Hospoda pojmenované po prvním majiteli
Relativně nedaleko od Prahy na úpatí brdských kopců leží městys Jince. Již od středověku místo znali především jako oblast, kde zpracovávají želenou rudu. Od dvacátých let minulého století také jako sídliště důstojníků dělostřelectva v z blízké a všemi režimy oblíbené dělostřelecké střelnice. V současné době začíná být známé i díky netradičnímu pohostinskému domu s minipivovarem, country stodolou a zajímavým majitelem Jiřím Janečkem.
Rodinný pivovar tu po roce 1989 založili o třináct let později roku 2012. Své první pojmenování dostal po knížeti Vilému von Hanau, který v Jincích mimo jiné vybudoval hospodou s pivovarem, který roku 1894 prodal za 7000 zlatých místnímu podnikateli Eškovi, který ji provozoval a posléze přebudoval na hotel. Stavba dodnes nese jeho jméno. Dnešní pivovar sice najdeme o kus dále, než stál ten původní, ale i tak se povedlo navázat na tradici vaření piva v Jincích. Porevoluční minipivovar se jmenoval Vilém a varny dodala firma Destila v roce 2012. Firmě se nejspíše moc nedařilo, takže v roce 2019 pivovar koupil Jiří Janeček.
Pan majitel musí za chybějící personál zaskočit i u výčepu
Pivovar má roční kapacitu 3 000 hl. Pivo zde vaří klasickým dvou rmutovým způsobem. Majitel se hrdě hlásí k faktu, že k výrobě zlatavého moku používají ryze suroviny, které pochází z teritoria České republiky. Slad berou z Moravy a chmel z oblasti Žatecka.
Původně sbíral majitel zkušenosti z pivovarnictví z provozu tzv. létajícího pivovaru. To znamená, že si u jiného pivovaru pronajal varny a zařízení a zde vyrobené pivo prodával pod svojí značkou Malý Janek. V roce 2020 se stal pivovarníkem se vším všudy, když převzal technologii a prostory po zrušeném rodinném pivovaru Vilém. Ten pochopitelně přejmenoval na „Malý Janek“.
Varny minipivovaru "Malý Janek"
Pro turisty i cyklisty má zdejší provozovna co nabídnout. K pivovaru patří pohostinské místnosti, rozlehlá zahradní restaurace, stodola, kde po vzoru již zesnulého Michala Tučného pořádají country a folkové akce, a rozsáhlá plocha, kde majitel nechal postavit stany v podobě mongolských jurt. Tam mohou přespat ti odolnější. V okolí může turista navštívit významnou technickou památku, a to překrásně zrestaurovanou dřevouhelnou huť se jménem Barbora, bývalou vojenskou střelnici se zachovalou původní květenou, stovky kilometrů turistických a cyklistických stezek po Brdech a ideální houbařský terén. Prý tu zvídavý poutník může narazit i stejně, jako kdysi pan J. Barrande, na trilobity popřípadě další zkameněliny.
Stejně jako v jiných miniivovarech i tady stáčí svoje pivo do PET lahví ručně
Zajímavý je i samotný majitel. V pivovaru například úspěšně vyzkoušel vyrobit podle mnoha tisíc let starého receptu pivo, které pili egyptští budovatelé z vesnice poblíž Údolí králů. Tehdy nepoužívali slad, ale pivo vařili z chlebových placek a datlí. Také neznali chmel, proto i tento zdejší svrchně kvašený 11 stupňový speciál není hořký. Samozřejmě většina zdejších piv patří mezi spodně kvašené ležáky, kterému dáváme, my Češi, přednost, ale mají tu i piva s přídavkem hruškového cidru apod. Další zajímavostí pana majitele ji i to, že neochvějně vzdoruje státem řízeným byrokratickým idiociím například tehdy panem Babišem řízeném zavírání pohostinských provozoven během covidu a povinném zkracování provozní doby. Samozřejmě asi nepodporuje ani zajímavé zásahy současné vlády do fungování soukromých firem. Bohužel v současnosti máme u nás takových lidí nedostatek.
Text a foto Antonín Karoch