Zdymadlo v České Vrbné na Horním Labi otevřelo řeku pro mnoho vodních turistů. Zdroj archiv ČB
Druhý květnový víkend byl pro milovníky motorových lodí výjimečný. Vodáci otevírali oficiálně řeky. Zatímco ctitelů kánoí a raftů máme dost, jediní na našich řekách nejsou. Klasická vodní turistika na větších i menších motorových lodích a hausbótů je zahalená tajemnem. Navíc ani Vltava či Labe neoplývají potřebnou rekreační strukturou. Ale i to se mění. Snad proto vzbudila mezi přáteli od vody velkou pozornost zpráva, že v Nymburce druhý květnový týden slavnostně otevřeli přístavní molo s kapacitou 14 malých plavidel s možností připojení elektrické energie a vody.
U úvaziště u města Mělník kotvila loď Florentina. Hostila kromě několika novinářů zajímavou skupinu lidí od vody, kteří vysvětlovali kolegům situaci na našich velkých řekách z pohledu turistiky. I samotná loď byla zajímavá. Šlo totiž o plovoucí hotel. Mnoho podobných a větších brázdí vody Rýna a dalších velkých řek západní části EU. Mezi turisty jsou velice populární a vyhledávané. A to i díky sofistikované a propracované vodní infrastruktuře, na kterou si u nás na Vltavě a Labi asi ještě chvíli počkáme. Zajímavé je, že z tohoto neradostného výčtu se vymyká Baťův kanál, nyní dlouhý 53 km, na východní Moravě. Ten se totiž stal za poslední dvě desetiletí významným turistickým cílem, který v dohledné době plánují rozšířit na 73 km až do Kroměříže. Do města, kde měla být podle více než 300 let starých plánů křižovatka vodních cest Labe, Odra, Dunaj. Podle rozhodnutí této vlády určitě nebude.
Hotelová loď Florentina má vše, co žádáme od slušného hotelu. Foto A. Karoch
Labsko-vltavskou vodní cestu můžeme rozdělit na několik úseků. První úsek, a to státní hranice Mělník měří 111 km, Mělník Slapy je dlouhý 92 kilometrů. Úsek Mělník-Přelouč zatím dosahuje 112 km, ale možná, pokud povodí dostaví poslední vodní dílo, dosud částečně blokované iniciativami zelených spoluobčanů kvůli tuším jakési žábě, budou moci i velké lodi doplout do již za socialismu budovaného středoevropského přístavu v Pardubicích a úsek od Mělníka se protáhne na 135 kilometrů. Nesmíme zapomenout ani na úsek horní Vltavy s délkou 146 km, který začíná nádrží Slapy a sahá až za České Budějovice. Bohužel vodní nádrže Slapy a Orlík nemají plavební komory, tzv. zdymadla, a zdejší lodní výtahy si poradí maximálně s plavidly střední velikosti. Horní Vltava se ale sice nenápadně, ale o to výrazněji, stává Mekkou rekreačního vodního turizmu hned po Baťově kanálu.
Další skupinou, která využívá vodní cesty, jsou vodáci. Ti opanovali horní toky snad většiny našich řek, kde je plavba se spalovacím motorem zakázaná nebo omezená. Jejich plavidla jsou bezmotorová a poháněná pádly nebo vesly v případě některých typů raftů. Vodáctví se stalo v naší republice fenoménem již za první republiky a přes různá protivenství nabírá v současnosti na síle. Díky službám, jako jsou například půjčovny lodí, které nejenom lodi zapůjčí, ale i pro ně na konci etap dojedou, se z tohoto sportu stal stále se rozšiřující a úspěšný turistický byznys.
