Z on-line studia

Centrála cestovního ruchu Jižní Morava nezahálí a snaží se i v době covidové udržet kontakt s důležitými partnery v tomto oboru. Ve středu 17. února v rámci prvního setkání představila on-line svoji netradiční nabídku turistických aktivit na poli konferenční a incentivní turistiky. Tento nápad se setkal s velkým zájmem a sklidil pozitivní reakce jak samotných účastníků, tak i odborné veřejnosti.

 

Narodil se 11. června 1940. Kamarády jsme se stali počátkem šedesátých let jako spolužáci (Pavel o rok níže ) na Vyšší škole geologické v Praze na Žižkově. Po jejím absolvování jsme se dali každý svou cestou, až po řádce let jsme se setkali na podobné lodi – Pavel jako fotograf, novinář, publicista, já jako publicista v oboru cestovní ruch. Teprve poté jsem se dověděl, že (ČTK):  „absolvoval na pražské FAMU v roce 1968 obor umělecká fotografie a už za studia sbíral zkušenosti spoluprací s mnoha časopisy. Po absolutoriu pracoval jako volný výtvarník. Jeho fotografie jsou na desítkách gramofonových obalů a dalších nosičů, v odborných a vědeckých publikacích. Byl autorem řady obrazových monografií (Praha, Brno, Krkonoše, Telč, Jazz mezi tanky a klíči). Dokumentoval také vznik několika filmů a zabýval se i divadelní fotografií. Uspořádal přes čtyři desítky autorských výstav doma i v zahraničí a jeho fotografie jsou ve sbírkách domácích i zahraničních muzeí, galerií i soukromých kolekcí“.

Po desetiletí – až do svého úmrtí -byl členem České asociace novinářů a publicistů cestovního ruchu (Czech Travel Press), jejíchž aktivit se nezřídka účastnil. Příležitostně svůj um a talent tak vložil i do služeb turismu. – ostatně on sám také velmi rád cestoval. Byl nejen vynikajícím umělcem, ale i ceněným kolegou, oplývajícím inteligentním humorem a kamarádstvím. Tak si jej budeme pamatovat. Definitivně nás opustil 12. února 2021.

                                                                                                                   Miroslav Navara/ČTK

Pražskou marketingovou organizaci jste dříve znali pod názvem Pražská informační služba. Ta vznikla na začátku roku 1958 jako informační a vzdělávací zařízení na podporu cestovního ruchu v Praze. Od ledna 2015 využívá výhradně nový název Prague City Tourism (PCT). V současné době má na starosti domácí a zahraniční cestovní ruch v našem hlavním městě, připravuje a realizuje koncepci destinačního marketingu, organizuje vzdělávací cykly o historii a současnosti Prahy, má na starosti celý provoz historického objektu Staroměstské radnice a vykonává ještě mnoho dalších aktivit.  Jednu z nich však oficiálně ukončila.

Podle předpovědi počasí to vypadá, že se letošní zima blíží ke konci a nastává doba procházek a výletů. Středočeská centrála cestovního ruchu má pro vás tip, jak si užít první víkend bez sněhové nadílky. Poznejte Kraj kamenů!

Ondřej Špaček, Jiří Dužár, David Šťastný

Celkem 1612 registrovaných účastníků, více než šest tisíc zhlédnutí programu, který zahrnoval 22 odborných témat, prezentovaných 41 přednášejícími ve třech sálech v Českých Budějovicích a Praze. Takový byl loňský čtvrtý ročník dnes už tradiční konference cestovního ruchu Travelcon 2020 v režii Jihočeské centrály cestovního ruchu (JCCR). Její letošní pátý ročník se uskuteční ve dnech 15. a 16. dubna. Konference bude znovu on-line a zaměříme se v ní na restart cestovního ruchu.

Dva historické rybníky obnovily v lesích u obce Jaroslav na Holicku v Pardubickém kraji vodohospodáři Lesů České republiky. Mezi nimi v prostoru zátopy dalšího zaniklého rybníka vznikl také mokřad s tůní. Vše za více než pět milionů korun. Zadrží vodu v krajině a vytváří podmínky vodomilným rostlinám a živočichům. LČR tak pokračují v programu „Vracíme vodu lesu“ i v letošním roce.

Sdružení českých filmových kritiků slavnostně předalo Ceny české filmové kritiky za rok 2020 v pražském Divadle Archa v přímém přenosu České televize. Filmem roku 2020 se stalo historické drama Bohdana Slámy Krajina ve stínu. Ocenění se dočkalo i dalších 7 děl.

Sotva jsme stačili vyslovit soustrast a lítost nad úmrtím hraběte Zdeňka Sternberga, odešla za svým manželem 6. února jeho choť, hraběnka Alžběta Sternbergová, rozená svobodná paní Hrubá z Gelenj. Strávili spolu úctyhodných 65 let poznamenaných šikanou padesátých i následujících let a po roce 1968 emigrací a s ní spojenou nutností začít budovat život znovu. Po restituci a návratu do rodového ikonického sídla je samozřejmě místo nějaké selanky, jak si někteří naivní závistivci myslí, čekaly další starosti a práce. Tentokrát ale podložené jak zděděnou, tak i od malička vštípenou potřebou zachovat zděděné statky rukou dobrého hospodáře. A také s láskou a pozorností k lidem. Svůj hrad otevřeli turistům ne jako obtížnému, ač nutnému zlu, ale jako svým hostům.

Ušlechtilost, praktičnost a péči o pomoc lidem ostatně vyjádřila i výzva na webových stránkách hradu, zveřejněná po smrti pana hraběte. Kdo chcete uctít jeho památku, nedělejte to svíčkami či květinovými dary, ale finančním příspěvkem mobilnímu hospici, jehož péče panu hraběti umožnila zůstat do poslední chvíle doma.

Čest jejich památce!