První potomci nového chovného páru vlků hřivnatých – dvouleté samice Luny a tříletého samce Váni – dovádějí už i před zraky návštěvníků. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha
Mladí tučňáci se učí plavat, vlčí trojčata se už vzdalují od nory, lama přišla na svět přímo před zraky návštěvníků. Jarní Zoo Praha je plná mláďat nejen těchto velmi známých a populárních druhů, ale i těch vysoce ohrožených a chovatelsky značně významných, jako jsou pekari Wagnerovy, majny Rothschildovy či bažant Edwardsův.
„Od začátku letošního roku přišlo v Zoo Praha na svět už 267 mláďat od 81 druhů savců, ptáků, plazů i obojživelníků. A to ani nelze spočítat všechny další drobné bezobratlé,“ raduje se z výsledků chovatelského snažení ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. „Vůbec nejcennější jsou pochopitelně ta mláďata, která dávají svému druhu naději na přežití. V tom je role moderních zoo klíčová.“
Bažant Edwardsův patří k druhům, pro které vede Zoo Praha jejich Evropský chovný program (EEP) a současně Evropskou plemennou knihu. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha
Takových druhů se Zoo Praha letos podařilo rozmnožit hned několik. Třeba kuřat bažanta Edwardsova se vylíhlo už sedm. Tento vietnamský bažant je podle Červeného seznamu IUCN v kategorii kriticky ohrožených druhů a někteří vědci dokonce tvrdí, že z přírody už vymizel úplně.
Téměř totožný osud potkal i majnu Rothschildovu. Zajímavě zbarvený pěvec už na indonéském ostrově Bali vlivem kácení lesa a lovu jednou vyhynul. Díky usilovné snaze ochránců a zoologických zahrad však zůstal druh na planetě zachován. Zoo Praha na tom má nemalý podíl, první mládě se zde podařilo odchovat v roce 1977 a letošní je dokonce jubilejní – přesně dvousté v pořadí.
Letos přišla na svět v Zoo Praha čtyři mláďata pekariho Wagnerova, z toho byla v jednom vrhu rovnou trojčata. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha
Nálepku pravidelně rozmnožovaného druhu si může Zoo Praha jako jedno ze dvou chovatelských zařízení v Evropě nově připsat i k ohroženým pekariům Wagnerovým. Letos se narodila již čtyři mláďata tohoto druhu, který byl paradoxně pro vědu popsaný nejprve na základě fosilních nálezů a až v roce 1972 byla objevena malá populace v hustém lese na pomezí Argentiny a Bolívie.
Prvomájovým přírůstkem se stal sameček velblouda dvouhrbého, který se narodil tříleté samičce Fidorce. Jen o málo více než týden dělí dva nevlastní sourozence lam guanako, jejichž narození mohli bedliví pozorovatelé sledovat přímo ve výběhu. To mladší se zde narodilo minulý týden v pátek odpoledne, staršímu je nyní jedenáct dní. A jak probíhal jeho porod?
„Bylo to velmi rychlé a naprosto bezproblémové. Malá lama přišla na svět během půl hodiny, za druhou půl hodinu již chodila a připojila se ke zvídavému zbytku stáda,“ říká kurátorka kopytníků Barbora Dobiášová. Radost má i z mladého velbloudího samečka. „Samice Fidorka je prvorodička, a tak přirozená obava byla na místě. I mladý velbloud dvouhrbý se však těší skvělému zdraví, stejně tak jeho mladá matka,“ dodává s tím, že oba si navzájem příbuzné savce uvidí lidé v horní části zoo.
Trpělivý a zejména tichý návštěvník zase bývá odměněn u výběhu vlků hřivnatých. Tři březnová mláďata této dlouhonohé jihoamerické šelmy už totiž opouští bázlivost a za dohledu rodičů se vzdalují od své venkovní nory stále dál. Podobně je tomu u tučňáků Humboldtových. Obě sedmitýdenní mláďata se nyní seznamují s vodou a pomalu se již připojují ke zbytku bezmála třicetihlavého hejna.