Text a foto: Jaromír Hampl a Věra Hamplová

ROZHOVOR Navštívili jsme v karlovarském divadle velice povedené představení Tajemství pánů Becherů, které obsahovalo všechny klíčové momenty historie Becherovky. Takto poučeni jsme se vydali za Tomášem Bryzgalem, výrobním ředitelem společnosti Jan Becher Pernod Ricard. Doplnil naše znalosti nejen o historie, ale především o současnosti výroby Becherovky.

Výrobní závod Becherovka v Karlových Varech.

Do Becherovky jste nastoupil v roce 2009, vystřídal jste různé manažerské pozice a v roce 2016 jste se stal ředitelem. Jak jste se do Becherovky dostal a kdo vám nejvíce pomohl v likérových začátcích?

Jsem z Prahy a studoval jsem na VŠCHT pivovarnictví, ve kterém jsem viděl svou budoucnost, avšak studia jsem končil v roce 2009, kdy končila finanční krize a většina podniků včetně pivovarů nenabírala nové zaměstnance. Zároveň v Praze nebylo a není mnoho potravinářských podniků, takže jsem se poohlížel po práci i mimo blízké okolí Prahy a tak jsem zaslal životopis i do Becherovky. Tehdejší provozní ředitel Vladimír Darebník si mne vybral a pak s oblibou říkal, že mne zachránil ze spárů pivovarů pro likérnictví. Právě můj předchůdce byl nejen mým nadřízeným, ale i mentorem.

Dnes se hodně mluví o digitalizaci, automatizaci a robotizaci. Firma Kropf Solutions vám zavedla řídící systém Zenon, který odstranil ruční zapisování odstávek, což bylo nepřesné. Plně automaticky a nepřetržitě zaznamenává provozní stavy všech výrobních jednotek. Chystáte ještě další změny v tomto smyslu?

Absolutní většina procesů ve výrobě je v současnosti plně automatizovaná, jen omezené množství činností spíše podpůrného charakteru se musí provádět manuálně. Ve výrobě tak zaměstnanci plní spíše funkci dohlížecí, aby stroje prováděly činnosti správně a oni měli z čeho vyrábět. Z toho i vyplývá, že prakticky nemáme činnosti, které by se daly nahradit strojem. Ale i tak v blízké budoucnosti zvažujeme rozvoj v oblasti automatizace či jiných moderních technologií, ale že bychom najednou vyráběli úplně bez lidí, to neočekáváme.

Výrobu Becherovky zvládají jen čtyři desítky zaměstnanců.

Máte jednu plnící linku, kterou musíte při změně výrobku přestavovat. Uvažujete o koupi druhé linky?

V současné době neexistuje žádný jasný plán pro pořízení druhé linky, spíše se snažíme pracovat na zlepšení efektivnosti přestaveb mezi jednotlivými formáty lahví. Ale předpokládám, že v relativně blízké budoucnosti bude i druhá linka tématem, které budeme muset řešit. Samozřejmě vše bude souviset s objemem výroby.

Jaké máte požadavky na zaměstnance, sháníte je snadno?

Jsme relativně úzký kolektiv, ve výrobním závodě v Karlových Varech pracuje 40 zaměstnanců a velká část u nás pracuje už více než 15 či 20 let. Snažíme se minimalizovat fluktuaci zaměstnanců a udržet si tak zkušený a loajální tým lidí, protože samozřejmě vnímáme, že je dnes daleko složitější nalézt pracovníky technických profesí. Třeba i obyčejného skladníka, před 6 lety nám chodily desítky životopisů, teď jich přijde pár. Konkurence na trhu je velká, firmy se předhánějí v tom, co nabízí. Nám stále pomáhá, že Becherovka má v Karlových Varech dobré jméno jako zaměstnavatel, a to nejen díky odměnám či benefitům, které nabízíme, ale i proto, že jsme vnímáni jako stabilní firma, která je a vždy bude spojena s Karlovými Vary.

Značka Jan Becher je součástí světového koncernu Pernod Ricard.

Dá se tedy říci, že jste „rodinná firma“, dědí se řemeslo jako u sklářů i u vás z otce na syna?

