Titulek knihy „Tutanchamon“ profesora Miroslava Bárty je doslova zářivý. Stejný je i obsah. Autor se v ní totiž věnuje největšímu objevu v dějinách archeologie a odhaluje souvislosti, které čtenáře vybízejí prohloubit si své vědomosti i představivost.
Miroslav Bárta vykouzlil několik příběhů. Dana Drábová, kmotra tohoto díla, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, dlouholetá čtenářka jeho knih, vyzdvihuje právě jeho smysl pro příběhy. Ty osvěžují i nový svazek řady děl Miroslava Bárty. Motivem je sté výročí objevení hrobky faraona, který vládl s největší pravděpodobností v letech 1339 až 1330 nebo 1328 až 1319 před Kristem. Kapitolu o jeho objeviteli nazvanou "Vyvolený - příběh Howarda Cartera" otevírá autor následovně: " Slavný objevitel Tutanchamonovy hrobky pocházel z celkem jedenácti dětí malíře Samuela Johna Cartera a jeho ženy Marthy Joyce Sands." Následuje vynikající souhrn detailů ze života člověka, který před sto lety vstoupil do hrobky a kterou sám popsal takto: " Nejdříve jsem neviděl vůbec nic, protože zevnitř proudící horký vzduch způsoboval třepotání plamene svíčky, ale zároveň, tak, jak si mé oči postupně zvykaly na světlo svíčky, začaly se postupně vynořovat z mlhy detaily z místnosti za zdí. Zvláštní zvířata, sochy a zlato. Všude se lesklo zlato. Na okamžik, který se ostatním, stojícím opodál, musel zdát jako věčnost, jsem oněměl v úžasu. Když se hrabě Carnarvon, který již nemohl snést to ticho, zvědavě zeptal "Vidíte něco?", jediné, co jsem byl schopen říci, bylo: "Ano, úžasné věci ".
Od té doby žasnou nad zlatým pokladem miliony lidí. Miroslav Bárta ve své knize čtenářům umožňuje dopátrat se mnoha detailů, které odhaluje egyptská archeologie. Své znalosti nám svěřuje jeden z nejvýznamnějších českých egyptologů, který podstatnou část svého života věnoval výzkumu v lokalitách stavitelů pyramid v Abúsíru nedaleko Káhiry. Egyptolog a archeolog, dlouholetý ředitel Českého egyptologického ústavu Univerzity Karlovy, vybízí čtenáře, aby spolu s ním poznávali egyptskou historii a velikost mladého muže, který žil před více než třemi tisíciletími, a jehož záhrobní svět odhalili před pouhými sto lety. S překvapením čtenář nalézá detaily blízké i současníkům. Například na fotografii náramku je Skarabeus, posvátný symbol starého Egypta, kterého dosud stejným způsobem zpracovávají egyptští klenotníci a z návštěvy Egypta si působivý klenot rádi odvážejí turisté.
Profesor Miroslav Bárta informuje o novém pohledu na desítky předmětů a dodává, že jich v Tutanchamově hrobce bylo přes 5 300. "Je to největší archeologický objev v dějinách planety," zdůrazňuje. Bohatství, odhalené v hrobce Tutanchamona, bylo nesmírné. Miroslav Bárta připomíná, že devadesát procent malých šperků bylo rozkradeno a další předměty jsou v soukromém vlastnictví. Naneštěstí, nikdo neví kde.O Tutanchamonovi vznikly tisíce článků, vědeckých prací a mnoho dalších děl. Profesor Miroslav Bárta přiznává, že mu trvalo třicet let, než k této historické postavě získal vztah. Ten je však hluboký. Autor odhaluje ve svém díle nové souvislosti a detaily, které činí z knihy unikát. Pozoruhodné jsou desítky fotografií předních světových fotografů i fotodokumentace autora. Na 344 stranách shrnuje nejdůležitější poznatky, ke kterým archeologický a vědecký výzkum dospěl. V Chronologické tabulce jsou uvedena jména faraonů počínaje léty 4500 až 3150 před Kristem. Každý, kdo si zvolí pro svůj volný, ale i studijní čas knihu TUTANCHAMON Století záhad a objevů, prožije nové návraty k tajemstvím lidských dějin. Inspirují k tomu samotné názvy jednotlivých kapitol: Od Atona k Amonovi, Ve stínu faraona, Vyvolený - příběh Howarda Cartera, Brána na věčnost - Údolí králů, Vykradači královských hrobek, Hrobka boha a další. Kromě Chronologické tabulky je cenný přehled zdrojů v kapitole Literatura Výběr. Pozornost si zaslouží samotný Úvod a Poděkování. Autor píše: "Za to, že tato kniha mohla vyjít, vděčím mnoha konkrétním lidem a řadě institucí. Podporu samozřejmě mám ve své domovské instituci, Českém egyptologickém ústavu. Jeho lidé, knihovna a výzkumy mi byli vždy velkou pomocí a inspirací."
O vydání se zasloužilo brněnské Nakladatelství JOTA. Přečíst si pozorně jména všech, kteří se na vydání podíleli, znamená alespoň tímto způsobem ocenit tým lidí, jejichž zásluhou mají čtenáři možnost získat nový pohled na dobu faraona Tutanchamona. Zmiňme například odpovědnou redaktorku Kamilu Hladkou, jazykovou redaktorku Zuzanu Zemanovou, technického redaktora Petra Kováře a Veroniku Cágovou, která měla na starosti obálku, grafickou úpravu a sazbu.Od profesora Miroslava Bárty dostali příležitost připravit pro knižní trh dílo, které nejen rozšiřuje znalosti o jedné z nejvyspělejších civilizací, ale nabízí i potěšení z krásy zlatého pokladu.