Dílo kladského rodáka Jana Jiřího Heinsche (1647–1712) stálo dlouho ve stínu jeho současníka Karla Škréty, stěžejní postavy českého barokního malířství. Komorní výstava v roudnické galerii prezentuje Heinschovy malby, které vytvořil pro jezuitský řád. Některé z nich jsou v galerijním prostředí prezentovány vůbec poprvé.

Jádro sbírek Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem spočívá v umění mnohem mladším, než jsou díla starých mistrů. Přesto v nich najdeme tři rozměrné olejomalby Jana Jiřího Heinsche. Do sbírek se dostaly na počátku 20. století díky odkazu místního sběratele a mecenáše Augusta Švagrovského. Dva Heinschovy obrazy vznikly pravděpodobně pro refektář jezuitského profesního domu na pražské Malé Straně. Spolu s dalšími díly přispěly k poznání umělcovy tvorby pro jezuitský řád a zároveň k pochopení různorodé malířské produkce 17. století v Čechách. „Díky laskavosti zapůjčitelů se podařilo jinak izolované artefakty zasadit do dobového kontextu. Ten totiž nespočívá jen ve výtvarném zpracování vystavených maleb, ale především v jejich využití v rámci jezuitské spirituality a ve vztahu Tovaryšstva Ježíšova k výtvarnému umění obecně,“ říká jeden z autorů prezentace Tomáš Valeš.

Výstavu připravili specialisté na umění raného novověku, Tomáš Valeš z Ústavu dějin umění Akademie věd ČR a Martin Deutsch ze Semináře dějin umění Masarykovy univerzity v Brně. U příležitosti výstavy vyšel i monografický katalog Jan Jiří Heinsch - Pražský Apelles ve službách Tovaryšstva Ježíšova.