Určitě, je to tradice, máme kolegy a kolegyně, kteří začali pracovat v Becherovce, protože jejich otcově či sourozenci pracovali v Becherovce. Máme otce a syna na plnící lince, otce a syna ve skladu. Určitě to funguje i v dnešní době velkých personálních problémů. Když někdo doporučí člena své rodiny je to pro nás nejlepší výběrové řízení.

Vyrábíte i košer Becherovku, jak dlouho platí certifikát na výrobu, budete ho obnovovat?

V roce 2015 jsme vyrobili prvních 20 000 lahví košer Becherovky, letos na jaře jsme to zopakovali s dvojnásobným množstvím - 40 000 lahví. Certifikát platí přibližně rok. Můžeme v průběhu roku vyrobit kolik bychom chtěli, ale samozřejmě vše závisí na poptávce, jelikož nevyrábíme jen tak na sklad, ale vždy na přesnou objednávku. Při výrobě musí být přítomen supervizor košer výroby, který kontroluje, zda výroba probíhá podle pravidel schválených rabínem pro výrobu košer Becherovky.

Dnes jsou v kursu bio výrobky, znám biovíno, ale u destilátu to asi moc nepřichází v úvahu, pouze u bylinek?

Určitě by se některé bylinné lihoviny daly vyrobit z bylin v bio kvalitě, ale platí, že ne všechny bylina a koření používané v likérnictví je možné sehnat v bio kvalitě. A to ne snad proto, že by při jejich pěstování byly používána pesticidy či chemikálie ve velkém, ale hodně z bylin je volně rostoucích a dodávají je stovky sběračů do výkupen, proto by certifikace bio byla nemožná. Takže ani s Becherovkou žádnou bio variantu zatím neplánujeme.

Recept na výrobu Becherovky je stále tajný. Co se přesně děje v těchto nádržích, ví jen pár lidí.

Distribuujete i výrobky společnosti Pernod-Richard, daří se i v tomto segmentu?

Ano, naše společnost distribuuje významné mezinárodní značky jako například Beefeater, Jameson či Havana Club, ale je jich mnohem víc. Celkově se jedná o desítky značek, díky kterým máme nejširší portfolio v segmentu prémiových lihovin a jsme tak číslem 2 mezi distributory prémiových lihovin. Díky současnému pozitivnímu ekonomickému vývoji se poptávka po kvalitních lihovinách zvyšuje, protože někteří zákazníci dávají přednost kvalitě před kvantitou, což pro celý segment prémiových lihovin dobré.

Viděli jsme vaši limitovanou edici s latinskými názvy bylin Achillea Millefolium, Eugenia Caryophyllus, Cinnamomum Aromaticum a Hyssopus Officinalis a jejich obrázky, budete v tom pokračovat?

Jednalo se o jednorázovou limitovaná edice, v rámci které jsme odhalili 4 byliny, které se používají při výrobě Becherovky. Jedná se o Řebříček, Hřebíček, Skořice, Yzop. Kdybychom pokračovali ve stejném typu limitované edice dál, tak za čtyři roky odhalíme celé tajemství Becherovky, což by nebylo úplně optimální. Limitovaná edice nebyla speciální jen díky odhaleným bylinám a kořením, ale i speciální etiketou, na které se český název byliny/koření objevil až po namražení láhve v mrazáku. Tento typ etikety byl oceněn i na akci Obal roku.

Nemohli jsme si nevšimnout, že Becherovka po dlouhé době změnila vzhled své etikety a mírně i láhve. Proč jste přistoupili k této změně?

Všechny obalové materiály na Becherovky prošly re-designem, který měl čerpat z více než dvousetleté historie Becherovky, ale zároveň měl přinést design, který bude dostatečně přitažlivý pro dnešní mladou generaci, na kterou se chceme při prezentaci Becherovky více zaměřit. Zároveň vzhledem k úspěchům Becherovky na exportních trzích musela etiketa vypadat dostatečně ikonicky, aby uspěla v konkurenci velkých nadnárodních značek. Mimo estetických úprav se nám podařilo udělat i technické úpravy obalových materiálů, díky kterému je nová láhev Becherovky mnohem ekologičtější. Jen za prvních pár měsíců používání nové láhve jsme ušetřili tolik CO2, které by průměrný automobil vyprodukoval za 750 tis. km jízdy. To je velký krok kupředu. Snažíme se, aby Becherovka byla vnímána jako přírodní produkt, nepoužíváme žádná barviva či nějaké jiné tzv. „pomocníčky“. Všechno vychází z přírodních ingrediencí, a proto chceme ukazovat, že Becherovka je ohleduplná k životnímu prostředí. Například na Karlovarském filmovém festivalu byla Becher zóna z použitých kontejnerů a kelímky a brčka nebyly z plastů. I ve výrobě se snažíme, máme projekty na ochranu životního prostředí. Každý rok vytřídíme více než 98,5 % odpadu a od 1.1. 2019 bude pro výrobu Becherovka používána pouze elektřina 100% z obnovitelných zdrojů.

