Z tiskové konference zprava: David Čech, Pavel Vyhnálek, Adam Zábranský a Tomáš Hübl, předseda představenstva Výstaviště
Slavnostně ho otevřeli v březnu 1891 a dne 15. května 1891 v něm zahájili Jubilejní zemskou výstavu. Levé křídlo v roce 2008 vyhořelo prý díky zapomenutému elektrickému vařiči v expozici jednoho vystavovatele. Politici se tehdy začali trumfovat, jak obnovu této historické stavby vezmou do rukou. Ale na začátek rekonstrukce a dostavbu Průmyslového paláce, jedné z pražských výstavních a turistických dominant, čekali Pražané dlouhých 13 let….
Stavební práce na rekonstrukci vyhořelého Průmyslového paláce zahájili pracovníci firmy Metrostav DIZ, která obnovu Průmyslového paláce realizuje ve sdružení se společnostmi Avers, Syner a Metrostav, v únoru loňského roku, pro zpestření v době, kdy Rusko napadlo Ukrajinu. V současné době jsou práce v plném proudu. Dominantou celého paláce je ocelová konstrukce, která tvoří hlavní páteř celé stavby a systém skleněných vitráží. Prvky jsou nedílnou součástí všech tří částí stavby, tedy levého i pravého křídla, stejně jako střední haly, včetně věžiček a hodinové věže. V první části paláce již probíhá realizace budoucích základů stavby, ve druhé části stavbaři dokončují podchycení základů stávající střední haly a jejího foyer. Západní část suterénu vstupního foyer museli kvůli špatnému stavu odstranit. Dokončili také vrty pro tepelná čerpadla v jámě levého křídla. Dále ve střední hale směrem k levému křídlu částečně demontovali historické vitráže. Ty jsou z důvodu požáru v roce 2008 ve velmi špatném stavu, takže je všechny musí nahradit kopiemi. Také pokračuje renovace dalších historických skleněných vitráží a věžních hodin. aby to bylo možné, museli odborníci snést kompletně celou hodinová věž, dominantu Průmyslového paláce, která nyní na zemi vedle budovy prochází komplexní rekonstrukcí. Stále však probíhají desítky dodatečných destruktivních i nedestruktivních průzkumů, díky kterým tu prověřují detailní stávající stav původních částí budovy. Na základě výsledků průzkumů potom operativně dochází k následným úpravám projektové dokumentace. V tuto chvíli tu mají nahrubo otryskáno téměř 5.000 m2 ocelových konstrukcí. To je zhruba 25 % všech ploch střední haly. Zesílili více jak 10 % konstrukce, což přidalo stavbě 20 tun. Pro levé křídlo už také nechali vyrobit část kompletní nové nosné ocelové konstrukce. Po dokončení levého křídla paláce ji ovšem nezakryjí kazetovým stropem z padesátých let, jako to naši předkové učinili v pravém křídle, ale nechají ji tzv. industriální.
Snesená hodinová věž
Nároky na nosnost ocelových konstrukcí se s rekonstrukcí paláce zvyšují, a to především z důvodu přitížení novými vrstvami. Ty objekt energeticky zefektivní, ale zároveň jí přidají hmotnosti pěkných pár tun. Proto je nutné provést komplexní revizi a ocelovou konstrukci na mnoha místech nejdříve zpřístupnit, aby mohlo dojít k její sanaci a zesílit. „V 50. letech velkou část paláce zakryli přestavbou. Proto nyní stavba prochází řadou dodatečných bouracích prací. Po zpřístupnění jsme částečně ocelovou konstrukci nahrubo zbavili rzi a starých nátěrů. V současné době vyhodnocujeme její aktuální stav. Už nyní je jasné, že ji musíme na některých místech vyztužit. Jinde zase přidáme celé nové prvky pro zvýšení nosnosti. Kovovou kostru na levé straně budovy nebudeme nýtovat, jak to dělali v 19. století, ale svaříme ji. Místo skutečných nýtů připevníme podle přání památkářů repliky hlav nýtů, abychom dodrželi původní vzhled konstrukce. I tak jich bude 350 tisíc. Práce pak završí finální nátěr v olivově šedém odstínu,“ vysvětluje David Čech, vedoucí projektu ze společnosti Metrostav DIZ.
Tady bude opět stát levé křídlo Průmyslového paláce
Intenzivní práce se však dočkala i střední hala a pravé křídlo paláce. Komplexní revizí nyní procházejí technologické kanály, které zabírají zhruba čtvrtinu jejich celkové plochy. Stávající stav je však kvůli dřívější technologické nekázni nevyhovující pro plánované zatížení. Paralelně vznikají v pravém křídle další dva nové železobetonové kolektory, určené pro budoucí propojení severní a jižní části paláce technickými rozvody. Stavbaři také zhotovují formy bývalé štukové výzdoby paláce. Díky nim udělají přesné kopie, kterými ozdobí hotovou stavbu tak, aby vypadala jako dříve.
Stavbaři si původně mysleli, že oprava pravého křídla bude hračkou. Mýlili se.....
„V minulém volebním období jsme rozjeli celou řadu klíčových investičních akcí. A právě Průmyslový palác je jednou z těch největších. V českém stavebnictví se říká, že nejtěžší je začít, což platí i v případě této investice. Na rekonstrukci a dostavbu Průmyslového paláce čekali Pražané dlouhých 13 let. Proto mám radost, že po letech intenzivních příprav se nám podařilo celý projekt dotáhnout k realizaci,“ dodává Pavel Vyhnánek, bývalý náměstek primátora pro rozpočet a finance, který tak předal pomyslnou štafetu svému nástupci, Adamu Zábranskému, současnému radnímu hl. m. Prahy pro majetek, transparentnost a legislativu. Odborníci tvrdí, že nejtěžší jsou nejen u staveb začátky, ale i konce, takže má nový radní před sebou hodně starostí, přesvědčování kolegů z radnice a probdělých nocí.