Antonín Karoch

„Česká republika patří k velkým importérům moldavského vína. Je v tomto regionu hned za Polskem,“ uvádí George Arpentin, ředitel Národního úřadu pro vinohradnictví a víno republiky Moldova. „Veletrhu International Wine Show Prague se zúčastnilo z oblasti Stefan-Voda například vinařství Purchari, Basavin, z oblasti Valul Traian zase vinařství Tomai Vinex a další. Máme tu i jednu specialitu. Jedná se mezinárodní moldavsko-španělský projekt s názvem Timbrus. Španělé totiž zakoupili v oblasti Purchari vinice a vinařství vybavili nejmodernější španělskou technologií. Zatím to vypadá, že se jim daří dobře.“

Jako obvykle vzbudil podzimní, již 19. mezinárodní veletrhu vín International Wine Show Prague v hotelu Hilton v Praze, mezi profesionály i laiky patřičnou pozornost. Svoje produkty představilo celkem 74 vystavovatelů z 19 zemí světa. A nebyly to pouze firmy ze známých klasických vinařských zemí, jako je například Německo, Rakousko, Francie, Španělsko či Itálie. Zúčastnili se i výrobci z neprávem sommeliéry trochu opomíjeného Řecka, dále výrobci z Rumunska, Maďarska, Austrálie, Nového Zélandu, a dokonce nechyběla ani zástupkyně vinařství z Libanonu. Samozřejmě nezapadla ani účast moldavských vinařů.

Vinice tvoří sedm procent hospodářské půdy

Republika Moldova má kolem 114 tisíc hektarů vinic, tedy šestinásobně více, než Čechy a Morava dohromady. Rozlišují zde tři geografická označení původu, jinak řečeno vinařské oblasti. Největší z nich a na severu je Codru, kde se pěstují především kultivary pro výrobu bílých vín. Tady také naleznou milovníci vinného moku největší a nejslavnější moldavská vinařství, jako například Cricova nebo Milestii Mici. Nejjižnější moldavská vinařská oblast je Valul Traian. Na vinnou révu tu působí klima, ovlivněné Černým mořem, takže se zde daří kultivarům, poskytujícím červená vína. Třetím tzv. terroárem je oblast Stefan-Voda. Pro révu téměř ideální oblast, odkud jsou výborná bílá i červená vína. Prý je to, protože tu teče v historii proslavený veletok Dněstr a místní tvrdí, že vinice, ze kterých je vidět na řeku, produkují ta nejkvalitnější vína. Moldavská vína všeobecně označují speciální známkou, na které je hrozen vína a letící čáp, což je moldavský erbovní pták. Místní tvrdí, že tvar Moldávie je podobný vinnému hroznu. Při troše fantasie nejsou daleko od pravdy, zvláště když člověk zjistí, že celých sedm procent veškeré moldavské zemědělsky obhospodařované půdy tvoří vinice a ve vinařství či na vinohradech pracuje čtvrt milionu lidí. Moldávie je dokonce šestý největší producent vína v Evropě. A to, co do počtu obyvatel, jich je dohromady méně než tři milióny.

V zemi registrují 35 oficiálních kultivarů révy vinné, ale vinaři si samozřejmě pěstují mnohé další oblíbené místní odrůdy. Ty sice nejsou určené pro mezinárodní trhy, ale vinařští odborníci některé ze zmíněných autochtonních rév vyhledávají jako zdroj jedinečných chutí a vlastností. Navíc samozřejmě vysoké procento vína spotřebovávají sami vinohradníci a vinaři. Vinaři v Moldávii vyrobí ročně celkově zhruba 1500 tisíc hektolitrů vína a z toho tvoří cca. 45 % bílá vína, 38 % červená a zbytek připadá na ostatní produkty, jako jsou růžová vína nebo sekty. Registrují tu 215 velkých i menších průmyslových výrobců vína. Do toho ovšem nepočítají drobné soukromé výrobce s místní působností.

Mohou nabídnout hrozny i vína z evropských kavkazských i autochtonních odrůd

„V minulosti byla Moldávie hlavním dodavatelem vína pro celý Sovětský svaz. Nařízením strany a patřičných ministerstev bylo rozhodnuto, jaké tady budeme pěstovat odrůdy révy vinné. Takže se k nám dostala réva z Arménie či Gruzie,“ vysvětluje George Arpentin. „Poté, co jsme se osamostatnili a zjistili, že máme možnost dodávat vína i na západ, tvoří evropská réva 73 % rozlohy. Kupodivu tomu napomohlo tažení proti alkoholismu bývalého čelného představitele SSSR Gorbačova. Na základě jeho doktríny jsme museli v Moldávii vyklučit mnoho hektarů vinic. Díky tomu jsme po osamostatnění mohli vysázet nové klony perspektivních evropských odrůd. Takže nyní u nás najdeme ryzlinky, rulandské révy, muškáty, Syrah, Tramín apod. Nevzdali jsme se ani kavkazských odrůd, jako jsou Rkatsiteli nebo Saperavi. V současnosti zabírají 17 % rozlohy vinic. Jejich keře dávají velice výrazná aromatická vína. Třetí skupinu tvoří tzv. autochtonní odrůdy. Zabírají zhruba 10 % rozlohy, ale díky zájmu obchodníků se jejich rozloha rozšiřuje. I v Moldávii jsme si už uvědomili, že světový trh se ani tak moc nezajímá o klasiku, ale o to, co se od běžné produkce liší. Jsou to především domácí odrůdy, které se tu pěstují po staletí a které se vyznačují velice zajímavým aromatem i chutí. Jsou to zejména odrůdy pro bílá vína Feteasca Alba, Feteasca Regala, a pro červená Feteasca Neagra a Rara Neagra. Osvědčily se i ve směsích s evropskými víny, která jsou podle vinařů na trhu velice vyhledávaná.“

Co v Česku nenajdete…

Velice zajímavá z českého pohledu zvláštní je i instituce, kterou právě George Arpentin vede. Jedná se o Národní úřad pro vinohradnictví a víno. Jde o státní organizaci republiky Moldávie, která se zabývá podporou exportu moldavského vína. Úřad by se dal vzdáleně přirovnat k našemu Národnímu vinařskému centru. Ovšem Moldavané se přece jen musí snažit více, protože víno je jedním z jejich hlavních hospodářských produktů. „Dá se říci, že pečujeme o dobré jméno vína z Moldávie ve světě a dohlížíme na export,“ dodává na závěr ředitel úřadu. „Přesněji řečeno, od roku 2013, kdy jsme u nás zmíněnou organizaci založili, garantujeme kvalitu vyvážených vín. Zaručujeme, že to, co si obchodník objedná, také dostane. Na druhé straně i svět si musí zvykat na fakt, že moldavská vína už delší dobu nereprezentují pouze konzumní, ale také vína vysoce kvalitní a na zahraničních výstavách po celém světě vysoce ceněná!“

Kancelář má i jednu velice unikátní zvláštnost. Poprvé v historii moldavského hospodářství vznikla instituce, kde polovina agentury patří státu a polovina soukromému sektoru. V radě vedení úřadu je třináct osob, z čehož soukromý sektor má o jeden hlas více. Takže v případě problémů rozhoduje onen třináctý hlas. Soukromníci tedy mohou přehlasovat stát. V České republice nepředstavitelné…