Jaro se nezadržitelně blíží a s ním i krásné období naděje, nových začátků a probouzení života po dlouhých zimních měsících. Na Trutnovsku je s touto roční dobou spojena také řada tradic a zvyků, jako je například vynášení Smrtky. O udržení a pokračování tohoto pohanského zvyku se v Trutnově stará Základní umělecká škola a Společenské centrum Uffo. Smrtka, neboli Morana, se vynáší a hází do řeky Úpy na Smrtnou neděli, tedy dva týdny před Velikonoci. Trutnovským specifikem je pojetí Smrtky a Smrťáka jako nevěsty a ženicha.

Zelené lístky přinášejí jaro do trutnovské kuchyně

Na jaře nastává ideální čas pro očistu jak duchovní, tak tělesnou. Naši předkové v souladu s přírodními cykly zařazovali na jaře půsty a očistné kůry. Tyto zvyky ladily také s křesťanskými tradicemi, neboť po Masopustu se zabijačkami a hojností všeho dobrého následoval čtyřicetidenní  půst předcházející Velikonoce.
Pro horaly v Podkrkonoší jaro přicházelo později než v nížinách, neboť závěje sněhu odtávaly pomalu. Prim v kuchyni hrálo samozřejmě kyselo, které se vařilo celoročně, nicméně ke slovu se dostávaly čím dál více bylinky a zelené natě, kterých rostlo na mezích nepřeberné množství. V okolí Trutnovy byly a jsou oblíbené především bylinkové polévky, do kterých je možné zužitkovat širokou škálu rostlinek. Hodí se kopřiva, kerblík, bedrník, černobýl, bršlice kozí noha, libeček, šťovík, mladé pampeliškové lístky a mnohé další zelené výhonky.

Krkonošská opiška (vopiška, vopich)

Potřebujeme:
2 lžíce mladých kopřivových lístků
1 lžíci mladých lístků opichu (libečku)
1 lžíci másla
1 lžičku soli
1 l vroucí vody
4 stroužky česneku
osmažené kostičky chleba

Do hrnce dáme vařit vodu a když se začne vařit, osolíme ji, přidáme máslo a utřený česnek. Nakonec vmícháme najemno nasekané bylinky. Polévku rozlijeme do talířů a posypeme nakrájeným a osmaženým chlebem.
 
Klíčky a bylinkové čaje – pokladnice zdraví
V době probouzejícího se jara tělo vezme zavděk naklíčenými semínky a obilninami, či tradiční pučálkou – tedy pokrmem z naklíčeného a opraženého hrachu, který se buď osolí a opepří,  nebo osladí medem. Toto jídlo je nejen vysoce hodnotné, ale také levné a pro tuto kvalitu bývalo oblíbenou součástí jídelníčku chudých horalů v Podkrkonoší. Oblíbené byly a jsou bylinkové čaje, jež povzbudí očistné procesy a působí jako prevence před obávanou jarní únavou. Trutnovské babičky měly osvědčené recepty na míchání různých druhů natí a lístků a nutno dodat, že trend návratu k přírodním produktům bylinným čajům svědčí. Zkuste si tedy také dát místo kávy lahodný šálek zdraví z přírody!
Tradiční trutnovský čistící čaj
Potřebujeme:
1 díl listu maliníku
1 díl listu ostružiníku
1 díl listu černého rybízu
1 díl listu jahodníku
1 díl listu kopřivy
Tři lžíce směsi zalijeme 750 ml studené vody a pod pokličkou necháme louhovat do rána. Ráno necháme přejít několikavteřinovým varem, poté ještě 5-10 minut louhujeme a scedíme do termosky. Nalačno vypijeme asi 250 ml čaje, zbytek po doušcích během dne.

Herbář trutnovských bylinek
Bez černý
 odvar z květů pomáhá proti katrům, chřipce, rýmě i senné rýmě, zmírňuje horečku a záněty, snižuje teplotu a působí proti bolesti
 z temně nachových zralých bobulí se vyrábí víno a džem, které se užívají při bolestech
Borůvka
 listy se sbírají před dozráním plodů, kdy obsahují nejvíce účinné látky myrtillinu, která je nazývana „rostlinný inzulin“
 myrtillin zlepšuje využití cukru a pomáhá při zvládání cukrovky

Brutnák lékařský
 působí močopudně a mírně projímavě, má protizánětlivé účinky a zlepšuje dýchání
 čerstvě vylisovaná šťáva se užívá při jarních kúrách, kdy pomáhá zrychlit látkovou výměnu, má také hojivé účinky

Jitrocel kopinatý
 pomáhá proti katarům, při nachlazení a alergických rýmách, uklidňuje zažívání při různých typech žaludečních podráždění a zánětů
 zevně se používá ve formě placky při ošetření hmyzích bodnutí a špatně se hojících ran

Kopřiva dvoudomá
     –  povzbuzuje oběhový systém, očišťuje tělo od kyseliny močové, čímž zmírňuje     
       dnu a artritidu, často se používá při léčbě podrážděné pokožky
 listy jsou bohaté na výživné látky, používají se pro celkové posílení organismu a při anémii
Libeček lékařský (lidově opich, vopych)
 tradiční krkonošská bylinka
 podporuje vylučování solí z těla, činnost žlučníku a sekreci trávcích šťáv, mírní nadýmání a únavu, povzbuzuje nervovou činnost
   –    používá se jako koření do bramborových, zeleninových, luštěninových i 
           masitých jídel

Maliník a ostružiník
 listy se používají proti střevním kolikám a jiným trávicím obtížím, při problémech s močovými cestami a paradentóze

Šťovík kyselý

 povzbuzuje činnost tlustého střeva a podporuje chuť k jídlu, obsahem železa podporuje tvorbu krve
 šťovík by se měl vzhledem k obsahu kyseliny šťavelové používat jen občas, škodlivé účinky kyseliny šťavelové se zmírní přidáním mléka, smetany nebo sýru do připravovaného pokrmu
Třezalka tečkovaná
     –  zevně se používá na popáleniny, rány a kloubní potíže
 vnitřně pomáhá při nervových poruchách, včetně depresí a úzkostlivosti, je velmi prospěšná při emocionální nevyrovnanosti během menopauzy
 působí proti průjmu a podporuje vylučování žluči
Tužebník jilmový (lidově chlapice)
 používá se jako uklidňující lék na žaludek, je prospěšný při gastritidě, žaludečních nevolnostech a mnoha jiných zažívacích obtížích
 působí protizánětlivě při artritidě a revmatických stavech