Jaromír a Věra Hamplovi
První vlajka TGM
Národní muzeum se připravuje na možné znovuotevření. Proto pro své návštěvníky připravilo v historické budově novou výstavu s názvem „Lvem mě nazývají“. Podrobně vás seznámí s naším nejstarším státním symbolem a postupnou proměnou podoby českého lva od nejstaršího známého vyobrazení na kachli z hradu Zvíkov až po současný Řád Bílého lva.
Státní znak Českého lva vidíme denně na mincích, domech, úřadech, uniformách i dresech sportovců. Málokdo však ví, jak se tam tento symbol vzal a jaký přesný má význam. Výstava Lvem mě nazývají vám přiblíží nejstarší český státní symbol i jeho cestu českými dějinami od poloviny 13. století do současnosti. Výstava pokračuje v prezentaci státních symbolů v Národním muzeu, volně navazuje na výstavu Symboly a připomíná 100. výročí uzákonění československých státních symbolů v roce 1920. Výstava je rozdělena do 4. kapitol: Státní symboly, Český lev, Řád Bílého lva před rokem 1938, Řád Bílého lva po roce 1939. Výstava postupuje od nejstaršího po nejnovější zobrazení lva. Nejstarší zobrazení najdete je na kachli z hradu Zvíkova. Kachel obsahuje nápis „Lvem mě nazývají“, který organizátoři použili pro název výstavy.
Pečeti prezidentů ČR
Státní symboly
Tradice českých státních symbolů sahá hluboko do středověku. Stávající symboly taxativně vyjmenovává Ústava České republiky, článek č. 14: „Státními symboly České republiky jsou velký a malý státní znak, státní barvy, státní vlajka, vlajka prezidenta republiky, státní pečeť a státní hymna.“ Upraveny jsou zákonem č. 3/1993 České národní rady, o státních symbolech České republiky. Státní symboly plní několikerou funkci. Reprezentují, identifikují subjekty, které jednají jménem státu. Důležitá je i jejich funkce integrační, kdy při významných událostech občané vyjadřují svoji sounáležitost se státem i mezi sebou. A obyvatelé státu se pomocí státních symbolů i identifikují ať už pozitivně nebo negativně se státem. A v neposlední řadě jsou důležité pro připomenutí historické kontinuity státu.
Státní symboly navíc doprovází obyvatele na každém kroku. Velký státní znak označuje státní úřady a státní hranice, je součástí závěsného odznaku starostů, reprezentanti ve sportu ho nosí na dresu. Je na všech bankovkách, občanských průkazech, pasech, stejnokrojích policie nebo armády. Vlajka visí v době státních svátků u státních úřadů, prezidentská standarta je vidět na Pražském hradě.
Řád Bílého lva
Český lev
Stříbrný dvouocasý lev v červeném poli se nejdříve v českých dějinách objevil na Moravě. Spolehlivě je doložený na pečeti moravského markraběte Vladislava Jindřicha (1160/65–1222). V roce 1247 ho jako své erbovní znamení přijal Přemysl Otakar II. ještě jako markrabě moravský a převzal ho i jako český král. Po jeho násilné smrti symbol lva převzala česká šlechta a lev se stal českým zemským symbolem.
Otázka původu lva je nejasná. Lev se zmiňuje v pověsti o Bruncvíkovi. Podle Dalimilovy kroniky získal stříbrného lva v rudém poli do erbu český kníže Vladislav II. od Fridricha Barbarossy za pomoc při dobývání Milána roku 1158. V Evropě se nejedná o ojedinělý případ použití lva. Ve svém státním znaku ho mají např. Lotyšsko, Španělsko, Švédsko, Norsko, Finsko, Dánsko, Estonsko, Nizozemsko, Belgie, Lucembursko či Velká Británie. Český lev je na výstavě představený jako národní a státní symbol, symbol odboje, ale i jako osobní symbol vojáků I. a II. světové války. Malíř a grafik Vojtěch Preissig použil motiv lva dvakrát, za 1. světové války lev trhá rakouskou orlici. Po okupaci nacisty vydával jako člen odbojové skupiny ilegální časopis „V boj“, byl autorem několika kreseb na jeho titulní straně, lev trhá hákový kříž.Vyobrazení lva nalezneme na mariášových kartách z 16. století, rovněž tak i na kartách z 19. století, kde původní německé symboly nahrazují ty české. V dalších staletích se proměňovala podoba znaku, ale lev jako zemský symbol zůstal až do rozpadu habsburské monarchie v roce 1918.
Po vzniku Československa se starý znak českého státu stal předlohou pro prozatímní znak. To ale vyvolalo odpor na Slovensku a lev tak dostal na hruď srdeční štítek se znakem Slovenska v podobě trojvrší s dvouramenným křížem. V letech 1960–1990 přišel lev o svoji královskou korunu, byla nahrazena rudou pěticípou hvězdou a na prsním štítku byl vyobrazen Kriváň s partyzánskou vatrou. Ke své původní podobě se lev vrátil až v roce 1990.
Český lev je v podstatě zachycen na všech platných státních symbolech s výjimkou české státní hymny. Je součástí malého a velkého státního znaku, vlajky prezidenta republiky a státní pečeti. A přeneseně – stříbrná a červená barva z něj vycházející jsou součástí státní vlajky a státních barev.
