Z tiskové konference
Češi jsou národem chatařů a chalupářů. Většina z nich si potrpí i na drobné či větší zahrádkaření. Občas však s tím mívají problémy. Jak udržet škůdce jejich rostlin a květin na uzdě?
Zdravé rostliny znamenají zdravé potraviny a kvalitní životní prostředí Tvoří většinu naší stravy a čistí vzduch, který dýcháme. Šíření chorob a škůdců může vést k vážným hospodářským a ekologickým ztrátám. Tak alespoň v rámci kampaně na podporu zdraví rostlin #PlantHealth4Life varují úředníci Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA), Ministerstvo zemědělství ČR a Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚ). Podle odhadů Organizace pro výživu a zemědělství Spojených národů (FAO) až 40 % celkové sklizně surovin pro výrobu potravin nemůžeme využít z důvodu ztrát způsobených patogeny napadajícími rostliny.
Roční celosvětové ztráty na produkci vlivem tzv. fytopatogenních chorob činí okolo 220 miliard USD, a vlivem invazních škůdců kolem 70 miliard USD. Jen v Česku například kalamita hraboše polního v letech 2019-2021 způsobila zemědělcům škody na produkci odhadem za více než 2 miliardy CZK. Invazivní škůdci ohrožují lokální plodiny. Oteplování umožňuje v naší oblasti pěstování více exotických rostlin, ale zároveň vytváří vhodné podmínky pro šíření a usazování nových a nepůvodních škůdců a patogenů rostlin. Ti v našich podmínkách nemají přirozené nepřátele a v krátké době mohou výrazně narušit biodiverzitu na místní i regionální úrovni. Ohrožené jsou nejen lesy, parky, zahrady a volně rostoucí vegetace, ale také zemědělské plodiny. V Česku se v posledních letech rozšířil například virus hnědé vrásčitosti plodů rajčete (ToBRFV) nebo fytoplazmové zlaté žloutnutí révy (GFDP).
„Virus ToBRFV napadá především rajčata a papriky, na plodech vytváří žluté nebo hnědé skvrny. Plody potom jsou deformované, zvrásněné a nepravidelně vyzrávají. Zlaté žloutnutí révy vytváří změny zbarvení a skvrnitost na listech vinné révy, květenství usýchá nebo opadává a hrozny předčasně vadnou nebo se vůbec nevyvinou. Oba patogeny jsou v současné době na území České republiky pod kontrolou,“ říká Prof. RNDr. Ing. František Kocourek, CSc., předseda Rostlinolékařské rady Ministerstva zemědělství ČR a člen Předsednictva České akademie zemědělských věd.
Cizí patogeny si přineseme do zahrady s krásnou květinou i nevědomky
Patogeny se do země často dostávají prostřednictvím infikovaných sazenic nebo osiva z jiných členských států EU nebo třetích zemí. Účinné metody přímé ochrany proti novým invazním škůdcům většinou neexistují, protože tito škůdci se často vyznačují odolností vůči našim přípravkům na ochranu rostlin. Klíčová je proto prevence a včasná detekce. Na úrovni státních orgánů jsou za zachování zdraví rostlin v ČR zodpovědní pracovníci Ministerstva zemědělství a Ústřední kontrolní a zkušebního ústav zemědělského (ÚKZÚZ). ÚKZÚZ jako národní organizace ochrany rostlin odpovídá za sledování škůdců a patogenů rostlin na území ČR a provádí rostlinolékařské kontroly rostlin a rostlinných produktů při vstupu zboží ze třetích zemí.
Jak může pomoci naše chatařská a chalupářská veřejnost? „Lidé si spolu s hezkou květinou mohou „pořídit“ i nevítané škůdce nebo původce chorob. Toto riziko je zvláště významné, pokud jde o přímý dovoz nebo prodej z exotických zemí, včetně nákupů přes e-shopy. Je proto důležité nenosit si rostliny domů ze zahraničních cest, nakupovat rostliny, sazenice a semena z ověřených zdrojů a ujistit se, že rostlina má rostlinolékařské osvědčení, které vydává rostlinolékařský úřad v zemi původu. Při nákupech v rámci EU plní funkci osvědčení rostlinolékařské pasy,” vysvětluje Ing. Jitka Götzová, ředitelka Odboru bezpečnosti potravin Ministerstva zemědělství ČR.
Více informací najdete na Rostlinolékařském portálu, který již téměř deset let provozuje ÚKZÚZ. „Odborná i široká veřejnost na něm najde podrobné popisy a rozsáhlou fotogalerii všech u nás se vyskytujících škodlivých organizmů včetně plevelů a komplexní informace o metodách jejich sledování a ochrany. Portál je přímo propojený s databází odrůd a s registrem přípravků na ochranu rostlin. Sám filtruje dostupné přípravky pro vybranou plodinu a škůdce,“ přibližuje Ing. Michal Hnízdil, ředitel Sekce osiv, sadby a zdraví rostlin ÚKZÚZ. Portál obsahuje také platformu „Zapojte se“, interaktivní formulář, kam mohou občané poslat fotografii nalezeného neobvyklého škůdce s popisem, včetně možného upozornění na podezření z výskytu karanténních škůdců. Více na https://campaigns.efsa.europa.eu/PlantHealth4Life/cs/index.html
Lucie Bártová