Text: Jaromír a Věra Hamplovi, foto: JOTA

Nakladatelství JOTA vydalo poslední díl trilogie Retro Michala Petrova. „Jednička“ se věnovala tzv. měkkému konzumu, tedy zboží rychlé spotřeby, „dvojka“ patřila konzumu „tvrdému“ – odívání, obouvání, bydlení, elektronice, ale i škole a Vánocům. Obě knihy se těšily čtenářskému zájmu, získaly cenu Český bestseler 2013, 2015 a Mezinárodní čestné uznání E. E.Kische2016. Úspěšný knižní cyklus, kterým Michal Petrov navázal na svůj televizní a později také rozhlasový projekt je tak završen. Retro ČS 3 aneb (Povolená) dovolená začíná během uhelných prázdnin zkraje roku 1979, ale autor se jak textem, tak i již tradičně bohatým obrazovým doprovodem zaměřuje na trávení volného času a zejména cestování před tímto datem i po něm.

„Není to jen o dovolených, je to hodně i o tom, jak jsme trávili volný čas. V prvních dvou dílech jsem v tomto směru zůstal hodně dlužen, tak jsem rád, že se to teď podařilo. Zároveň to bylo nejsložitější na psaní, protože trávení volného času je tak individuální, že se nedá zobecnit. To byl i jeden z důvodů, že je tam hodně osobních výpovědí, čemuž jsem se dosud bránil. Šel jsem hodně do detailu, dal jsem tam některé osobní fotografie i faksimile osobních průkazů. Tento díl považuji za nejpovedenější,“ vysvětluje Michal Petrov. Kniha obsahuje mnoho ilustrací-fotografie, inzeráty, plakáty, návody, reklamní tiskoviny, jízdenky, obálky knih i časopisů, výstřižky z novin. To je velmi důležité, protože naše vzpomínky jsou individuální, ale co nás spojuje je vizuální vjem. Chodili jsme například do Bílé Labutě nebo Domu potravin s různými přáními a pocity, ale obchodní dům se neměnil, byl pořád stejný, to je vizuální vjem. Kniha Michala Petrova výborně doplní rodinná alba fotografií, protože se opírá o bohatství autorova osobního obrazového archivu, který patří určitě k nejrozsáhlejším u nás. Autor popisuje dětské hry, pionýrské tábory, rekreace ROH a podnikové rekreace. V polovině osmdesátých let měly podniky 10 tisíc vlastních chat a zotavoven. Dnes jsou z nich v lepším případě soukromé hotely a penziony, v horším případě zříceniny. M. Petrov vzpomíná, jak si pořídili nafukovací matrace v obchodě Guma v Ječné ulici, ten přečkal vše a existuje dodnes, stejně jako protější papírnictví. Kapitola věnovaná chataření evokuje ve starší generaci mladá léta věnovaná stavbě, stránky Retra se proplétají s vlastním retrem. Retro není jen pro starší, co vše prožili na vlastní kůži, ale zaujme určitě i mladší generaci jako zdroj poučení a informací o minulé době. Nostalgicky vzpomínáme s autorem na svět národních rozdílů. Svět byl pestřejší než dnešní globalizovaný svět. Značka ČS připomíná, že v knize jsou i vzpomínky na Slovensko.

Čtenář bude určitě vzpomínat, třeba na frontu na první Škodovku, my jsme ji měli 12 let, na cesty k moři do Jugoslávie s nezbytnými konzervami. Mně při pohledu na kupé železničního vagonu vytanula vzpomínka na první cestu k moři do Bulharska s CKM v roce 1960. Jeli jsme vlakem 2 dny a v kupé nás bylo šest, čtyři leželi dole na sedadlech a kufrech a dva se nahoře přivázali do prostoru pro zavazadla. Byli jsme mladí, dnes bychom to nevydrželi. Cestovalo se na výjezdní doložku. Do Polska byl tak zvaný „malý pohraniční styk“. Dostali jsme k občanskému průkazu papír a mohli jsme cestovat do vzdálenosti cca 50 km od hranic. Jeli jsme tak po promoci už v půli června do Gdaňska, protože jsme museli na umístěnku nastoupit 1. července. Voda v moři měla 13 °C, vždy chvíli jsme v ní vydrželi. Od hranic do Wroclavi jel s námi autobusem polský celník, na hranici pásma jsme se klepali, ale nevšiml si nás, dále jsme jeli vlakem. Retro připomíná všechny dopravní prostředky, hodně prostoru je věnováno autům, škodovkám i tatrám, motorkám Java a ČZ. Rovněž je připomenuta stavba Metra a dálnice D1. Závěr knihy je věnován fotografování, nezapomenutelnému Flexaretu z Meopty. Tady si připomenete očekávání, při vyvolávání, zda se snímek povedl.

Objemná kniha čtvercového formátu má 337stran. „Není to kniha do postele, je to těžká literatura,“ vtipně poznamenala kmotřička knihy Eliška Balzerová.Na dotaz, co naposled získal do sbírky retro Michal Petrov řekl: „Zajímá mne retro globálně, nejen v kulisách Československa. Je tu množina předmětů, která se řadí pod tak zvaný „sovětský styl“, což je ruské označení retra. Má několik ikonických předmětů, jež se váží k rozvoji sovětské kosmonautiky, např.: budíky ve tvaru zeměkoule se sputnikem. V Bělehradě na bleším trhu se mně podařilo sehnat ikonický předmět: polokouli obtočenou drátem zakončeným Vostokem s nápisem Mir. Je to něco, co už je v některých učebnicích retra východního bloku. Je to jako nové a stálo mne to 30 E. Probuďte i vy spolu s autorem své vzpomínky. Vydejte se do retro světa, který byl lecjaký, jen ne černobílý.