Na jednom z vršků Orlických hor nedaleko Náchoda, kudy vede tradiční dopravní trasa do sousedního Polska, najdeme jednu z nejkrásnějších turistických chat, které Česko má. Nese jméno po slavném autorovi historických románů Aloisi Jiráskovi, který pocházel z nedalekého Hronova a zdejší krajinu miloval. Jiráskova chata je příjemným místem k odpočinku, ať už přijedete na více dnů, anebo se tu zastavíte při putování po Jiráskově stezce. Chata ležící v severním cípu Orlických hor byla otevřena v září 1923. V roce 1995 byla navrácena Klubu českých turistů, který ji zmodernizoval a od září 2002 opět slouží milovníkům turistiky.
Jiráskovu chatu, ležící 624 metrů nad mořem, uvidíte už zdálky díky věžičce, vlastně rozhledně, umístěné na její střeše. K vyhlídkové plošině v patnáctimetrové výšce vede 98 schodů. Pod vámi se rozprostírá tradiční šindelová střecha. Do zajímavě členité prosklené budovy můžete zavítat třeba jen na oběd – a jí se tu opravdu dobře – či na odpolední posezení u kávy. Turisté „srdcaři“ si tu ale nejspíš užijí i přespání. Interiér chaty je vkusně zpříjemněn ozdobami s lidovými prvky. Za první republiky budova sloužila především skupinám pravých pěších turistů, takze kapacita 42 míst na přespání je rozložena do pokojů s více lůžky. V největším pro patnáct, ve dvou dalších pro jedenáct a devět, jeden pro pět a poslední pro dva hosty. Výhled daleko do kraje je odtud úžasný. Stojí za to po schodech vystoupat na věžičku chaty. Město Náchod je pod vámi jako na dlani, znalci okolí říkají, že ten táhlý modrý pás na obzoru jsou Krkonoše. O něco blíž se leskne vodní nádrž Rozkoš. Na druhé straně přes polské Kladsko můžete vyhlížet Jeseníky či Beskydy.
Podle projektu Dušana Jurkoviče
Provoz na Jiráskově chatě řídí druhým rokem zkušená manažerka Alice Vodičková. Pokoje se právě zateplují, aby sem mohli jezdit hosté i v zimě. Zájem o pobyty je a vytápí se tu plynem. Chata bývala od konce října zavřená, je tu ale dost místa pro rodinné oslavy, svatby, firemních akce apod., tak proč jej nevyužít. Busta Aloise Jiráska, ve své době v Česku patrně nejuznávanějšího spisovatele, na chatě spojené s jeho jménem samozřejmě nesmí chybět. Vtipně je umístěna na známé knize U nás a z výšky vás sleduje, jako by s vámi ten sympatický pán seděl u stolu. Ve velkém sále překvapí krásně vyzdobený strop, pod ním obtáčí stěny linka s Jiráskovým citátem. Je sice napsán starou verzí písma, která se nám hůře čte, ale odpovídá to Jiráskově době – připomeňme, že žil v letech 1851 až 1930. Při příležitosti Jiráskových 70. narozenin v létě 1921 byl symbolicky položen základní kámen chaty. Autorem projektu byl známý architekt Dušan Jurkovič, který před tím renovoval zámek v nedalekém Novém Městě nad Metují a mlýn v obci Peklo. Pamětní deska připomíná, že na základní kámen poklepal Stanislav Guth-Jarkovský, tehdejší předseda Klubu českých turistů. V základech chaty je údajně uschována zakládací listina s Jiráskovým textem: „Buď požehnána, chato milá, stůj pevně v bouřích všech.“ Aby však nezněly jen samé superlativy – chata ležící kousek od osady Dobrošov je až do října trochu hůře dostupná. Silnice z Náchoda je uzavřena kvůli opravě, museli jsme jet táhlou objížďkou přes Nový Hrádek. To však je potíž jen dočasná…
Jirásek stezkou neprošel, projděte ji vy
