Jaromír a Věra Hamplovi
Poprvé v Praze se první týden v prosinci loňského roku konal originální saský vánoční trh ve dvoře saské Kontaktní kanceláře v ulici U lužického semináře. Za 3 dny ho navštívilo 4500 návštěvníků. Pod oblohou s Ochranovskými hvězdami si mohli návštěvníci vychutnat kulinářské speciality, a to zejména z Drážďan.
Nejstaršímu německému vánočnímu trhu, drážďanskému Štrýclmarktu (německy Striezelmarkt) bylo vloni 585 let. Jednu z hlavních atrakcí představovala 14,61 m vysoká krušnohorská stupňovitá pyramida (německy Striezel). Tento počeštěně Štrýcl, je krom dřevěné pyramidy, které v Sasku slouží podobně jako u nás betlémy, totiž i adventní pečivo a předchůdce dnešní drážďanské štoly. Zmíněná gastronomická specialita dala trhu jeho jméno již v pozdním středověku. Papírové vánoční hvězdy v saském prostředí rozšířili v 19. století Moravští bratři, usazení v hornolužickém městě Herrnhut (Ochranov). Podle města dostaly i název „ochranovské“.
Saské speciality
První písemná zmínka o drážďanské vánoční štole pochází již z roku 1474 na účtence křesťanského špitálu sv. Bartoloměje. Legendární drážďanská štola, jež má svým tvarem údajně připomínat Ježíška zabaleného v plenkách (odtud také název Christstollen), samozřejmě nemohla chybět. Česká vánočka je měkčí a méně sladší. Štolové slavnosti se slaví od roku 1995, na nich se volí drážďanská štolová dívka, která se stává velvyslankyní vánočního města Drážďany a místních pekařů. Originální drážďanská štola se v Německu i zahraničí prodává pod evropským chráněným zeměpisným označením.
Další typickou saskou sladkostí, která se konzumuje nejen ve vánočním čase, je vaječný koláč (Eierschecke). Na odbyt šly i perníky z lužického městečka Pulsnitz s čokoládovou polevou. Kdo neměl chuť na sladké, ochutnal výbornou saskou čočkovou polévku, bramboračku, z grilu saské klobásy nebo vepřovou krkovici. To vše bylo možno zapít saským svařeným červeným či bílým vínem, teplým vaječným koňakem nebo pivem. Češi jsou zvyklí na vychlazené pivo, to i zde hrálo prim před svařeným pivem ( Glühbier).
Řemeslná tradice
Na trhu nechyběli ani saští řemeslníci a jejich typické výrobky. Ze saské části Krušnohoří pochází i velká vánoční tradice kouřníčků (Räuchermännchen), dřevěných figurek, do nichž se na Vánoce umisťují vonné františky. Jako se u nás staví betlémy, tak Sasové staví pyramidy. Výroba a vystavování vánočních pyramid je nedílnou součástí lidového umění a zvyků v Krušnohoří. Pyramidy většinou mají několik otáčivých stupínků s křesťanskými (např. andělé či narození Ježíše Krista), ale i světskými tématy (např. obrazy ze života horníků a dřevorubců). Tradiční pyramidy jsou konstruovány tak, aby stoupající teplo ze svíčky pyramidu roztáčelo prostřednictvím větrné růžice umístěné na jejím vrcholu. Světlo mělo v zimních dobách napomoci odvrátit zlo a neštěstí, stejně jako ve středověku větvě stále zelených stromů zavěšované do obytných místností
Návštěvníci obdivovali typické dřevěné vánoční pyramidy, louskáčky ze dřeva a opěrné dřevěné oblouky a další ručně vyráběné výrobky ze dřeva. Původně nebyly oblouky vánočním symbolem. Zářící oblouky byly v oknech proto, aby horníci ve tmě našli cestu domů. Tyto tradiční výrobky se rozšířily nejen v Sasku ale i do ostatních částí Německa. V Sasku nenosí dárky Ježíšek jako u nás, ale Vánoční muž, německy Weihnachtsmann. Je to postarší muž se zrzavými vlasy a vousy, na sobě má kabát s kapucí.
Na trhu byly k mání nejen speciality a výrobky lidové tvořivosti, ale vánoční atmosféru umocnilo i hudební vystoupení. Krušnohorský orchestr z města Aue zahrál lidové vánoční melodie z Krušnohoří, k němu se připojila i pozounová skupina z Deutschneudorfu. Kontaktní kancelář Svobodného státu Sasko v Praze tak obohatila pražské vánoční trhy pozdrav pravých saských Vánoc. Doufejme, že se tím založila nová hezká tradice, přispívající k vzájemnému poznání našich národů.
Jaromír a Věra Hamplovi
