![](/images/2024/cervenec/Otevreni_Klenotnice_v_Modre-paska_foto_Zlinsky_kraj.jpg)
V Archeoskanzenu v Modré u Velehradu otevřeli koncem června za účasti významných hostů Klenotnici Velké Moravy. Vystavěli ji za téměř 70 milionů korun a už stačila přivítat první návštěvníky z řad veřejnosti. Má podobu podzemního panteonu, do kterého proniká denní světlo jen zvoničkou.
V neprůstřelných vitrínách a pod nejpřísnějším bezpečnostním systémem tu uvidíte nejvzácnější originály a vědecké kopie předmětů z hrobů na tomto území, například z Uherského Hradiště-Sadů, Starého Města, Modré, Mikulčic či Pohanska u Břeclavi. Zároveň si tu připomněli i 20. výročí zahájení provozu Archeoskanzenu.
![](/images/2024/cervenec/Klenotnice_-_namestek_Lubomir_Traub_foto_Zlinsky_kraj.jpg)
„Otevření nové expozice v Modré, která návštěvníkům a poutníkům ukáže vzácné dědictví z 9. století, za doprovodu chorálů a písní v podání Hradišťanu bylo úžasné. Chrám úcty k umění našich velkomoravských předků, kde lze vidět, čím disponovaly tehdejší elity, doporučuji všem k návštěvě. Cyrilometodějská stezka tím získala ve svém centrálním území v České republice ten nejkrásnější klenot,“ informoval předseda sdružení Evropská kulturní stezka sv. Cyrila a Metoděje a náměstek hejtmana Zlínského kraje Lubomír Traub.
Výstavbu Klenotnice inicioval v roce 2018 starosta obce Modrá Miroslav Kovářík. Je zároveň autorem myšlenky a architektonického návrhu. „Lokalita skanzenu je třetím nejnavštěvovanějším místem Zlínského kraje. Poptávka po zhlédnutí originálních exponátů byla stále vyšší. Tak jsme se s generálním ředitelem Moravského zemského muzea Jiřím Mitáčkem shodli, že nechceme tyto cennosti Velké Moravy před návštěvníky tajit,“ vysvětlil Miroslav Kovářík.
![](/images/2024/cervenec/Klenotnice_velkomoravske_sperky_foto_Zlinsky_kraj.jpg)
Pilotní výstava nese název „Elity Velké Moravy“. „Prezentujeme zde skvostné, nezřídka jedinečné archeologické nálezy z pohřebišť centrálních velkomoravských hradišť, které vědci spojují s představiteli nejvyšších společenských vrstev raně středověké Moravy, tedy knížaty, velmoži a členy jejich rodin,“ doplnil doc. PhDr. Luděk Galuška, CSc., vědecký pracovník Moravského zemského muzea, tvůrce námětu, libreta a scénáře výstavy. „Hypotetická hmotová ztvárnění naznačující podobu členů vládnoucí rodiny Mojmírovců jsme pak symbolicky zasadili do panoramatických scén v nikách.Tady zachycují důležité momenty vzniku a existence moravského státu v průběhu 9. století!“
Nedílnou součástí je rovněž hyperrealistická antropologická rekonstrukce velkomoravského velmože, zhotovená podle lebky, kterou archeologové nalezli v Uherském Hradišti-Sadech. Podobiznu vytvořili v Laboratoři antropologické rekonstrukce Moravského zemského muzea. Sama výstava je dílem Moravského zemského muzea ve spolupráci s obcí Modrá, Archeologickým ústavem AV ČR, Brno, v. v. i., Filozofickou fakultou Masarykovy univerzity – Ústavem archeologie a muzeologie a Archeologickým ústavem SAV v Nitře.
Na vybudování a vybavení Klenotnice v Modré se dotyční podíleli zejména díky jednoletému přeshraničnímu projektu „Spoločné dedičstvo od Rimanov po klenoty Veľkej Moravy (INTERREG V-A)“ a podpoře Zlínského kraje ve výši 8 mil. Kč. V rámci projektu vznikl také Archeopark Cífer - Pác na Slovensku představující římsko-germánské osídlení.
Klenotnici Velké Moravy se otevřeli veřejnosti ve středu 26.6.2024. Prohlídky probíhají po skupinách do 25 osob, vždy v celou hodinu. Poslední je v 16.00 hod. Více na www.cyril-methodius.cz
Martina Janochová