Botanická zahrada je opět o jeden strom bohatší
Projekt Botanické zahrady hl. m. Prahy "Kořeny osobností" je bohatší o další strom a významné jméno. Jako 119. osobnost, ho zasadil nejúspěšnější český profesionální horolezec Radek Jaroš, který během své kariéry vystoupil na všech 14 světových osmitisícovek. Také je jako jediný Čech držitelem Koruny Himálaje a držitel Koruny planety. Radek Jaroš v botanické zahradě vysadil himálajskou borovici (Pinus wallichiana), která je doma v lesním pásu nejvyšších pohoří Himálaje, Karákóramu a Hindúkuše, kde se dožívá až 400 let.
Radek Jaroš v botanické zahradě vysadil borovici himálajskou (Pinus wallichiana), jejímž domovem jsou nejvyšší pohoří Asie – Himálaj, Karákóram a Hindúkuš. Vystupuje do výšek až 4300 m n. m. Více se s ní však setkáme v údolích okolo 2000 m n. m. Má raději sušší lokality, kde se jí daří ve smíšených lesích, ale někdy tvoří i jednodruhové řídké porosty. Tento jehličnan dorůstá do výšky 30 až 70 m. Může se dožít až 400 let, což je v drsné krajině, kde roste, opravdu dlouhá doba. Patří do skupiny tzv. pětijehlicových borovic, tedy těch, které mají pět jemných jehlic v každém svazečku. Ty jsou až 20 cm dlouhé a na konci převislé. To tvoří spolu s modrošedým zbarvením typický vzhled této borovice. Mírně ohnuté šišky jsou na stromě dobře viditelné. Dosahují velikosti asi 5 × 30 cm. Pro obyvatele velehor má borovice obrovský hospodářský význam. Dřevo tu využívají jako stavební materiál, v truhlářství, na palivové dříví nebo k výrobě uhlí. Pryskyřici a jehličí používají místní v tradiční medicíně. „Volba stromu pro Radka Jaroše byla velmi jednoduchá. V Himálaji je horolezec jako doma, stejně jako tato borovice. Oba zvládli a zvládají nesmírně tvrdé a proměnlivé rozmary počasí velehor. Vysazení této dřeviny budiž tak připomínkou všech horolezeckých úspěchů Radka Jaroše. Nejen těch himálajských,“ doplňuje Tomáš Vencálek, kurátor dřevin Botanické zahrady hl. m. Prahy, který rostliny pro projekt "Kořeny osobností" vybírá.
R. Jaroš
Český horolezec a autor knih Radek Jaroš s horolezectvím začal v osmnácti letech na domácí Českomoravské vrchovině. Následovaly Tatry, Ťan-šan, Pamír a Himálaj. V roce 1994 se poprvé, ale neúspěšně pokusil o zdolání Mount Everestu (8848 m n. m.). Na ten se mu nakonec podařilo vystoupit z Tibetu v roce 1998. Do roku 2014 zdolal všechny osmitisícovky světa. Mimo Mount Everest například Makalu (8485 m n. m.) i Annapurnu (8091 m n. m.), a v roce 2014 dokončil projekt Koruna Himálaje výstupem na K2 (8611 m n. m.). V roce 2019 završil výstupy na nejvyšší vrcholy všech kontinentů. Je autorem knih, ve kterých popisuje své expedice. Některé napsal spolu se svou dcerou Andreou Jarošovou. V současné době krom podnikání se věnuje přednáškám pro veřejnost i pro firmy.
„Když se řekne velehory a Himálaj, řadu lidí napadne právě jméno Radka Jaroše. A jelikož
u nás v botanické zahradě také prezentujeme flóru nejvyšších pohoří světa, borovice himalájská, vysazená nejlepším českým horolezcem, sem jednoznačně patří. Děkuji R. Jarošovi, že se do našeho projektu Kořeny osobností zapojil a pomůže nám tak přiblížit světovou flóru a ohrožené rostliny světa široké veřejnosti,“ dodal Bohumil Černý, ředitel Botanické zahrady hl. m. Prahy.
Unikátní projekt "Kořeny osobností" již čtrnáctým rokem přitahuje pozornost návštěvníků k vzácným rostlinným exemplářům z nejrůznějších koutů světa. Vysazují je nejvýznamnější čeští a zahraniční osobnosti. 20. a 21. století se podařilo výrazně zvýšit zájem široké veřejnosti o cenné rostliny, dřeviny a stromy a trojskou botanickou zahradu celkově. Do projektu Kořeny osobností se zapojilo již 119 význačných jmen z řad vědců, státníků, myslitelů, umělců, sportovců, ale též válečných veteránů či představitelů charitativních organizací. Více na webu www.botanicka.cz a na sociálních sítích (Facebook, Instagram, YouTube).
Darina Miklovičová