Fenoménem, propojujícím atraktivní místa Orlických hor, je trasa nazvaná Jiráskova stezka. Nejstarší značená stezka po horském hřebenu vznikla už na konci 19. století a při spisovatelově návštěvě v roce 1921 byl po něm pojmenován tehdy značený úsek z Nového Města nad Metují do Jablonného nad Orlicí jako Jiráskova horská cesta. Dá se projet na kole i projít pěšky. Jako absolutně první značená turistická trasa po hřebenu Orlických hor je stále značně populární. Po druhé světové válce byla tato červeně značená trasa postupně prodloužena na sever. Vede z Broumova přes Náchod – kolem Jiráskovy chaty – do údolí Metuje, poté stoupá přes Olešnici na hlavní hřeben a přes Šerlich míří kolem nejvyšší zdejší hory Velké Deštné až k pevnosti Hanička a pokračuje k Jablonnému. Za ním zabočí na jih a dojít můžete až do Litomyšle. Celkem trasa měří neuvěřitelných 161 kilometrů. Pouhý víkend vám stačit nebude…
Během první republiky vznikla na hřebenu Orlických hor řada turistických chat, z nichž část slouží dodnes. Ve dvacátých letech vyrostla na Šerlichu nádherná Masarykova chata, na Suchém vrchu Kramářova chata, u pohraniční Zemské brány chata Na Čiháku či Kašparova chata na Adamu. Ceněné je, že v zimě se běžkaři mohou spolehnout, že hlavní běžkařská magistrála bude pravidelně upravována. Klub českých turistů také založil akci, kdy turisté, zpravidla na kole, navštěvují jednotlivé horské chaty a cestou dostávají razítka. Celou trasu projedou za osm dní. V každé chatě se vyspí, nasnídají, v další pak navečeří. Někteří prý tu cestu projíždějí i na motorce… O víkendech a svátcích jezdí v Orlických horách cyklobusy, a to až do konce září.
Co je zajímavého v okolí?
Ani ne kilometr od Jiráskovy chaty je velká atrakce zejména pro muže a kluky – pevnost Dobrošov, kam si můžete zajít za mírné vstupné na prohlídku. Jde o unikátní stavbu s bohatým podzemím a mnoha pobočnými bunkry. Impozantní je zejména dělostřelecký srub, označovaný jako Zelený. Předválečné opevnění si sice zásluhou mnichovské zrady našich spojenců nikdy nevystřelilo, bylo však na svou dobu velmi dokonalé a návštěvník se neubrání obdivu ani dnes. Při prohlídce podzemí vás čeká 408 schodů a půjdete chodbou, kde bývá jen 6 °C. Vojáci to neměli lehké. Venku uvidíte také bunkry, které se Němci pokoušeli odstřelit, zničit, ale takový bunkr vydržel hodně. Za humny je hranice s Polskem, kam si můžeme odskočit na výlet, ale i za nákupy, jak je dnes zvykem. Pro levnější benzín, či do tržnice v městečku Kudowa zdrój nebo do prodejny Biedronka Beruška)…Asi po dvaceti kilometrech pak narazíme u Radkowa na kouzelné skalní město s bizarními pískovcovými útvary.
Kdo touží po delším výletu na kole či dokonce pěšky, může se vydat po Jiráskově cestě až na nejvyšší vrchol Orlických hor, Velkou Deštnou. Její výšku 1115 metrů nad mořem ještě umocňuje krásná moderní rozhledna. Ta zde vyrostla v roce 2019 na místě starší dřevěné předchůdkyně – a hned se díky svému nevšednímu designu stala českou rozhlednou roku. Zdálky připomíná výškový dům, ale se svými devatenácti metry vám poskytne rozhled jedním směrem na Krkonoše a v opačném směru na Lysou horu a Kralický Sněžník. Rozhledna má kovovou konstrukci a opláštěna je dřevěnými laťkami, které mají připomínat déšť. No, však jsme taky na Deštné…
(Více na www.jiraskovachata.cz)
Lubor Falteisek