Francouzský park je vzácnou ukázkou rokokové zahradní architektury. Má celkovou rozlohu 2 ha a je zakončen v současnosti dosud nepřístupnou budovou oranžérie. Pokud máte štěstí, můžete zde ve výběhu zahlédnout i jelence běloocasé, kteří byli poprvé vysazeni na českém území knížetem Josefem Colloredo Mannsfeldem na panství Dobříš v roce 1855. Na Francouzský park navazuje zdarma přístupný Anglický park o celkové rozloze 30 ha. Děti zde najdou i minizoo s handicapovanými zvířaty ze záchranné stanice Hrachov.
Zámek nabízí i dobře vybavený čtyřhvězdičkový hotel s konferenčními prostory, který využívá jak obchodní klientela, tak i v atraktivních prostorách zámku často probíhající svatby, které mohou svatebčanům nabídnout nejen stylové ubytování, ale i skvělou svatební hostinu v zámecké restauraci.
Desítka novinářů - našich členů, navštívila 11.10. v rámci presstripu nádherně podzimně vybarvený Zámek Dobříš. Prohlédli si vnitřní prostory zámku, kde několikrát do roka pobývá i rodina majitelů Colloredo-Mannsfeld, která vlastní zámek od roku 1630 a Galerii Colloredo-Mannsfeldů, kde v současnosti probíhá velmi zajímavá výstava Xénie Hoffmeisterové Boty, bubáci a zajíci. Zámecké historické expozice jsou doplněny atraktivní sbírkou bicyklů, což zaujme zejména děti a pánskou část návštěvníků. Děti si přijdou na své i v půdní expozici Dobříšské přízraky, kde v takřka hororovém prostředí uvidí a uslyší strašidelné postavy z dobříšských i brdských pověstí. Pokud by jim ani tato zábava nestačila, mohou s rodiči navštívit v zámku umístěnou dobříšskou expozici Muzea hraček, kde mohou zasednout i do lavic, ve kterých sedávali a listovali slabikářem jejich prarodiče.
Zámek byl za socialismu sídlem spisovatelů, kteří zde, na tehdejší dobu, v luxusních podmínkách, kompletně zabezpečeni, tvořili svá literární "díla". Dlužno říci, že ne každý spisovatel z tohoto období prošel sítem doby. Z těch, kteří v paměti zůstali, je to například Josef Kainar, který na zámku přijal nabídku členů skupiny Flamengo a společně s nimi vytvořil nesmrtelnou desku Kuře v hodinkách. Možná, že bydlel právě v tomto pokoji.
Text a foto: Ing. Petr Tiefenböck