Foto: Edita Volková, video: Marta Svobodová

Rekatolizace, protireformace, doba temna přišla do Čech po prohrané bitvě na Bílé hoře. Ale také baroko, vzdělanost, průmysl. A s nimi drobnější šlechtické rody ze zahraničí, které rychle vyrostly co do majetku i společenské prestiže. Jedním z nich byli Mansfeldové z Pruska, kteří se časem spříznili s Colloredy z Itálie. Dodnes sídlí Colloredo-Mansfeldové na Dobříši.

Roku 1630 zámek a statek koupil pruský hrabě Bruno z Mansfeldu od císaře Ferdinanda II. Štýrského. Panovník si vymínil právo lovu na černou a červenou zvěř (kančí a vysokou) ve zdejších lesích na věčné časy. Mimochodem - byl to ten Ferdinand, který zvítězil na Bílé hoře, vyhnal zimního krále Fridricha Falckého, popravil 27 pánů na Staroměstském náměstí, kterému sloužil Albrecht z Valdštejna a který ho později nechal v Chebu zavraždit. 

Roku 1666 začala stavba malého barokního zámku. Vrchnost roku 1674 založila železnou huť. Dobříš díky tomu rostla. Jenže roku 1713 se městem prohnal mor a ještě ten rok vypálil požár dřevěný střed města. Tehdy byla postavena socha svatého Šebestiána na rynku, aby se svatý přimluvil za Dobříš u Všemohoucího. Nestačilo to a další požár zničil nově opravený hrad Vargač.

Až teprve roku 1745 začaly stavební práce na honosném zámku ve slohu pozdního baroka, který během času nabyl dnešní rokokovou podobu.

Mansfeldové v tu dobu získali knížecí titul a skoupili okolní statků. Zároveň prodali panství Horažďovcice. Ani to však nestačilo na obrovské výdaje během dvaceti let rozsáhlé stavby, a tak zvýšili robotu až k nesnesitelnosti. Sedlácké rebelii předešel někdo ze sousedních šlechticů, který Mansfeldy udal u vídeňského dvora. Na Dobříš přijela císařská vyšetřující komise a dobříšský pán byl donucen zaplatit pokutu 2000 dukátů a vyrovnat se s poddanými. Marie Terezie jej dokonce na čas zbavila správy jeho panství. Vrchní správce Svoboda byl jakožto hlavní viník odsouzen na čtyři roky těžkého žaláře.

VIDEO:

Nechejte se inspirovat  barokně-rokokovým zámkem Dobříš.  

Podívejte se také na výklad zámecké průvodkyně o aktivitách rodu Colloredo-Masfeld. 

V roce 1780 vymřeli Mansfeldové po meči a Dobříš vyženili Colloredové z Opočna. Podmínkou bylo, že spojí obě jména.

Pak už šla historie Dobříše rychlým krokem. Pasovská silnice byly přestavěna po roce 1800, pošta byla zřízena 1825, železnice do Prahy 1897 (trampové ji později překřtili na Posázavský Pacifik). Během nacistické okupace byl 1942 vyvlastněn a sídlil v něm říšský protektor. Za socialismu sloužil zámek jako sídlo Svazu československých spisovatelů. V roce 1998 byl vrácen rodu Colloredo-Mansfeld.

PANORAMA: Zámek Dobříš
Kliknutím otevřete velký snímek.

Zámek, francouzký i anglický park jsou přístupné veřejnosti. Anglický park je otevřený celoročně a neplatí se v něm vstupné. V zámku se mimo jiné nachází muzeum města Dobříše a muzeum hraček. Bývalá konírna je využívána pro svatby, zrcadlový sál určen pro koncerty a velké honosné svatby.

Zámek Dobříš je oblíbeným místem filmařů. Z nejznámějších filmů se zde natáčely například oba díly české pohádky Princezna ze mlejna, nebo americký horor From Hell (Z pekla) o londýnskem Jacku Rozparovači s Johnny Deppem v hlavní roli.