Obec sama má dlouhou historii, která sahá až do 13. století. Ovšem majitelé se tu střídali relativně rychle. Jednalo se převážně o zemědělské osídlení, avšak okolní lesy napomohly rozvoji starobylého řemesla, a to vorařství. Více se však o tom dozvíte ve zdejším Muzeu dřevařství.
Místo Langendorf nebo Alt-Langendorf / Dlauhowes, jak se ves v té době jmenovala, založili ve 13. století příslušníci rodu Vladikenů z Langendorfu. Ves často měnila vlastníky. Avšak i tak čítala v polovině 19. století 82 domů s 344 obyvateli. Také se mohla pochlubit místním kostelem svatého Filipa a Jakuba a školou. K panství Langendorf patřily vesnice Langendorf, Neu-Langendorf ( Nová Dlouhá Ves ), Budaschitz ( Bohdašice ) a Nuserau ( Nuzerov ). V oblasti panství Langendorf žilo 720 německy mluvících obyvatel, včetně 35 židovských rodin se 185 lidmi. Ve vesnici samotné stál honosný palác s palácovou kaplí a zahradou, která byla oficiálním sídlem celého panství, dále pivovar, lihovar a dvě krčmy. Místní si často krom polního hospodářství přivydělávali za První republiky i jako významní a hledaní voraři. Tehdy tu ještě společně žilo 2010 obyvatel. Bohužel během II. Světové války, nacisté odvlekli židovskou komunitu a českou menšinu vyhnali. Po válce to odnesli zase Němci, takže se počet obyvatel značně snížil. Konečnou ránu tzv. do vazu zasadila vorařskému řemeslu výstavba Slapské přehrady. Nicméně vzpomínka na starou tradici tu zůstala. Dokonce existovali i pamětníci, kteří řemeslo nezapomněli. Proto se obce pyšní alespoň jedním tzv. pramenem voru kousek od muzea. Další prý vyráběli pro Barrandov.
Samo Muzeum dřevařství v Dlouhé Vsi se skládá z několika částí. Hlavní je stálá vnitřní expozice, kde najdete panely s informacemi a fotografiemi o zdejší dřevařské i vorařské tradici a nástroje, které se dříve ve zmíněných profesích používaly. „Lidé tam také uvidí, jak vypadá vorařský řidičák, protože vor nemohl řídit každý. Voraři museli složit zkoušku, která navíc platila jen v určitém úseku Vltavy. Nebyl to žádný glejt na celou řeku či všechny řeky," uvedl starosta Dlouhé Vsi Dušan Rovňan. Uvnitř muzea mají také sál, kde místní pořádají různé přednášky a výstavy.
Druhou částí je venkovní expozice. Tam, krom voru, zaujme i replika zápalek v tzv. nadživotní velikosti, které se v tu obci ve "zlatých dřevařských časech" vyráběly „V souvislosti s tím si připomínáme i továrnu, která je součástí projektu i naučné stezky. Její majitel, pan Schell, tehdy továrnu rozvíjel a instaloval v ní i vodní turbínu. Ta je dodnes funkční. Díky elektrické energii následně rozšířil výrobu sortimentu sirek, které exportoval po celé Evropě i jinam. Dalším, trochu neobvyklým výrobkem, kterým se obec v širokém okolí proslavila, jsou zde vyrobené štafle. Bohužel jedny z posledních tu máme jenom jako exponát,“ sdělil starosta. Kdo by si chtěl z Dlouhé vsi něco odnést na památku, toho určitě zaujme obchůdek s nabídkou dřevěného zboží od hraček, přes proutěné košíky, až po vyřezávané sošky či hejblata ze dřeva.
Antonín Karoch, foto: Petr Brodecký