Text a foto: Antonín Karoch
Slovinské pobřeží čítá několik desítek kilometrů, takže opravdu není dlouhé. Přesto nabízí mnoho možných aktivit. Turisté sem jezdí především za sluncem, tedy odpočívat u moře, ale už také objevili místní lázeňství, cyklotrasy a především místní vinařství a gastronomii. Například nad městem Koper, tedy jedním ze zdejších turistických center, najdeme velice zajímavé rodinné vinařství Rodica. Sídlí v obci Truška u Marezige a z jeho vinic je překrásný pohled. Jen o trochu dál najdeme přímo nad městem Koper objekt, zvaný „Vinska fontana“, kde návštěvník může přímo otestovat především zdejší víno Refošk (Refosco), ale i další oceněná vína zdejších vinařů.
Slavnosti vína Refošk
Již zdaleka byla slyšet hudba. Vinařství Rodica leží zhruba 300 m nad mořem. Je situované na jižní straně kopce a je z něj krásný výhled do kraje, především na údolí Dragonja. Díky nebývale teplému počasí letošního roku tu víno sklízeli o měsíc dříve, takže v době návštěvy už zbývalo sklidit poslední ary kultivaru Refošk (Refosco), Syrahu a Cabernetu Savignon. To byl také důvod k drobné oslavě. Odrůdu Refošk tu považují za autochtonní a jsou na ni právem hrdí. Proto ji uctívají při vinobraní řádnou oslavou.
Návštěvníky uvítaly „šavrinke“ v místních krojích, což je výraz pro horalky, které dříve ze místních hor a kopců nosívávaly do nedalekého Terstu své těžce vydobyté produkty. Tedy především sýr, špek, víno a sušenou šunku pršut. To vše nosili díky speciálnímu šátku ve velkých koších na hlavě. Plný prý vážil 25 i více kilo. Přestože šlo o postarší dámy, bylo vidět, že profesi nezapomněly a koše jim nespadly ani při tanci.
To už hosty uvítal majitel vinařství, Marinka Rodica, se svými dvěma syny, Maticem a Alešem, které již plně zapojil do práce na rodinné firmě. Vinařství má krom krásné terasy i velký sál, kde lze organizovat semináře, svatby či podobné větší akce, dále kuchyni a zdí oddělené vinařské provozy. Do restauračních prostor se vejde 100 osob. Stejně tolik je možné umístit i na terasu vinařství.
Rodina obhospodařuje 15 ha vinic a soustřeďuje se na autochtonní odrůdy Refošk, Žlutý Muškát a kultivar Malvasia. Protože zákazníci bývají konzervativní, pěstuje i Merlot, Cabernet Savignon, Syrah či Rulandské šedé. Protože keře profukuje téměř neustále větřík od moře, nemají tu problém s plísněmi Oidiem či Peronosporou. Proto víno téměř neošetřují chemickými přípravky. Majitel svoje vinařství označuje jako organické a získal certifikát Bio Slovenija. Ovšem evropskou známku Bio nemá a ani o ni neusiluje. „Přiznám se, že na byrokratickou agendu s touto známkou spojenou nemám administrativní sílu a osobně ani chuť. Také ani nejsem přesvědčený, že by se mi finančně vrátila,“ vysvětluje M. Rodica. Vzdor této drobnosti získal tento vinař za produkty svojí rodinné firmy nejvyšší slovinská vinařská ocenění.
Součástí oslavy bylo i slavnostní šlapání hroznů. Tato operace, kdy dost často ženy a dívky drtily svými chodidly bobule révy vinné, bývala pro vinaře významným dnem. A nejen pro ně. Proto se Rodicovi rozhodli tuto krásnou tradici alespoň v malém připomenout a pozvali si půvabnou letošní istrijskou královnu vína, Juliju Jogan, aby postaru ukončila vinařskou sezonu. Toho si nemohli nevšimnout místní i zahraniční novináři a kameraman zdejší televize. Populární slovinský komentátor, Drago Bulc, se dokonce zapojil a královně před vstupem do díže s hrozny osobně omyl její velice půvabné nožky. To vše za doprovodu heligonky a bicích nástrojů místní folklorní kapely.
Překvapení dne – istrijské lanýže
Vinařství Rodica má pro návštěvníky uchystané ještě jedno překvapení. V místních lesích totiž můžete najít velice ceněné černé lanýže. Nehledají je tu prasátka, která místní chovají raději na pršuty a zdejší fermentované klobásy. Vepříkům totiž lanýže chutnají stejně jako lidem. Stačí trocha nepozornosti a houba skončí v prasečím žaludku. Proto zdejší hledačka lanýžů Sara raději spoléhá na svoji fenku Lizu, u které možnost, že by si na lanýži pochutnala, opravdu nehrozí. Psík se choval velice profesionálně a lanýž hbitě před návštěvníky vyčmuchal. Ale i fenka měla svoje libůstky. Když dav spokojeně odkráčel na oběd a Liza dostala volno, doběhla si k nejbližšímu fíkovému, tedy přesněji smokvoňovému, stromu, vyskočila a uhryzla si zralý fík. Zručně si ho tlapou otevřela a vylízala. Jak poznala, že je mezi mnoha zelenými zralý? Prostě profesionál.
