Trh v Holašovicích, foto Jan Krejcar
Jihočeské Holašovice se v roce 1998 dostaly na seznam UNESCO, jako vůbec první památka z oblasti Budějovicka. Letos oslaví 25 let od zápisu mezi unikáty světového kulturního dědictví. Vesnička ležící zhruba 15 kilometrů od Českých Budějovic a její bohatě zdobená průčelí domů, jsou takřka synonymem pro architekturu takzvaného selského baroka. Holašovice ovšem nejsou jedinou UNESCO památkou na Budějovicku. Mezi nehmotné dědictví zapsali v loňském roce také vorařství.
Holašovice si zápis na seznam UNESCO vysloužily díky dochovanému středověkému systém obytných domů a sýpek obklopující náves. Průčelí většiny domů zdobí typický štukový dekor ve stylu selského baroka. Komplex, uvedený na seznamu, zahrnuje 23 památkově chráněných usedlostí se 120 budovami. Holašovice jsou se svými více než 200 obyvateli převážně trvale obydlené a tvoří tak stále živé společenství, což před pětadvaceti lety významně přispělo k jejich nominaci. Předposlední víkend v červenci zde pravidelně pořádají „Selské slavnosti“ během kterých jsou na návsi k vidění ukázky tradičních i netradičních řemesel z Čech, Moravy a Slovenska. Turisté směřují také do Selského dvora s muzeem, do keramické dílny, turistického informačního centra s expozicí předmětů každodenní potřeby života na vsi, nebo do jedné ze dvou hospod. Tam také mohu ochutnat holašovické koláče, které se na vsi pečou podle tradičního receptu. S oblibou si je lidé objednávají také na své akce a oslavy.
Síň voroplavby v Purkarci, foto Pick
Na seznamu UNESCO nezapisují pouze hmotné památky, ale naleznete na něm také nehmotné kulturní dědictví. V oblasti Budějovicka můžete vyrazit hned za dvěma z nich. V roce 2016 bylo totiž na seznam zapsáno loutkářství a v roce 2022 přibylo pro jižní Čechy typické vorařství. “Na první pohled to nemusí vypadat, ale Budějovicko je ideálním místem pro objevování památek UNESCO. Na pár kilometrech u nás najdete hned tři jihočeské zápisy na seznamu. Selské baroko v Holašovicích, tradici vltavského vorařství, nebo loutkářství v Týně nad Vltavou. Určitě nemůžeme opomenout také nedaleký světově známý Český Krumlov, který je na seznamu jmenované instituce od roku 1992,” říká ředitel destinační společnosti Českobudějovicko-Hlubocko Tomáš Polanský.
Loutkářská tradice se váže k Matěji Kopeckému, známému loutkovému divadelníkovi a představiteli českého národního obrození, který je pohřbený na hřbitově v Týně nad Vltavou. Proto není náhodou, že v místním městském muzeu můžete navštívit expozici „Svět loutek“. S Týnem a řekou Vltavou je spjaté také zmíněné vorařství. Jeho historii, a také historii příbuzných druhů dopravy zboží po řece, mapuje „Potahová naučná stezka“ s deseti stanovišti, která začíná právě v Týně nad Vltavou. Ta vznikla na úseku původní potahové stezky, kterou vybudovali začátkem 19. století. Vedla od Českých Budějovic až do Prahy a lemovala břeh řeky v délce 190 km. Koňskými potahy po ní povozníci vlekli nákladní lodice proti proudu zpět k místu vyplutí. Na dřevěných šífech plavci po Vltavě dopravovali zboží z jižních Čech do Prahy a následně je formani vraceli zpět.
Tradici vltavských plavců mapuje „Vorařské muzeum“ v Purkarci, jehož obyvatelé se plavením dřeva živili již od 14. století. Uvidíte tu kopie takzvané tabule dřevěného voru a další předměty, typické pro voroplavbu. Na nedaleké zřícenině Karlova Hrádku si na části naučných cedulí najdete lecos o této tématice. Hrádek leží nad údolím Vltavy v lokalitě, odkud sváželi při jarním tání plavci dlouhé rovné kmeny stromů, vhodné například na výrobu lodních stěžňů.
Vojen Smíšek