Statistiky dokládají, že přes 70 % zahraničních návštěvníků přijede k nám poprvé. Když u nás stráví dvě nebo dvě a půl noci, tak jeden den přilétají a jeden den jsou na odletu. Takže zbývá pouze den, maximálně den a půl, což znamená prohlídku Pražského hradu, Karlova mostu, Starého Města apod. Nedá se tak s těmito návštěvníky více pracovat. Někdo dokonce mluví o turisty přeplněné Praze.
V tuto chvíli se ale jedná spíše o problém nerovnoměrné distribuce návštěvníků ve městě, většina z nich se stále pohybuje především v okolí Královské cesty, což je velmi malé území. Samozřejmě například Jižní Město se asi nikdy turistickým hitem nestane, ale jinde je co ukázat. Například Holešovice, Karlín nebo Žižkov. Za návštěvu také rozhodně stojí, podle názoru Petra Slepičky, statutárního zástupce a ředitele sektoru turistických služeb Prague City Tourism, Botanická nebo Zoologická zahrada, které mají skvělou úroveň i ve světovém měřítku.
Slýcháme, že si Praha, coby naše turistická jednička vede dobře. Jak se na to jako odborník díváte vy?
Praha má svůj cestovní ruch velice dobře organizovaný. To musím potvrdit. Vloni jsme zaznamenali nárůst o tři procenta návštěvníků. Bylo to sice méně než v letech minulých, ale jsme i za tato čísla rádi. Navíc mluvím o návštěvnících, nikoliv turistech. Turisté jsou pouze podmnožina návštěvníků. Kromě nich tu máme například studenty v rámci programu Erasmus, kongresovou turistiku či české mimopražské návštěvníky z blízkého i vzdálenějšího okolí, kteří si vyjeli do hlavního města za kulturou nebo za sportem. Počet posledně jmenovaných přibývá a narůstá i procento jejich přenocování. O 30 % také stoupl zájem o Prahu u turistů z Asie, a to především z Číny. Nicméně bohužel se nezměnil počet jejich přenocování, které činí průměrně 1,6 noci ročně. To je velice málo. Asijští turisté tak patří spolu se Slováky (1,9 noci) mezi návštěvníky, kteří v Praze stráví v průměru méně než 2 noci. Z pohledu cestovních kanceláří je v tomto ohledu na vrcholu klientela z Ruska, která se v Praze zdrží na téměř 4 noci v průměru. Navíc často míří nejen do centra Prahy, ale i do dalších čtvrtí a dokonce i měst.
Jak to vypadá s českými návštěvníky Prahy?
Podíl domácích návštěvníků v Praze se neustále zvyšuje. Ale potíž je, jak je vlastně spočítat, protože Český statistický úřad sleduje pouze hromadná ubytovací zařízení. Ovšem mnoho tuzemských návštěvníků zůstává u známých, příbuzných, na kolejích, ubytovávají se prostřednictvím platformy Airbnb a podobně. Tedy celkový počet domácích návštěvníků je daleko větší, než se oficiálně uvádí. Pokud jedete například do Národního divadla, například z Vysočiny, tak je velice obtížné cestovat ještě ten den zpět. Pokud jedete vlakem, tak to ještě jde, ale autem po D 1 nikdy netušíte, jaká bude cesta. Takže se situace začíná měnit, a i mladé páry si dnes mohou dovolit dát si v Praze večeři, přespat v hotelu a ráno v klidu odjet. Zvláště mimo sezonu, tedy v lednu, únoru a začátkem března, kdy jsou ceny hotelů nižší.
Zmínil jste Internetové platformy. Jaké máte s nimi v současné době zkušenost?
Jako organizace destinačního marketingu například s Uberem moc do činění nemáme. A doprava na letiště a z letiště je, jaká je. Letecký provoz stoupl na 15 miliónů cestujících ročně. Já sice osobně příznivcem této společnosti nejsem, ale na druhé straně je to služba ve světě etablovaná a mnohde s ní mají dobré zkušenosti a návštěvníci jsou na ni zvyklí. Jak jsem ale poznamenal, služby zmíněné společnosti jdou mimo nás. Nás spíše zajímají platformy jako Airbnb. Přiznávám, že tento problém nemáme dotažený.
A co kongresová turistika?
Kongresová turistika v Praze je velice úspěšná. V Praze se jí zabýváme ve spolupráci s Prague Convention Bureau, která se, jak již název napovídá, primárně zaměřuje na MICE segment. Například se u nás konal prestižní Kongres Interní komunikace – Be IN in IK, který patří mezi tzv. olympiádu mezi kongresy. Já se osobně účastním zahraničních kongresů European Cities Marketing, kde hovořím s kolegy z dalších evropských měst, kteří organizaci takovéto akce hodnotí velice vysoko. Je známo, že klasický návštěvník kongresů jede do Amsterdamu, do Paříže, Berlína nebo Prahy, a bývá většinou, co do typu, stále stejný. Dá práci ho něčím zaujmout a překvapit. My si s kolegy odjinud často vyměňujeme zkušenosti. Posledně se mne právě na tento kongres ptali, protože ho odborníci řadí k organizačně nejnáročnějším. Takové kongresy se většinou plánují dva až čtyři roky dopředu a je s nimi spojená velká prestiži odpovědnost. Takže i na nás závisí, co bude v Praze nového, jak se postavíme například k rekonstrukci levého křídla Průmyslového paláce a podobně.
