Jaromír a Věra Hamplovi
Výzkumná stanice vinařská v Karlštejně, později jedna ze složek Výzkumného ústavu rostlinné výroby, byla založená výnosem Ministerstva zemědělství před sto lety v roce 1919. Nebyla první. Nejstarší šlechtitelské vinařské pracoviště na území naší republiky - Šlechtitelskou stanici vinařskou ve Znojmě založili už v roce 1895. Karlštejnský ústav totiž původně sloužil jako karanténní stanice pro nově dovezené klony a odrůdy révy vinné v době, kdy dosud řádila po Evropě obávaná Mšička révokaz.
Vinařství na Karlštejnsku má velmi starou tradici. Ze starých záznamů v kronice Beneše Krabice z Weitmile se dočteme: „léta Páně 1348 na den sv. Marka, pan Karel, král římský a český, dal také přivézti z Rakouska nejušlechtilejší révu, kterou tam pod hradem Karlštejnem, který v téže době začal stavět, vysadil.“ Novodobá historie začala po I. světové válce, původním posláním vinařské stanice bylo zkoušet nové odrůdy a podnože a jejich kombinace pro českou vinohradnickou oblast. V té době bylo po révokazové kalamitě, která se odehrála v Evropě na přelomu století. Mšička révokaz parazitovala na kořenech révy a dokázala zlikvidovat veškerou výsadbu. Jediným řešením bylo roubovat klasické odrůdy na odolné podnože z Ameriky. Pro sídlo Výzkumné stanice vinařské byla záměrně zvolena nevinařská obec, vzdálená od dalších vinohradnických okrsků, aby mohla sloužit jako karanténní stanice. Dnes slouží hlavně k udržení geofondu révy vinné. V rámci projektu MZe čj. 20139/2006-13020 "Národní program konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin a agrobiodiverzity", etapa réva vinná, je udržována polní a in vitro kolekce. Zkouší se mrazuvzdornost, odolnost proti houbovým chorobám, způsoby vedeni révy, zkoumají se způsoby pěstování přátelských k životnímu prostředí. Vinice jsou na terasách, které byly v letech 1976-77 upraveny tak, aby byla přístupné pro použití mechanizace. Viniční trať Plešivec má 2,5 ha, je tam 1200 hlav Rulandského modrého, trať Vrše 5,5 ha, celkem je tedy rozloha produkčních vinic 8,0 ha. Genofondová vinice má rozlohu 1,5 ha a réva je zde vysazená po 20 kusech. Hlavními pěstovanými odrůdami jsou Müller-Thurgau, Sylvánské zelené, Rulandské bílé, z červených odrůd Modrý Portugal a Svatovavřinecké.
Na stanici je v rámci Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin a agrobiodiversity shromážděna kolekce odrůd a klonů rodu Vitis (Révy)-230 položek a probíhá udržování vybraných klonů révy vinné – unikátní klony odrůd Müller-Thurgau (7 klonů), Sylvánské zelené (8), Svatovavřinecké (6), Modrý Portugal (4) a Rulandské bílé (6), selektované v okrajových podmínkách. Jako vedlejší produkt výzkumné a šlechtitelské činnosti je ročně vyprodukováno 5 000-15 000 litrů vína z vlastních hroznů. V r.2016 byla sklizeň z Plešivce jen 6 q, 90% ztrát způsobují divoká prasata. Zatímco srnčí zvěř víno kouše, prasata strhnou celou rostlinu a zničí ji. Myslivci prasata skoro nestřílejí, tak jsou přemnožená. Na stanici je 9 zaměstnanců, z toho 5 pracuje na vinici. Stanice má 2 traktory, rosič a další vinohradnické vybavení. Naším průvodcem po vinici i sklepu byl vedoucí stanice Mgr. Zdeněk Beneš.
Bílá vína
Hlavním předpokladem pro výrobu toho nejkvalitnějšího vína jsou zdravé hrozny. Po odzrnění hroznů révy vinné šetrným pomletím dostaneme rmut. Z tuny hroznů se vylisuje cca 800 l šťávy. Matoliny (pevné zbytkové produkty po vylisování vína– třapiny, stopky či slupky) se mohou použít na výrobu destilátů či t. zv. druháků nebo vyvézt na vinici. Pomoci kvasinek mošt vykvasí. Po vykvašení moštu se odumřelé kvasinky usazují na dně. Víno se stočí (oddělí vína od usazených kvasnic) a poté se školí, to znamená, že se číří, filtruje. Poté víno zraje, a nakonec se nalahvuje.
