Prokřehlé tělo spolehlivě zahřeje horký nápoj, nejlépe s kapkou něčeho silnějšího. Trutnovské hospůdky nabízejí jak zimní klasiku, tedy svařené víno, ale také nápoje s medovinou. Krkonošská medovina je tradiční krajovou medicínou, která vzniká v malé obci Rudník nedaleko Vrchlabí z kvalitního krkonošského medu. Působí jako přírodní antibiotikum, mírní trávicí potíže a celkově posiluje organismus. Je možné ji přidávat do čaje nebo v čisté podobě ohřát na teplotu mezi 50 – 60°C.
Medovina by se nikdy neměla vařit, aby se nezničily její blahodárné složky. Najde uplatnění i v přípravě sladkostí a marinád. Horkou medovinu podáváme ve sklenici bez stopky nebo ve skleněném hrníčku. Nebo ji můžeme po vzoru Irů vychutnávat z hliněných pohárů.
Trutnovské - medové jablko
Na přípravu potřebujeme:
1dcl jablečného džusu
1dcl medoviny
skořici
Do kastrůlku dáme jablečnou šťávu, přidáme kousek skořice a medovinu. Pomalu zahříváme, až je směs horká, dáváme však pozor, aby se nevařila. Nalijeme do silnostěnné sklenice a ozdobíme plátkem jablka. Na zdraví!
Historie medoviny
Medovina je alkoholický nápoj vzniklý kvašením roztoku medu a vody. Patří mezi nejstarší alkoholické nápoje, určitě starší než pivo a víno. Vyráběla se ve všech civilizacích a na různých místech světa, není tedy typickým nápojem pouze Čechů nebo Keltů. Medovina byla od nejstarších dob považována za zdroj života, moudrosti, odvahy a síly a jako taková se přednostně podávala králům a hrdinům. Lidé věřili, že má účinky afrodiziaka. Vzhledem k tomu, že med byl vždy vzácnou surovinou, byla i medovina ve starověku a středověku určena především pro panovnické dvory, slavnostní příležitosti apod. Později se rozšířila i do měst, kde byly běžné šenky medné a vinné. Když Karel IV. zavedl u nás pěstování vinné révy, byla postupně medovina vytlačována vínem a také pivem. V posledních letech však její obliba opět stoupá.
Jde to i bez promile
Těm, jimž alkohol nic neříká a také malým návštěvníkům, kteří se potřebují zahřát po stavění sněhuláka či koulovačce v mrazivém krkonošském vzduchu, udělá dobře horké pitíčko se zázvorem.
Oddenek s nevábným vzhledem v sobě po oloupání skrývá žlutý šťavnatý střed, který je pro své prohřívající účinky velmi vhodný právě v zimním období, ať už čerstvý, sušený či kandovaný.
Trutnovská - hrušková zázvoráda
Na přípravu potřebujeme:
2 dl hruškového džusu
asi 2 cm zázvoru
mletou skořici
Zázvor oloupeme a nakrájíme na tenké plátky, přidáme do hruškového džusu a ohřejeme pod bod varu. Můžeme, avšak nemusíme přecedit a nalijeme do sklenice či hrníčku. Posypeme špetkou mleté skořice a podáváme.
Zázrak z podzemí
Nikdo přesně neví, jak dlouho lidstvo používá zázvor. Mnozí soudí, že rostlina původem z jihovýchodní Asie může být jednou z nejstarších kulturních plodin. Slovo označující zázvor dokonce podle lingvistů patří mezi nejstarší dochovaná slova. Do Evropy se tento kořen ostře nasládlé a hřejivé chuti dostal s arabskými kupci, pravidelný obchod probíhal od 9. století. Od té doby se zázvor objevoval v receptech po celé Evropě. Používá se čerstvý, nakládaný nebo sušený a namletý. Pro své prohřívající účinky je vynikající jako přísada do zimních horkých nápojů.