![](/images/2024/kveten/IMG_20240308_120939.jpg)
V údolí Brixental napadne každým rokem velké množství čerstvého sněhu. Důvodem jsou okolní hory, které směřují srážkové mraky přímo na zdejší sjezdovky. I teploty vzduchu jsou ve zdejších areálech během zimy obecně nižší než v jiných alpských oblastech. Léto je tu zase velice příjemné s mnoha slunnými dny. Když je u nás vedro k nesnesení, tady je mezi horskými zelenými loukami a roklinami krásně. Není divu, že tento ráj letních i zimních sportů v současné době objevili i Češi.
Údolí Brixental tvoří prakticky dvě turistická centra. Kitzbühel, což je městečko, které tu má zvláštní postavení a Kirchberg, které je zase hlavním střediskem ostatních obcí údolí Brixental. Proto tu také sídlí organizace Kirchberg – Brixental Tourismusverband. V údolí je pět zavedených obcí s turistickou infrastrukturou. Všude najdete domy v alpském stylu, které počítají s ubytováním. Když majitel takového domu dříve podepsal smlouvu, že bude část objektu nabízet turistům, tak na ni od státu dostal mimořádné subvence a mimořádné úvěry. Zavedli tu také milou praxi, že krom ubytování v penzionu dostanete i snídani. Ale jinak se v nich nevaří. Ve střediscích je samozřejmě mnoho restaurací i hospůdek, takže hlady člověk netrpí. Mimo penzionů v údolí samozřejmě nechybí ani velké hotely. Ale není jich moc. Všechno jsou samozřejmě špičková hotelové zařízení. Někdy i s překvapením, protože například v zavedeném hotelu Metzgewirt obsluhu tvoří víceméně Češi.
Kitzbühel je starobylé historické alpské městečko, které kdysi plnilo funkci jakéhosi zdejšího civilizačního centra, o čemž svědčí přítomnost kláštera a několika dalších středověkých památek. Turisticky je významné nejen v tom, že zde proběhlo několik šampionátů v lyžování, ale také faktem, že pár kroků od zdejší radnice najdete nástupní stanici.
![](/images/2024/kveten/IMG_20240308_105451.jpg)
Přímo nad městem u hory Hahnenkamm (1712 m). O kousek dále najdete další lyžařský rezort na hoře Kitzbüheler Horn (1 965 m). Celý zdejší hřeben je dokonale propojený lanovkami, ať už kabinovými nebo sedačkovými. Při jejich budování se místní domluvili s lanovkáři v jiném regionu a navzájem oblasti propojili do Pinzgau. Když tu tvrdí, že mohou nabídnout návštěvníkům více jak 250 km lanovek, asi mají pravdu. Prostě turista a lyžař má celý víkend co dělat. Nemusí jako u nás sjet kopec, vystát frontu na vlek, vyjet a vše opakovat. Podle Christaina Wöristena, předsedy představenstva Kitzbühel Bergbahnen KBB (největší lanovkářská společnost v Rakousku) byla na konci sezony o víkendu návštěvnost kolem 15 tisíc lyžařů za den a u vleků jste žádné velké fronty nezaznamenali.
„Lidé v Česku říkají, že Kizbühel je drahý. Ano, je dražší, ale na druhou stranu každý návštěvník okamžitě vidí, jaký tu mají servis, jaké je tady prostředí, jací jsou tady ochotní lidé,“ přibližuje situaci Ladislav Jirásko z cestovní kanceláře Alpy. „Standard u nás v Česku je v současné době poměrně vysoký, ale ceny rostou, a přesto je v našich horách plno. Ovšem nabídka služeb v Alpách je s tou českou nesouměřitelná. Na druhé straně i v Rakousku mají o Čechy zájem. Jak místní říkají, Češi jsou významní klienti, protože když už sem dojedou, mají peníze, nejsou problémoví a umějí se chovat. Češi jsou, pokud se počtu přenocování v Kitzbühelu a okolí týče, na sedmém místě mezi zahraničními návštěvníky. Proto si Čechů v tomto regionu váží.“
![](/images/2024/kveten/IMG_20240308_110704.jpg)
Lyžařská střediska Kitzbühel i Kirchberg sice nemají ledovec, ale o to lepší a propracovanější turistickou technologii. Také zdejší sjezdovky neńajdeme příliš vysoko. Ovšem díky lanovkovému spojení, si tu může každý vybrat, na co stačí. Dvě nejbližší hory s nejznámějšími lyžařskými destinacemi nepřesahují 2.000 metrů. Již zmíněný vrchol Hahnenkamm má dokonce ještě méně. Ale celková délka sjezdovek činí neuvěřitelných 179 kilometrů. Všude mají připravená sněžná děla a v případě úbytku sněhu zasněžují. Mají tu nejen sjezdovky, ale i 70 km běžkařských tratí, sáňkařské dráhy, trasy pro milovníky sněžnic, půjčovny, opravny vybavení a mnoho dalšího.