Červené víno
Na rozdíl od bílého vína se nelisuje, maceruje v kádích nebo vinifikátorech. V modrých hroznech, u klasických odrůd (Cabernet, Portugal, Vavřinec) není barvivo obsaženo ve šťávě ale ve slupkách. Odrůdy Alibernet, Rubinet a Neronet se dají lisovat hned, protože mají barvivo ve šťávě. Ze slupek se do vína také uvolňují třísloviny, látky vytvářející typickou chuť červeného vína Délka macerace závisí na vyzrálosti a odrůdě hroznů, je to 7-20 dní. Pak je postup stejný jako u bílého vína, přečerpá se do lisu a vylisuje. Vlastní kvašení probíhá ve vinifikátorech za neustálého míchání, vzniklý alkohol extrahuje barvivo ze slupek. Pak se rmut vylisuje, načerpá se do sudů, kde následně zraje. Víno se několikrát přetáčí zpravidla 1-2x, při každém přetáčení se jako konzervant přidává oxid siřičitý. Přidávají se látky, které víno vyčistí a stabilizují. Na stabilizaci používáme bentonit a na číření želatinu. Po vyčíření, kdy se odstraní nežádoucí látky se víno přefiltruje. Je tak prakticky připraveno k prodeji jako sudové. Před lahvováním je třeba víno stabilizovat, aby se nekazilo v láhvi, aby nenastaly zákaly. Víno se dosiřuje na horní hranici. Proto je obliba sudového, protože není tak přesířeno jako láhve. My lahvujeme pouze červené víno. Bílé víno pro nás lahvuje rakouská firma, která přijede s mobilní stáčecí linkou Na zátky používáme klasický korek“ vysvětlil Mgr. Zdeněk Beneš.
Sklizeň
Loňský rok byl ideální a sklizeň byla extrémní-50 t hroznů, což je nejvyšší sklizeň za posledních 20 let. Průměrně se sklízí 20-30 t. Letos byly mrazy, kroupy, takže sklizeň bude slabší, zase kolem 20-30 t. Navštívili jsme i sklep, který byl zbudován v roce 1949.Většinou se do sklepa chodí dolů, zde je to naopak, chodí se nahoru. Ve sklepě je teplota 16-17 °C, bylo by zapotřebí o 5-6 °C méně. Ve sklepě se používají nerezové sudy vyrobené v roce 1988 v Poldi Kladno s N2 atmosférou, která chrání víno před nežádoucí oxidací. Sudy mají různé objemy do největších se vejde 3600 litrů, další mají objem 1100 l, 800 l a 520 l. Naši návštěvu končíme v krásné zasedací místnosti z roku 1976 vybavené dubovým nábytkem. Degustujeme tady Cabernet Cortis, která vznikla křížením odrůd Cabernet Sauvignon a Solaris v Německu 1982. Do Státní odrůdové knihy byla zapsána v roce 2013. Ročník 2018, výběr z bobulí získal zlatou medaili v Národní soutěži vín a v soutěži „Litoměřický hrozen 2019“ stříbrnou medaili. Má vysoký obsah taninu tmavě granátovou barvu, intenzivní aroma lesního tmavého ovoce, dominuje chuť ostružin a posléze i borůvek, silná tříslovina. Zdejší kvalitní vína získávají ocenění ve vinařských soutěžích. Vysoce hodnocená jsou zejména zdejší vína odrůdy Modrý Portugal-ročník 2008 byl oceněn byl oceněn stříbrnou medailí v soutěži „Vinařské Litoměřice 2011“ a ročník 2007 v soutěži "TOP 77 vín České republiky".
Prodej vína
Jako vedlejší produkt výzkumné a šlechtitelské činnosti je ročně vyprodukováno 5 000-13 000 litrů vína z vlastních hroznů. Vína je možné koupit ze sklepa, ve vinotékách, gastronomických provozech v okolí, na řemeslných a hrnčířských trzích v Berouně a Staročeských májích. Byla obnovená tradice Karlštejnského vinobraní (od roku 1996), kterého se každoročně kromě krále Karla IV. a jeho družiny zúčastní několik tisíc návštěvníků, zde je též víno z vinařské stanice. Královský průvod a Karlštejnské vinobraní se koná vždy poslední zářijový víkend.
Karlštejnská vinice Na Plešivci
Nová výsadba Na Plešivci
Hrozen perspektivní odrůdy pro české vinice - kultivar Rondo