Chateau Kotěra, pohled z dronu
Letos v prosinci si připomínáme výročí 150 let od narození věhlasného architekta a vůdčí osobnosti české moderní architektury Jana Kotěry. Jeho stopy najdeme i ve středních Čechách. Za jeho architektonickými skvosty můžeme vyrazit do Ratboře, Roztok u Prahy, Černošic, Králova Dvora i k Sedlčanům. Mnohá díla si sice prohlédneme pouze zpoza plotu, nic to ovšem nemění na jejich velikosti a důležitosti.
Výlet za architektonickými skvosty Jana Kotěry ve středních Čechách je vhodný hlavně pro obdivovatele promyšlené architektury a pro ty, kteří rádi objevují málo známá místa. „V některých případech je sice prohlídka možná jen zpoza plotu, i tak si ovšem návštěvník uvědomí architektovu velikost a dost možná začne pociťovat větší hrdost na to, jaké skvosty ve středních Čechách máme,“ dodává Karolína Kratochvílová, projektová manažerka Středočeské centrály cestovního ruchu.
Architekt Jan Kotěra se narodil 18. prosince 1871. Za svého života postavil řadu inovativních vil zejména v Praze. Další lze obdivovat na mnoha místech středních Čech, například v Ratboři poblíž Kolína, kde pracoval na dvou zámcích. Stavěl je pro rodinu cukrovarníků Mandelíkových, pro něž nově postavil vilu, známou jako Nový zámek, dnes Chateau Kotěra to podle elegantního prvorepublikového hotelu, který v něm v současné době sídlí. Upravil i sousední Starý zámek, kterému navrhl moderní přístavbu a vytvořil tak architektonicky zcela ojedinělé dílo, patřící k nejodvážnějším počinům na českém venkově. Tento zámek si návštěvníci mohou v současné době prohlédnout, jak bylo řečeno, pouze zvenčí zpoza plotu, protože jeho interiér čeká na opravu.
V nedalekém Kolíně se Kotěrova ruka podepsala na hřbitově na náhrobcích Arnošta Mendelíka a dále majitele kolínského závodu na výrobu obuvi Zikmunda Feldmanna. Kotěrův žák František Janda je autorem kolínské rozhledny, známé jako Vodárna. U Sedlčan v obci Červený Hrádek stojí stejnojmenný zámek, kterému současnou podobu vtiskl na konci 19. století právě J. Kotěra. Přístupný je jeho přilehlý park.
Další Kotěrovu stopu lze ve středních Čechách obdivovat na Berounsku v Králově Dvoře, kde architekt projektoval dělnické kolonie, jejichž součástí jsou úřednické domy, závodní hotel, nemocnice a další související objekty. Pracoval i v nedalekých Chrustenicích, kde realizoval Götzovu vilu, která je podle jeho žáka Novotného nejvěrnějším českým překladem anglického domu. Jendou z nejvýznamnějších vilových lokalit ve středních Čechách jsou Černošice. I tam Kotěra pracoval na Fröhlichově letní vile a na vile Emila Kratochvíla.