Pověstný sušický betlém
Město Sušice leží v nadmořské výšce 465 m ve Svatoborské vrchovině. Toto bývalé královské město se rozprostírá po obou březích kdysi zlatonosné řeky Otavy a v současné době má okolo 11 500 obyvatel. Najdete ho v Plzeňském kraji v předhůří Šumavy na křižovatce turistických tras a na okraji Národního parku Šumava.
Sušicko, stejně jako sousední Prachaticko, před staletími asi moc k osídlení nelákalo, protože rozsáhlé území pokrývaly především pralesy a bažiny. Ojedinělé nálezy z období pozdního paleolitu, mladší doby kamenné, mladší doby bronzové a starší doby železné dávají tušit, že určité snahy tu existovaly. První větší invazi nových obyvatel, Keltů, lze zaznamenat až v mladší době železné v 5. století před naším letopočtem. Pronikli k nám do oblasti horní Otavy a nedaleko Sušice si dokonce na vrchu Sedlo u Albrechtic vybudovali pevné útočiště. Podle archeologických nálezů je zřejmé, že hradiště následně sloužilo jako útočiště Germánům a po nich i Slovanům. Umístění keltských hradišť v Pootaví dávají archeologové do souvislosti s rýžováním zlata. To vidíme z archeologických nálezů zlatých mincí například na Strakonicku, Sušicku a Kašperskohorsku. Přímé doklady o rýžování zlata v tomto období sice nemáme, ale v době, která si zlata velice cenila, je to velice pravděpodobné.
Zlato a zase zlato
A v průběhu 10. století bylo střední Pootaví již poměrně hustě osídlené. Vyrostla zde síť zemědělských osad a zformovaly se zárodky tržních středisek. Také tu vedly obchodní stezky. Další osadníci, tentokrát Slované již prokazatelně provozovali rozsáhlé rýžování zlata na Otavě. Rýžovnickou osadou byly tehdy především Nuželice (dnes hořejší předměstí v Sušici) a osada na úpatí Svatoboru Rýžování zlata v Pootaví dokládají později ve 14. století také první písemné zprávy. Například v roce 1345 potvrzuje Jan Lucemburský městu Sušici jeho právo na tamní rýžoviště.
Rýžování, později dolování zlata, a také výhodná poloha na obchodní cestě do Bavorska, vedly k tomu, že se Sušicko stalo důležitou součástí středověkého českého království, které mimochodem bylo tehdy mnohem významnější než v novověku i v současnosti. Neví se přesně, kdy se Sušicko dostalo do držení Bavorského rodu Bogenů, ani o jak rozsáhlé území se jednalo. Ale pod ochranou tohoto rodu a díky klášteru v Niederalteichu probíhala kolonizace tohoto území ještě rychleji.
Turistické centrum
V současné době nabízí město řadu možností kulturního, sportovního i rekreačního vyžití. Dokonce tu vyhlásili městskou památkovou zónu s mnoha zajímavými stavbami a objekty. V okolí Sušice si dávají dostaveníčka pěší turisti, cykloturisti, vodáci i hipoturisti. Sušice je jedním ze středisek, odkud můžete vyrazit do centrální Šumavy. Leží totiž na křižovatce turistických tras, nedaleko Národního parku Šumava. Ten je se svými 69.030 ha mezi ostatními dvěma šumavskými parky rozlohou největší. Díky relativně zachovalé přírodě i bohatým vodním zdrojům Šumavu často turistické kanceláře nazývají “Zelenou střechou Evropy“. Výsledkem je velké množství sportovních nabídek k aktivnímu i pasivnímu odpočinku i neskonale variant výletů do nitra Šumavy.
Petr Brodecký a Antonín Karoch, foto: Petr Brodecký