Uvažujete o rozvoji Muzea Becherovky?

Nejen uvažujeme, ale zrovna v současné době probíhá rekonstrukce muzea, která byl měla zvýšit atraktivitu našeho muzea. To by nově nemělo jen prezentovat historii značky, ale interaktivní formou i její současnost a být tak blíže návštěvníkům. Rekonstruované muzeum se bude otvírat na začátku ledna. Tak pokud po lednu 2019 zavítáte do Karlových Varů, přijďte se na něj určitě podívat.

Na koncertě Karlovarského symfonického orchestru jsme dostali miniaturku Becherovky, podporujete místní kulturu a společenský život?

Ano, snažíme se podporovat místní organizace, koncert v Puppu byl na zahájení festivalu Dvořákův podzim, kde jsme Generálním partnerem. Festival se koná každý rok. Rovněž podporujeme Městské divadlo a další kulturní akce konající se v našem regionu.

Neodpustím si otázku o receptuře, která je v sejfu, máte tam kromě originálu přepis do latinky?

Ano, je psaný latinkou v češtině a angličtině. Originál by patřil do muzea, ale samozřejmě jej nemůžeme jen tak vystavovat na veřejnosti.

Postup výroby likéru si můžete prohlédnout v muzeu Becherovky. 

Becherovka se zúčastnila řady soutěží, kterého ocenění si nejvíce vážíte?

Soutěže hodnotící různé výrobky a také lihoviny jsou i v současné době, ale otázka, jaká je jejich vnímaná hodnota oproti cenám, které se udělovaly na přelomu 19 a 20. stol. (např. Grand Prix Paříž 1904, Zlatá státní cena Vídeň 1904). V nedávné historii jsme se zúčastnili soutěže San Francisco World Spirits Competition, kde jsme jeden rok získali zlatou medaili a druhý rok medaili stříbrnou. . Když se podívám na 211 let historie Becherovky, tak největší vyznamenání ve své době bylo, když společnost Johann Becher byla oficiálním c.a k. dvorním dodavatelem. V tu dobu to bylo jedno z nejvyšších vyznamenání.

Historie karlovarského třináctého pramene sahá do Rakouska-Uherska.

Výroba Becherovky v kostce

Směs bylin v pytlích z přírodního materiálu se na jeden týden ponoří do nádrže s čistým alkoholem. Hotový výluh (digerát) jde do míchacích kádí, v nichž se k němu přidává líh, cukerný roztok, voda a další ingredience, zraje dva měsíce. Vyzrálý koncentrát je smíchán s posledními přísadami a dvakrát prochází filtrací, aby byla výsledná Becherovka průzračná. Mezi filtracemi se produkt mrazí pro dosažení garantované stability. Předtím, než je Becherovka stáčena do lahví, prochází laboratorním hodnocením. Pokud je v pořádku vzhled, vůně, chuť i kvalita etikety, lahve jdou do expedice. Výroba jedné várky Becherovky trvá 90 až 100 dní.

Historie Becherovky v kostce

1807 Josef Becher začíná prodej pod názvem Anglická hořká

1838 Johann Becher zavedl název Becherovka

1867 Johann Becher nová továrna na Šteinberkách a nová plochá lahev

1900 Gustav Becher registrace ochranné známky s kryptogramem JB

1905 Gustav Becher zelené lahve-ochrana před sluncem, zavedl pití z porcelánových kalíšků

1930 Alfred Becher pronikl na americký trh

1931-45 Hedda Becherová-Bayerová jako jediná žena míchala bylinky a vedla firmu