Jílové u Prahy lze po bližším seznámení nazvat městem pozoruhodným, Sice nikoliv co do rozlohy, ale určitě co do bohatosti a pestrosti zdejšího života. Na této skutečnosti se podílí jak radnice, tak i zde sídlící Regionální muzeum Středočeského kraje. Radnice pořádá především akce univerzální, jako vítání novorozeňat, masopust, zábavy, vystoupení místních spolků a souborů apod. Muzeum naopak cílí na expozice a akce, spjaté s historií města i širokého okolí. Dominuje někdejší těžba zlata, odkazy významných osobností, kultura ve formě koncertů, besed, akademií, výstav a podobně, ať už jde o stálé expozice, či akce různě dlouhého trvání.
Zvláštností, danou geograficky (Posázaví jako rodiště trampingu), je trvalá pozornost, kterou v muzeu věnovali tomuto ryze českému jevu. Na nedávnou minulost a nejbližší budoucnost muzejního ruchu jsme se zeptali ředitelky muzea, PhDr. Šárky Juřinové.
Co se vám v minulém roce v Regionálním muzeu nejvíce povedlo?
„Určitě otevření expozice Tramping stále žije. Přilákala množství nových, spokojených návštěvníků, zejména trampů. To vedlo k prohloubení spolupráce s trampskou komunitou. Kromě tradičního každoročního potlachu, několika dobře navštívených vernisáží a trvalého obohacování stálé expozice jsme v loňském roce založili databázi trampských kronik. Další novinkou je, že jsme začali vydávat muzejní čtvrtletník Kočka muzejní, kde neformálně informujeme o interním dění v muzeu a chystaných akcích. Uplynulou sezonu můžeme označit jako velmi úspěšnou. Uspořádali jsme řadu kulturních akcí – divadla, koncerty, akce pro děti atd., přičemž se nám podařilo navýšit roční návštěvnost na 30 000 osob“.
Co chystáte v muzeu na letošní rok?
„Co do výstav, podřídili jsme je základnímu motu, což je „Fotorok v muzeu“. Letošní muzejní noc (15. 6.) pak nezapře orientaci na tramping. Uslyšíte trampská muziku, umožníme stanování na našem nádvoří, proběhnou besedy o trampských kronikách a dlouholeté literární soutěži s trampskou tématikou „Trapsavec“. Od 1. 6. naváže výstava k 50. výročí vzniku této soutěže. Nepolevíme ani v bohatém kulturním programu na letní sezonu. V červnu se opět sjede trampstvo na tradiční „Muzejní potlach“, na naší divadelní scéně proběhne hra o Petru Brandlovi, hudební nadšence uspokojí koncerty skupin KLÍČ a ABBA revival atd. Nejbližší koncert však čeká už 16. března, kdy se především trampskému publiku představí Paběrky Marko Čermáka, populárního bendžisty z kapely Greenhornů Honzy Vyčítala.“
Co z toho budou hlavní "magnety" pro návštěvníky?
„Myslím, že si u nás najde každý to své. podle času, zájmů a zálib. Ovšem největší „pecka“ podle mého názoru bude otevření nové, moderní expozice ZLATO. Jílovský zlatonosný revír patří k nejvýznamnějším oblastem historické těžby zlata nejen u nás, ale i v celé střední Evropě. V místních dolech se zlato těžilo od 13. století až do roku 1968. Samotné sídlo muzea, dům Mince, kde sídlil královský horní úřad, zprostředkovává autentický zážitek. Renovace stálé expozice zlata umožní návštěvníkům nahlédnout na vzácný kov u nás i ve světě z mnoha různých úhlů. Scénicky osvětlené vitríny budou vsazeny do „skalních útvarů“ v různých úhlech, kde jsou umístěny vzorky zlata nejen z jílovského revíru, ale i ze světových lokalit jako např. Madagaskaru, Namibie, Peru, Austrálie, Bolívie, Rumunska atd. Vzorek z Irska příroda zformovala do tvaru mořského koníka, nechybí ukázka tzv. elektra (přírodně se vyskytující slitiny stříbra a zlata) a replika největšího nugetu zlata na světě (97 kg) nalezeného v Austrálii v roce 1869. Stěny „masivu“ ponesou tzv. dětskou linku s okénky a záklopkami, kryjícími překvapení např. haptický prvek valounku, pavouka, otisk trilobita, nebo jinou zkamenělinu atd. Setkáme se i s dobovými těžebními stroji, historií těžby zlata, sbírkou minerálů či modelem hornické krajiny. Zdrojem poučení i zábavy bude databáze, encyklopedie těžby zlata, na dotykové LCD, jejíž menu nabídne i hru, kvíz, či skládačku pro mladší a malé. Hlavní reprezentativní místnost „Zlato pro korunu“, je věnována těžbě za Lucemburků a vazbě místního zlata na korunovační klenoty. Základním scénickým prvkem zde bude zlatý interiér Kaple sv. kříže z hradu Karlštejn. Expozice končí v místnosti nazvané „Klenotnice“. Seznamuje s mnohostranným uplatněním zlata v našem životě, od šperků až po elektroniku. Na závěr si může nejen dětský návštěvník objevit a odnést „zlatý“ valounek, či potěžkat zlatou cihlu. Koncem letošního června tak otevřeme moderní instalaci, která interaktivní, vrstevnatou podívanou osloví návštěvníky všech věkových kategorií.“
Miroslav Navara