Řád Bílého lva před rokem 1938
Řád Bílého lva je nejvyšším státním vyznamenáním a prezident republiky ho propůjčuje nebo uděluje občanům České republiky za zvláště vynikající zásluhy o stát, zejména v oblasti politiky, správy státu, rozvoje hospodářství, vědy, techniky, kultury, umění, školství, za mimořádné zásluhy o obranu a bezpečnost státu, za vynikající velitelskou a bojovou činnost, za vědeckou a odbornou práci vojenského a branného charakteru a za významné proslavení vlasti v zahraničí, a těm, kteří nejsou občany České republiky, za zvláště vynikající zásluhy ve prospěch České republiky. Prezidentu republiky po dobu výkonu funkce přísluší insignie I. třídy řádu včetně řádového řetězu.
S rozpadem Rakousko-Uherska souviselo mimo jiné také odmítnutí veškerých řádů a vyznamenání, které podunajskou monarchii připomínaly. Praxe Československé republiky si nicméně nutně vyžádala vytvoření nových záslužných řádů a vyznamenání, plně odpovídající čerstvě zrozenému demokratickému státu. S ohledem na tyto skutečnosti došlo 10. dubna 1920 ke schválení zákona, který umožnil vznik nových vyznamenání a zároveň vytvoření nového řádu, který by mohl být udělován cizím státním příslušníkům za zásluhy o Československou republiku. Na tvorbě řádu se podílela Kancelář prezidenta republiky a některá ministerstva. Původně se měl nový řád jmenovat „Řád Československého lva“ a posléze byl název na popud kancléře Šámala pozměněn na „Řád Bílého lva“. V letech 1921 a 1922 byly vyhlášeny dvě veřejné soutěže na návrh řádových dekorací a teprve z druhé soutěže v závěru roku 1922 vyšly vítězně návrhy rytce Rudolfa Karneta. Prvotní inspirací k podobě řádu bylo vyznamenání Český šlechtický kříž (Böhmisches Adelskreuz), které využívalo symboliku stříbrného českého lva v červeném poli. Řád byl po vzoru francouzského Řádu čestné legie koncipován v pěti třídách a Kancelář prezidenta republiky ještě navíc prosadila připojení zlaté a stříbrné medaile. Prezident Masaryk, který byl o průběhu příprav pravidelně informován, tehdy prohlásil, že není proti pěti třídám a že „když už vůbec řád, tož lépe, když je toho více“. Jednotlivé třídy mohly být podle povahy zásluh uděleny ve skupině vojenské s meči nebo ve skupině občanské s palmovými ratolestmi.
Řád Bílého lva po roce 1939
S nástupem 2. světové války a po vzniku protektorátu se objevily snahy upravit Řád Bílého lva podle aktuální státní symboliky a učinit z něj nejvyšší vyznamenání Protektorátu Čechy a Morava. Díky mnoha obstrukcím se tato idea naštěstí nikdy nenaplnila. Exilová vláda v Londýně na tradici řádu navázala a na počátku roku 1945 se souhlasem prezidenta Beneše zřizuje Československý vojenský řád Bílého lva „Za vítězství“, který byl určen k ocenění vojenských zásluh, a to i pro československé občany. Řád se sestával z hvězdy I. a II. stupně, kříže a zlaté a stříbrné medaile.
Řád Bílého lva přežil ve své prvorepublikové podobě beze změn i únor 1948 a vydržel až do roku 1960. Po oficiální změně názvu Československé republiky na Československou socialistickou republiku v roce 1960 došlo počátkem roku 1961 také na změnu Řádu Bílého lva. Řád, který se nadále uděloval pouze cizím státním příslušníkům, měl nyní jen první tři třídy, čtvrtá a pátá třída spolu s medailemi byla zrušena. Změny názvu československého státu a oficiální státní symboliky se promítly i do podoby řádových dekorací. Lev na dekoracích nyní nebyl korunovaný, a místo slovenského štítku s dvojramenným křížem nesl štítek se siluetou hory Kriváň a s plamenem. Z reversní strany klenotů zavěšených na stuze zmizely jednotlivé zemské znaky. Přesto řád zachovával mnohé z původního výtvarného návrhu.
Dalších změn řád doznal i po roce 1989. Po dobu existence České a Slovenské Federativní Republiky byl Řád Bílého lva opětovně rozšířený na pět tříd, ale naopak opustil svou tradiční podobu. V novém federálním provedení byl udělený pouze jednou, a to historikovi H. Gordonu Skillingovi. Po vzniku samostatné České republiky v roce 1994 Řád Bílého lva opět odkazuje na svého prvorepublikového předchůdce a vyjadřuje pokračování moderní tradice samostatného československého státu. Poprvé v průběhu existence je od roku 1994 možné Řád Bílého lva propůjčit i českým občanům. Dříve byl byl určený výhradně pro občany jiných států.
Návrh Vladimíra Oppla
Výstava navazuje na jarní výstavu Symboly, pojednávající o státní symbolice České republiky. Pro podzim si Národní muzeum vybralo jeden ze symbolů – Českého lva. Celou výstavu je možné shlédnout i v její online verzi na oficiálních webových stránkách Národního muzea: https://www.nm.cz/virtualne-do-muzea/online-vystavy. Výstava vznikla pod záštitou prezidenta republiky ve spolupráci s Národním muzeem, Kanceláří prezidenta republiky, Správou Pražského hradu a Vojenským historickým ústavem Praha. Navštívit ji můžete do konce roku.