Jakou má vlastně takový lanýž chuť? Ve vinařství Rodicových ho mohli ochutnat spolu se zdejšími doma vyráběnými nudlemi fuži, s máslem a parmezánem. Krom toho, že je lanýž součástí omáčky, ho ještě navíc pan majitel speciální škrabkou nastrouhal na nudle. Mimochodem, o nudlích fuži tu hovoří jako o istrijské pastě. Prostě Itálii mají za humny. A ona chuť? Vynikající, ale nesdělitelná. Ale s česnekem, jak se často traduje, nemá opravdu nic společného.
Vinařství samo je moderně vybavené nejen nerezovými tanky, ale i dřevěnými sudy na přípravu barrikovaných vín. Prý v průběhu výroby vína nepoužívají kysličník siřičitý. Také na víno nespěchají. To nejdříve kvasí v nerezových tancích. Následně dozrává v sudech. Lahvují ho až potom, co řádně dozrálo. Že tu s tímto nápojem zacházejí s péčí a láskou je znát na obsahu každé lahve. Marinko Rodica nabízí několik typů vína. Základem je jejich řada Classic. Tato vína stáčí do lahví druhým rokem. Obsah si zachovává své vynikající charakteristiky po dobu až čtyř let. Řada Reservé obsahuje vína s nejlepších svahů a nejstarších keřů. Ta se při výrobě dlouho macerují a následně stárnou v dřevěných sudech. Vína nefiltrují, ale nechávají sedimentovat. V lahvích, uložených při správné teplotě, pak vydrží ve velmi dobré kvalitě mnoho let. Třetí v pořadí je řada Prestige. Tvoří ji vína z odrůd Malvasia, Žlutý Muškát a Rulandské šedé, které nechávají přezrát téměř do stádia hrozinek. Výsledkem jsou vynikající voňavá dezertní vína. Na Istrii se tvrdí, že právě tato vína ukazují znalosti a um každého vinaře.
Poslední řadu, Nature, také vyrábějí z nejlepších hroznů ze starších vinic. Po dlouhé maceraci víno ještě rok stárne v dubových sudech. Protože ale, jak už bylo řečeno, nepoužívají při výrobě kysličník siřičitý, po adjustaci a ležení na láhvích každou šarži před odesláním k zákazníkovi osobně ochutnávají. Na běžné práce ve vinicích si vystačí sami, ale na jarní střih keřů a na sklizeň hroznů si najímají výpomoc.
Vinná fontána
Vinnou fontánu otevřeli letos v září na oslavu zdejší autochtonní odrůdy Refošk. Je to jakási kamenná zeď, krytá sklem, ze které vyčnívají moderní nerezové vinné pípy. V sousedství je klasická fontána, zhotovená z lisu na víno, ze kterého otvory v plaňkách teče voda, která za horka osvěžuje vzduch. „Ve fontáně ale čepujeme čtyři rozličná vína,“ říká Luka Belič, který se stará o obsluhu artefaktu. „Tři z nich jsou dnes od firmy Víno Koper. Nabízíme druhy Malvasija, Chardonay a samozřejmě Refošk, a v tom čtvrtém je opět Refošk, ale druhý nejlepší šampion letošních istrijských Svátků odrůdy Refošk od vinaře Jogana.“ Pro fontánu mají zásobu 15 vín ve 20 litrových kontejnerech. Tyto kontejnery výměnou za prázdné umístí za stáčecí zařízení a fontána je připravená k dalšímu provozu. Vína jsou nejen od firmy Vino Koper, ale i od zdejších význačných vinařů. Návštěvník za 13 Eur obdrží sklínku s taštičkou a několik žetonů, které vhazuje do otvoru vedle pípy. Může tak pohodlně otestovat celou nabídku. V blízké prodejně dostane krom sklínky a žetonů také různé místní produkty, jako například pasty z lanýžů, pomazánky z oliv, místní med či sušené fíky. Když se poštěstí, tak tu hraje místní folklorní kapela a spolu s pohledem na moře i město Koper hluboko pod ním může návštěvník vychutnávat úžasnou atmosféru zdejšího místa.
V současné době se Istrie prezentuje jako samostatná destinace, která zahrnuje známá města jako Portorož, Piran, Ankaran, Isola a Koper. Zástupci všech jmenovaných významných a historických měst, která se nacházejí na slovinském jadranském pobřeží, se spojili a zahájili propagační kampaň „Slovinská Istrie“. Oslava místního vína Refošk k ní velmi důstojně přispívá.