Vnímání hospod se mezi Čechy poměrně výrazně proměňuje. Za posledních patnáct let mezi zákazníky značně posílil jejich význam jako místa pro setkávání, diskuzi, budování sociálních vazeb a místní ekonomické spolupráce. Naopak postupně mizí některé negativní aspekty, například zakouřené oblečení, i to, že už je dnes nevyhledávají nižší sociální vrstvy, které v současnosti dávají přednost krabicovým vínům. Ukazují to výsledky dlouhodobého výzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR.
Představa Čechů o tom, co pro společnost znamená česká hospoda, se v průběhu let poměrně výrazně mění. Výsledky Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR probíhajícího od roku 2004 ukazují, že se za posledních patnáct let posunulo především pojetí hospody jako místa, kde se lidé mohou setkávat se svými blízkými, kamarády nebo kolegy z práce, a hlavně jako místa, kde je možné utvářet úplně nové sociální vazby. „Jsou jedním ze středobodů sociálního života v komunitě a často i jediným místem v dané lokalitě, které je vhodné pro setkávání či kulturní a další společenské akce. I proto v rámci svazu dlouhodobě poukazujeme na fenomén české pivní kultury jako součást české identity. Z pozice pivovarů se snažíme hospodské prostředí dále podporovat a zušlechťovat,” tvrdí výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Tomáš Slunečko.
Rostoucí ceny, ekonomická nejistota a změny ve spotřebitelském chování zákazníků brzdí restart pivovarského trhu a jeho očekávaný návrat na hodnoty před rokem 2020. Celkový výstav českého piva v roce 2023 se jen těsně udržel nad hodnotou 20 milionů hektolitrů, což představuje meziroční pokles o 2,7 %. Z toho 15,2 milionů hl jsme spotřebovali v Česku, zbytek připadá na export do zahraničí. V porovnání s posledním předpandemickým rokem 2019 vypili Češi o 1,35 milionu hektolitrů českého piva méně. S výjimkou covidových let zaznamenaly statistiky podobně nízké hodnoty naposledy v roce 2010.
V etapách výzkumu, který předcházel rok 2019, u Čechů posilovalo hlavně vnímání hospody jako místa, kde se mohou popít a setkávat se s novými přáteli. Naopak začala ochabovat role místního fóra, kde je možné domlouvat různé sousedské výpomoci a melouchy. Po období pandemie ale vnímání všech sociálních aspektů hospod dramaticky narostlo. Výrazněji více než kdy dříve Češi považují hospody za místa, kde se lze odreagovat od každodenních starostí, svobodně si popovídat, najít nové přátele či dohodnout sousedskou výpomoc nebo malý obchod. Zároveň hospody lidé silněji vnímají i jako místa, kde mohou organizovat kulturní akce jako například zábavy, plesy nebo přednášky. Můžeme říci, že si v souvislosti s pandemickými opatřeními si Češi více váží možnosti se setkávat bez omezení s přáteli a utužovat sociální vazby.
„Zatímco prvních patnáct let zhruba od počátku století se pohled na roli hospod v české společnosti nijak zvlášť neměnil, pandemická katastrofa a nelogická protipandemická opatření posunula kolektivní vnímání mnohem viditelněji. Češi cítí, že jsou hospody důležitým místem pro setkávání i plánování společenského života. Celkově pak trendy vnímání hospod korespondují s vývojem pohostinských zařízení jako takových. Kvalita služeb i interiéry hospod se od té doby neuvěřitelně proměnily k lepšímu. Například i výmalbou prostor v pastelových barvách s důrazem na motivy národní tradice nebo kulturní jedinečnosti,“ komentuje sociolog a autor výzkumu Jiří Vinopal. „Co však zůstává neměnné, je historická spjatost českého piva a české hospody, která nejenže přetrvává, ale dokonce se v posledních letech upevňuje.“ Výsledky také ukazují, že Češi vnímají pozitivní vývoj hospodské kultury. Podniky se snaží zkvalitňovat své služby, přinášejí zajímavější možnosti jídla, konzumentům nabízejí čisté a příjemné prostředí, a tím jsou schopné lákat i nové zákazníky, kteří si třeba dříve s hospodami spojovali spíše nepříjemné pocity.
Pojem hospoda už v Češích dávno nevyvolává asociace spojované se zbytečným utrácením peněz nebo neřestí, jak tomu bývalo dříve. Logicky vlivem zákazu kouření prakticky vymizela i konotace zakouřeného prostředí a ubývá i hlučnost. Přísná pravidla hygieny donutily vlastníky či provozovatele odstranit nevhodné hygienické postupy. Vzhledem k cenám piva a zákazu kouření provozovny také už prakticky nelákají nízké a problematické sociální vrstvy. Naopak si Češi s hospodami stále častěji spojují možnost dobrého občerstvení a pobavení. Zajímavostí je, že si čím dál méně Čechů spojuje posezení u piva jako výlučně mužskou záležitost. Ostatně právě u žen lze sledovat zajímavé změny trendů.
V souvislosti s naší českou hospodskou tradicí Český svaz pivovarů a sladoven usiluje o zapsání české pivní kultury na seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR. V případě úspěšného zápisu můžeme usilovat i o nominaci na mezinárodní seznam nehmotného dědictví UNESCO. Takové uznání by potvrdilo roli české pivní kultury jako hodnotné národní instituce s velkým významem pro národní identitu. Zároveň by to pomohlo dalšímu rozvoji a zušlechťování pivního průmyslu i s tím spojeného odvětví služeb. “Český svaz pivovarů a sladoven dlouhodobě poukazuje na důležitost a hodnotu hospod v české společnosti. Češi vnímají posun jejich úrovně a kvality, chodí do nich rádi a rozhodně je nepovažují za nějaký přežitek doby,“ domnívá se Tomáš Slunečko.
Výzkumný projekt „Pivo a hospody v české společnosti“ realizuje CVVM SOÚ AV ČR. Zpráva mimo jiné přibližuje okolnosti, za jakých lidé pivo pijí, a všímá si změn mezi obdobím před a po pandemii. Údaje výzkumníci prezentují v časovém srovnání a v některých sledovaných oblastech mapují trendy už od roku 2004. Analýzy provádí na souboru respondentů s dosaženým věkem minimálně 18 let. Bohužel i díky zdražování pokračoval dlouhodobý trend poklesu prodeje českého piva i v roce 2023. Například lokální spotřebu pivaři vloni snížili o 2,4 %. Pokračující ekonomická nejistota a změny ve spotřebitelském chování zákazníků se výrazně promítly do průměrné spotřeby pěnivého moku na osobu a ovlivnily také podíl prodejů v hospodách a restauracích. Mírný pokles se v loňském roce nevyhnul ani exportu piva do zahraničí.
Rostoucí ceny, ekonomická nejistota a změny ve spotřebitelském chování zákazníků brzdí restart pivovarského trhu a jeho očekávaný návrat na hodnoty před rokem 2020. Celkový výstav českého piva v roce 2023 se jen těsně udržel nad hodnotou 20 milionů hektolitrů, což představuje meziroční pokles o 2,7 %. Z toho 15,2 milionů hl jsme spotřebovali v Česku, zbytek připadá na export do zahraničí. V porovnání s posledním předpandemickým rokem 2019 vypili Češi o 1,35 milionu hektolitrů českého piva méně. S výjimkou covidových let zaznamenaly statistiky podobně nízké hodnoty naposledy v roce 2010.
Jaroslav Kratochvíl