Vildštejn shora
Hrad Vildštejn najdete 8 km od Františkových Lázní u městečka Skalná. Postavili ho pravděpodobně již v roce 1166 a je v současnosti nejstarším kamenným hradem, který je v provozu. Protože hrad a později osadu Wildstein postavili na skalnatém výběžku (Stein) nad údolím potoka Sázek a všude kolem byly divoké lesy (Wild) vzniklo spojení Wildstein, později počeštěné na Vildštejn
Nejstarším kamenným hradem v České republice je sice Přimda z roku 1121 okrese Tachov, ta je však již od 17.stol. neobývatelnou zříceninou. První písemná zmínka o hradě Vildštejn je z roku 1225, jako majetek rodů Nothaftů, kteří drželi hrad do roku 1299.Poté se tu vystřídalo 9 rodů. V okolí se těžil cín a později stříbro. Za husitských válek získali hrad Šlikové. Později ho ale prodal Albrecht Šlik Nikolajovi Gummerauerovi. Jeho rod pak vlastnil hrad téměř sto let. Roku 1522 hrad opět získali Šlikové, když jej vyženil Jeroným Šlik. Ten jej roku 1531 opět prodal tentokrát Wolfovi z Viršperka. Viršperkové byli prchliví surovcí, kteří se často dostávali do krvavých sporů s městem Chebem i ostatními sousedy, ba mnohdy i s vlastními příbuznými. Neshody s městem pokračovaly i za nového majitele Zikmunda Abraháma z Trautenberka po dobu bezmála 200 let. Snad nejvíce chebské měšťany mrzelo, že hrad jim konkuroval vařením piva.
Stavbou zámecké budovy ve slohu barokního klasicismu kolem roku 1783 přestal hrad sloužit jako šlechtické sídlo. Trautenberkové drželi panství do r. 1799. Z Krkonošských pohádek nechvalně známý Trautenberk patří do druhé větev Trautenberků, která vlastnila statky v Podkrkonoší. V roce 1818 městečko Vildstejn (Skalná) vyhořelo. Požár zasáhl zámeckou i hradní budovu.
Povstalý z ruin
Ve čtyřicátých letech 19. století sloužil hrad jako sladovnu pivovaru. V roce 1950 zámek osídlili rumunští reemigranti, kteří spálili všechny dřevěné části a oba objekty zcela zdevastovali. Od roku 1951 byl objekt v majetku státních statků a posléze města Skalná. Jak asi památka vypadal, si můžete domyslet. Na zámeckou budovu bylo dokonce v osmdesátých letech vydáno demoliční rozhodnutí a budova vymazali z katastru nemovitostí. Tehdy ale objevil ruiny hradu Zdeněk Buchtele. Dal dohromady partu nadšenců a s finanční podporou státu se mu podařilo chátrání hradu zastavit. V roce 1999 hrad koupil podnikatel Miroslav Pumr, který snahu Z. Buchteleho dokončil.
Středověká hodovna
Po dvou letech důkladné rekonstrukce hrad v roce 2001 poprvé ve své historii otevřeli veřejnosti. Potomci zakladatelů Notfahrtové M. Pumra za jeho nezměrné úsilí dokonce nechali povýšit do šlechtického stavu, aby mohl používat titul rytíř. Po smrti majitele v r. 2016 řídí opravy a provoz hradu jeho dcera Zuzana. Na hradě pořádají kulturní akce i svatby. Dokonce tu jíž po šestnácté zorganizovali Ples upírů. Ve středověké hodovně můžete ochutnat klasickou českou kuchyni. V hradním sklípku je vinotéka, kde se pořádají degustace vín. Také otevřeli nový penzion pod hradem. Dále pořádají speciální, interaktivní prohlídky pro děti. Například při prohlídce hradu s Bílou paní se děti aktivně zapojují do děje po celou dobu prohlídky. Projekt „Hrad dětem“ zase doplňuje výukové programy pro 1.stupeň základních škol. Příští rok plánují rozšířit program i pro 2.stupeň ZŠ a střední školy.
Prohlídka hradu začíná v malém a velkém rytířském sálu v gotickém stylu v přízemí hradu. Dnes slouží jako středověká hodovna. Hrad má svoji kuchyni, která nabízí široký výběr staročeských, ale i novodobých jídel. V hodovně můžete zakoupit domácí uzeniny a další pochoutky od hradního řezníka. Kapacita místnosti činí 110 osob. Románská kaple je nejstarší částí hradu. První písemná zmínka o kapli pochází z roku 1166. I dnes ji využívají ke svatebním obřadům. Najdete v ní také hradní muzeum se stálou expozicí předmětů, které tu nalezli při rekonstrukci hradu a s dary od bývalých vlastníků. Sochu Nejsvětější Trojice zase zapůjčil místní faráře Dřevěné schody, které vedou ke kapli, jsou staré 800 let. Tehdy je natřeli býčí krví, která se používala a dodnes například ve Švédsku používá jako konzervační prostředek.
Vildštejnská bílá paní
Asi nejvýznamnějším zdejším archeologickým nálezem jsou však ostatky ženy staré přes 280 let. V roce 1689 vznikl mezi Skalnou a městem Cheb dlouholetý soudní spor. Trnem v oku Chebu byly zejména hradní trhy a osvojování si práva várečného. V roce 1695 zakázal chebský soud prodávat do Skalné pivo a slad. Spor vyvrcholil označením jedné z dcer z rodu Trautenberků za čarodějnici. Žena byla tělesně postižená, podezření z čarodějnictví na ní utkvělo také v tom, že se v bylinkářství, měla věštecké schopnosti a prý ovládala i telepatii. Trest za takové činy byl tehdy upálení ženy a konfiskace veškerých rodových majetků Trautenberků. Než ale stačili vynést trest, žena zmizela. Trautenberkům majetek zůstal. V roce 1987 nalezli zedníci v komíně hradu zazděné ostatky. Při antropologickém výzkumu Národního muzea v Praze pod vedením prof. Vlčka vědci zjištili, že se jedná o ostatky ženy ve věku 50–60 let, která byla tělesně postižená, takže se pravděpodobně jedná o zmizelou dceru Johanku. Její duch prý stále bloudí jako Bílá paní.
Ve 1. patře najdete Královský sál, který pojme až stovku osob. Dnes se zde konají oslavy nebo taneční zábavy. Na zdech visí, portréty všech českých panovníků od konce 9. století, tedy od knížete Bořivoje I. až po začátek 20.století, tedy T. G. Masaryka na oblíbeném koni Hektorovi. Lovecké trofeje na stěnách ulovil bývalý majitel M. Pumr.
Hradní kovárna
V nejvyšším patře je hasičské muzeum, které nabízí historické i současné příklady hasicí techniky, kterou zapůjčili místní dobrovolní hasiči. Hasičský sbor Skalná se totiž pyšní světovým unikátem. Jako jediný na světě má ve své sbírce vlajku USA, kterou vlastnil jeden z hasičů, který zahynul při teroristickém útoku 11. září 2001. Najdete tu i výsuvný žebřík, který hasiči použili při hašení Národního divadla v roce 1881 a hasičské sáně z roku 1790. Novodobou zajímavostí je asbestový oblek, chránící tělo až do teploty 10000 C. Váží ovščem 19 kg. Ještě připočtěte patnáctikilový dýchací přístroj, takže se hasiči musí střídat po čtvrt hodině minutách.
Jaromír Hampl