Jaromír a Věra Hamplovi
Výstava Centrálního státního muzea republiky Kazachstán s názvem Historie a kultura kazašské stepi je v Historické budově Národního muzea. Na slavnostní vernisáži promluvil velvyslanec Kazachstánu J.E. p. Serzhan Abdykarimov, ředitel Centrálního státního muzea republiky Kazachstán, ředitel Národního muzea, Michal Lukeš.
M. Lukeš na úvod řekl: „Je to naše první zahraniční výstava v rekonstruované budově. S Muzeem Kazachstánu spolupracujeme již několik let, je naším strategickým partnerem ve střední Asii. Doufám, že se naše spolupráce bude dále rozvíjet.“ První část výstavy návštěvníkům představuje archeologické nálezy ze zlata a bronzu. Zároveň se věnuje nomádským kmenům, jakými byli například Sakové, Wusunové, Hunové a Kangujové. K vidění jsou mimo jiné fragmenty hliněných tabulek s kultobskými nápisy, které jsou nejstaršími známými sogdijskými texty. Tyto nápisy přinášejí dříve neznámé informace. Vědecká a obsahová hodnota tohoto předmětu přesahuje hranice Kazachstánu a má význam pro etnogenezi a politické dějiny nomádů v celé Eurasii
Další část této výstavy prezentuje tradiční kulturu Kazachů. Jejím základem je jurta (kiiz ui, plstěný dům). Jedná se o unikátně řešené obydlí ze dřeva a kůže, doplněné plstěnou izolační vrstvou a tradiční výzdobou. Přednosti takového příbytku jsou zejména dostupnost materiálů, jednoduchost a rychlost instalace a demontáže, z čehož vyplývá mobilita domu během sezónní migrace nomádů po pastvinách. Tato kritéria měla pro Kazachy žijícími tradičním způsobem života svou nepřekonatelnou existenční hodnotu.
Na výstavě jsou k vidění také předměty denní potřeby, jako výrobky pro domácnost, koňské postroje, užité a šperkařské umění, ukázky tradičních oděvů, nábytku, nádobí a koberců. Všechny tyto předměty dokládají originalitu nomádské kultury a jsou instalovány v souladu s tradičním prostorovým řešením jurty. Prezentace této nomádské kultury má za cíl ukázat jedinečnost tisícileté adaptační strategie kočovníků, kteří se přizpůsobili nejobtížnějším přírodním podmínkám kazašské středoasijské oblasti.
Na území Kazachstánu žili od 10 st.př. n. l. hlavně Sakové, příslušníci podskupiny íránských nomádských kmenů Skytů. Issykský zlatý člověk zvaný též kazachstánský Tutanchamon je sakský bojovník z období 500 let př. n.l. Byl objeven v mohyle(kurganu) ze zeminy u města Issik v jihovýchodním Kazachstánu. Jeho zbroj je skvělé umělecké dílo dávných zbrojířů, jsou na ní ornamenty jelenů, leopardů, koní a ptáků. Kmen Saka byl velice zručný v některých řemeslech třeba odlévali a tavili zlato, zlaté předměty mají ryzost 90-95 %. Hodně času trávili na koních, které nezapřahali do povozů, k tomu používali hovězí dobytek. Vládcům i prostým lidem dávali koně do hrobu. Koňské postroje byly nádherně zdobené. V hrobce bylo nalezeno 4800 zlatých předmětů. Jsou zde vystaveny poklady z Čiliktyjské mohyly ze 7-6 st. př. n. l. Mohyla má průměr 100 m a výšku 7,9 m, bylo zde objeveno 4263 zlatých předmětů. Mohylové pohřebiště Besšatyk má délku 2 km a je široké 1 km, je v něm 31 mohyl z 8-7 st. př. n. l. V horách Kazachstánu stále pokračuje archeologický průzkum. Na náhorní plošině Eleke Sazy v pohoří Tarbagatai ve výšce 1 500 metrů nad mořem bylo zatím objeveno 200 mohyl z raného období doby železné. V jedné mohyle bylo objeveno cca 3000 předmětů z 8. st. př. n.l. Poklad nesmírné hodnoty zřejmě patřil významným členům královské rodiny nebo lidem, patřícím k elitě kultury Saka. Mezi ohromným množstvím cenností patří k výjimečným např. zlaté náušnice ve tvaru zvonků, zlatí jeleni s ohnutými běhy, zlaté desky s nýty, jemné zlaté plátky, řetízky, korálky či náhrdelníky s drahými kameny.
Výstava ukazuje vývoj nomádské kultury Střední Asie od 8. století př.n.l. až do počátku 20. století. Expozice bude v Národním muzeu 2 měsíce do 17. 11 2019
Nakonec přidáme informaci o Kazachstánu: rozkládá se ve střední Asii a malou částí svého území západně od řeky Ural zasahuje též do Evropy. Za sousedy má Rusko, Čínu, Kyrgyzstán Uzbekistán a Turkmenistán. Pokud jde o rozlohu je Kazachstán devátý největší stát na světě, má plochu 2 717 300 km², to je 34krát víc než ČR. Území je ale velmi řídce osídleno (18 milionů obyvatel představuje hustotu necelých 6 obyvatel/km²).