Osmadvacátý ročník veletrhu cestovního ruchu HOLIDAY WORLD 2019 na Holešovickém výstavišti v Praze poslední únorový týden skončil. Vzhledem k plánovaným opravám ho tu asi dlouho nenavštívíme. Veletrhu se zúčastnilo 694 vystavovatelů z více než 40 zemí světa. Mezi nimi nechybělo s novou a vysoutěženou expozicí ani naše hlavní město Praha. Myslíte, že se to vyplatilo?
Vedení města se už dříve rozhodlo, že prezentace Prahy potřebuje změnu. Na koncepci stánku jsme vloni vypsali soutěž s platností na tři roky. Výsledek jste mohli vidět na jmenovaném veletrhu. Kromě toho se s expozicí budeme prezentovat ještě v Bratislavě a samozřejmě opět v Praze. Naším cílem je představit Prahu jako atraktivní turistickou destinaci, která má rozhodně co nabídnout i skrze své městské organizace. Letos se na stánku Prague City Tourism prezentuje společně se Zoologickou zahradou, Botanickou zahradou, Planetáriem, Galerií hlavního města Prahy, Muzeem hlavního města Prahy, propagujeme i divadla, jejichž zřizovatelem je naše hlavní město, jako například divadlo Na Vinohradech či divadlo v Dlouhé. V expozici jsme dali prostor i Dopravnímu podniku, protože když se chcete po Praze bezpečně a rychle pohybovat, je městská hromadná doprava to nejlepší, co můžete využít.
Budete expozici provozovat i v zahraničí?
Tento stánek používáme pouze v Praze na Holiday Worldu a v Bratislavě na veletrhu Slovakiatour. Na ostatních zahraničních veletrzích se prezentujeme jinými způsoby. Zmíněné veletrhy v Praze a Bratislavě pro nás znamenají především skvělou příležitost osobně se setkat s partnery, sdělit si novinky a případně domluvit konkrétní podobu spolupráce. To leckdy stačí jednou či dvakrát za rok, systém jsme si už ověřili. Expozici v Bratislavě se nám vždy nedaří úplně naplnit, některé pražské organizace zájem o prezentaci na slovenském trhu, z hlediska zaměření jejich činnosti, nemají. Strávit ve slovenském hlavním městě pět dní na veletrhu je pro ně někdy složité. V Praze se mohou lidé v expozici vystřídat a chod organizace není absencí odborníků či představitelů institucí narušený. Pro příští rok uvažujeme o trochu jiném řešení. Chceme se domluvit s pražskými organizacemi a místa, která neobsadí naše městské organizace, nabídneme státním institucím, jako je Národní divadlo, Národní galerie, Národní zemědělské muzeum či další, které mají s cestovním ruchem co do činění.
V současné době nedělá veletrh firma Incheba, která byla léta s holešovickým Výstavištěm spojená, ale PVA a.s. Vidíte nějaký rozdíl?
Zatím je vše při starém, ale beru v úvahu, že se tato akce koná zde v Holešovicích asi naposled. Budou následovat Letňany, takže jsem zvědavý na příští ročník. Tady by měla tou dobou začít stavební činnost na obnově Průmyslového paláce. Jestli se někdy Holiday World vrátí na původní místo, záleží na tom, jak dlouho budou práce na této historické stavbě trvat, a zda vůbec bude vůle zase vrátit veletrh zpět do Holešovic.
Vloni proběhly volby a funkcí na magistrátu se ujalo úplně jiné vedení. Už se to nějak projevilo?
Zatím se žádná velká vlna alespoň v pražském cestovním ruchu nekonala. Nové vedení se postupně seznamuje se situací. Řekl bych, že první kolo je u konce a již proběhla první jednání nových pracovních skupin, které jsou velice kvalitně obsazené. Budoucnost ukáže, zda se to, co slýcháme, postupně objeví v praxi. Například i my z cestovního ruchu usilujeme o určitou změnu legislativy a tak podobně. Krom změn tzv. neviditelných, tu jedna velice viditelná je. Je to ustanovení nové funkce tzv. „nočního starosty“, od které si hodně slibujeme. Už se samozřejmě ozvaly i hlasy proti. Za mne jedině dobře. Noční starosta se bude po vzoru dalších evropských metropolí věnovat problematice nočního života v Praze. Ten nemůže nikdo pominout. Muzea zavírají kolem 18.00 hod., vyhlídkové věže ve 20 až 22.00 hod, ale tím noční život zdaleka nekončí. Praha k tomu přispívá navíc svým geniem loci, tedy duchem místa a jistou tajemností, která je patrná právě ve večerních a nočních hodinách. To často zahraniční návštěvníky fascinuje. Právě kvůli tomu sem mnozí jezdí. Nikoliv jen za levným alkoholem, jak se často někteří mylně domnívají.