L. Fojtů z Ředitelství vodních cest. Foto A. Karoch
Ovšem my mluvíme o plavbě s plavidly poháněnými motorem. „Ředitelství vodních cest má na starosti vnitrozemské vodní cesty, tak jak nám ukládá zákon 114/1995 o vnitrozemské plavbě,“ vysvětluje ředitel Lubomír Fojtů. „Jsme státní investorská organizace a staráme se o rozvoj významných vodních cest, zabezpečujeme přípravy a realizace modernizace součástí vodních cest, a zároveň i staveb, které jsou důležité pro provoz na vodě. Také na nich zabezpečujeme správu a údržbu a opravy. Spadá pod nás i výkon vlastnických práv k nově zřizovaným součástem vodních cest a provozování veřejných přístavů. Mimo jiné se staráme o správu přístavního území ČR v Hamburgu.“ Jmenovaná organizace obhospodařuje tři veřejné přístavy, a to v Hluboké nad Vltavou, Petrově a v ve Veselí nad Moravou, šestnáct veřejných přístavišť, kde krom linkové dopravy mohou zastavit na 48 hodin i rekreační plavidla. Mají tu zdroj pitné vody a elektrickou energii. Letos předalo Ředitelství vodních cest do provozu úvaziště pro osobní dopravu na Dolním Labi v Litoměřicích a již zmíněnou a slavnostně otevřenou přístavní infrastrukturu Středním Labi v Nymburce. Letos také plánují uvést do provozu přístavní infrastrukturu v Roudnici nad Labem, které později pojme až 16 rekreačních plavidel. Totéž budují v Čelákovicích, ve Štětí a Poděbradech. Nicméně krom zmíněných přístavů existují i soukromé maríny. První z nich byla Marína Labe s Club hotelem Píšťany, v bývalé zatopené pískovně u vinařské obce Žernoseky. Tehdy se jednalo snad o první moderní přístav tohoto typu na trase od Magdeburku do Prahy, navíc v krásném prostředí Českého Středohoří. V současné době najdeme podobných marín na Labi a Vltavě naštěstí víc.
Plavba po Labi je za pěkného počasí vyloženě příjemná. Foto A. Karoch
Pokud se chcete rozjet po Labi či Vltavě vlastním motorovým člunem, musíte nejdříve do škamen, kde po vcelku náročném kurzu a praktických zkouškách získáte oprávnění “Vůdce malého a rekreačního plavidla“. Další vyšší odborností už je Kapitán C a B. Podle statistiky, i když se to nezdá, sladkovodních námořníků přibylo. Vůdců malého plavidla je v současné době asi 58 tisíc a kapitánů 1900. V současné době registruje státní plavební správa kolem 20 922 motorových rekreačních plavidel. Oproti roku 2006, kdy registrovali 9272 lodí, je to pozoruhodný nárůst, který svědčí o tom, že se říční turistika rozmáhá. To ale vůbec nic není oproti situaci na Baťově kanálu, který se stal oblíbeným turistickým cílem. „Kdo pochybuje o možnosti vodních cest jako nového turistického zdroje, tomu dávám za příklad právě Baťův kanál. V devadesátých letech, tedy přesněji v roce 1997, ho navštívilo 1700 turistů. V roce 2016 už to bylo přes 80 tisíc,“ vysvětluje ředitel organizace Plavba a vodní cesty, o.p.s. Tomáš Kolařík. „Potom bohužel následoval covid a propad. Nicméně už loňská čísla se vyšplhala na zhruba 85 tisíc!“
Moderní úvaziště a nábřeží v Českých Budějovicích. Zdroj archiv ČB
Další oblast, kde se vodní turistika poměrně rychle šíří, je Horní Vltava. Jistě by se šířila ještě více, kdyby do jihočeské metropole Českých Budějovic mohly připlout i velké výletní lodě. Díky absenci potřebných zdymadel, popřípadě opravdu silných výtahů, jaké najdeme například na řekách v Německu, na vodních dílech Slapy a Orlík, si o tom můžeme nechat zdát. Ovšem i tak se stala Horní Vltava rájem osobní rekreační plavby. Počet plavidel, které zdejší sladkovodní námořníci proplavili na úseku Kořensko – České Vrbné, se od roku 2011, kdy zde zaznamenali 2 142 lodí, zvýšil v roce 2021 na 11953. Velký podíl na tomto zvýšení má v posledních letech i plavební komora Hněvkovice, díky které mohou i větší lodi proplout Horní Vltavou až za české Budějovice. I zde šířili zelení demagogové zvěsti o betonářské lobby. Naštěstí se s tím tehdejší vedení kraje vypořádalo a od stavby se nenechalo odradit. Mimochodem, počet proplouvajících lodí v letošním roce prý podstatně vzrostl.
Antonín Karoch