Na snímku větrolam u Rousínova na Vyškovsku, zdroj Lesy ČR
Organizace Lesy České republiky bude opět vysazovat větrolamy. Letos na jaře zřídí speciální fond se 150 miliony korun, díky kterému podnik založí a obnoví větrolamy v celé zemi. Přírodní štíty, tvořené mnoha dřevinami a keři, zabrání erozi půdy a zadrží vodu v krajině.
Větrolamy kdysi prosazoval sovětský vůdce Nikita Chruščov. Pro u nás v rozvíjejícím se socialistickém průmyslovém zemědělství měly takovéto myšlenky víceméně pejorativní nádech. V té době právě u nás rozorávali meze a myšlenka zakládat větrolamy šla vlastně tzv. proti proudu. Nyní poznenáhla zjišťujeme, že to nebyl zase tak špatný nápad. Zejména v zemědělsky obhospodařovaných oblastech, ohrožených větrnou erozí, brání větrolamy přemísťování a vysušování půdy, ochlazují i zvlhčují vzduch, zlepšují klima a biodiverzitu.
„Hektar zdravého větrolamu ochrání 150 až 200 hektarů zemědělské půdy v hodnotě stovek milionů korun. Dnes o ně pečujeme na 780 hektarech v Jihomoravském kraji a vytipovali jsme další lokality, například v Polabí. Vzhledem ke klimatické změně to považuji za jedno z podstatných rezortních témat,“ uvedl generální ředitel Lesů ČR Dalibor Šafařík. Nejhustší síť větrolamů se dnes v České republice nachází v Dolnomoravském a Dyjsko-svrateckém úvalu v okresech Břeclav, Znojmo a Hodonín. O většinu z nich pečují právě Lesy České republiky.
Větrolamy tvoří osm až čtyřicet metrů široké pásy různých druhů stromů, zejména javorů, dubů, jasanů, topolů, jilmů, lip, ořešáků, a dokonce i ovocných dřevin a keřů. Rozčleňují krajinu, slouží i jako hnízdiště ptáků a migrační útočiště zvláště chráněných druhů zvířat. Navíc krajina s větrolamy je daleko malebnější než současné velké širé lány, navíc často oseté řepkou.
Eva Jouklová