Obě střediska, jak Kitzbühel, tak také Brixental, jsou svým způsobem turisticky rozlehlá. Proto je zdejší zastupitelé rozdělili, neboť si uvědomili, že se jim takto lépe pracuje s klienty. Kdyby všechno zůstalo při starém, tak by tu vznikl jakýsi turistický moloch. Rakušané ale dávají přednost flexibilitě. V údolí také nenajdete žádnou velkou továrnu. I zemědělskou činnost tu provozují malí a střední farmáři, protože i zdejší zatravněné svahy se musí udržovat. Má to i výhodu v tom, že návštěvníci mohou přímo ochutnat zdejší potravinářské produkty.
![](/images/2024/kveten/IMG_20240308_085824.jpg)
Alpy a Alpenverein
„Náplní naší cestovní kanceláře je flexibilní zajišťování pobytů a dalších navazujících služeb podle požadavků a přání klientů, a to kdekoliv v Rakousku, v severní Itálii a Slovinsku. Dle přání zákazníků nabízíme i dopravu pro malé skupinky do 8 osob. Pro větší skupiny zajišťujeme dopravu autobusy. Od roku 2005 jsme služby CK ALPY rozšířili o nabídky treků s full-servisem do všech oblastí v Nepálu. Nicméně Brixental je pro nás srdeční záležitostí,“ tvrdí L. Jirásko. „Stali jsme se partnery rakouského Alpenvereinu (Österreichischer Alpenverein), tedy Rakouského horského svazu (ve zkratce ÖAV nebo také AV), který sdružuje všechny zájemce a milovníky hor, horské přírody, všechny aktivně i sportovně založené osobnosti i rodiny!“
Jedná se o horský svaz se všemi druhy pohybových aktivit v horách, naproti tomu u nás v Česku jsou dva samostatné svazy a to Klub českých turistů a Český horolezecký svaz. Alpské země včetně Rakouska mají jeden svaz zvaný Alpenverein, který sdružuje všechny druhy pohybových aktivit jsou pod jednou organizací, ať je to turistika v horách, putování po ledovcích, vysokohorská turistika, feráty, snowboarding, skialpinismus, sněžnice i další volnočasové aktivity. „To všecko mají alpské evropské státy pod jednou střechou. Díky tomu mají všechny alpské státy pro každou aktivitu stejnou metodiku. U nás má každý klub své vize. Navíc do vzájemných vztahů ještě vstupují osobní ambice“ vysvětluje L. Jirásko. „Například v Rakousku existuje asi 190 regionálních sekcí. Největší sekce sídlí ve Vídni, má sto tisíc členů, a my v Česku patříme pod ní. Nejmenší regionální sekce má 190 členů. Členství je velice výhodné pro rodiny. Zdravý člověk v produktivním věku platí za členství 1800 Kč ročně. V členských příspěvcích je ale obsaženo bezkonkurenční pojištění, které platí po celém světě do výšky 6000 m nad mořem.“
![](/images/2024/kveten/IMG_20240309_170549.jpg)
Je to např. o tom, že když má člen Alpenvereinu nehodu třeba v Andách, a pro záchranu je nutná helikoptéra, platí ji spolkové pojištění. Když se stane nehoda v Rakousku na sjezdovkách, tak členství v Alpenvereinu pokryje náklady na záchrannou akci, transport do nemocnice a pobyt v nemocnici do částky 10 000 Eur. Nejde ale jen o pojištění. V mnoha penzionech, které mají smlouvu s Alpenvereinem, mají členové výrazné slevy za ubytování.
„My jsme členství v Alpenvereinu začali nabízet již v roce 1990. Pořádali jsme i setkání českých členů rakouského Alpenvereinu, setkání jsme organizovali každoročně na jiném místě v Česku. Jednou to bylo i v Českých Budějovicích, kde jsme se poprvé potkali s Christianem Wöristerem. On tehdy začínal připravovat projekt Národního parku Vysoké Taury a později se stal i jeho ředitelem. Asi jsme si padli tzv. do oka a od té doby jsme začali spolupracovat a komunikovat. Když v Kitzbühelu hledali šéfa společnosti Kitzbühel Bergbahnen KBB, on zvítězil v ostré konkurenci ve výběrovém řízení.“ Organizace KBB má na starosti všechny zdejší lanovky. Bez nich by to tu nešlo. Díky lanovkám tu mají jisté hosty majitelé hotelů, penzionů, restaurací. Prostě zdejší turistický průmysl by bez lanovek neprosperoval. „Naše partnerství se každoročně potvrzuje např. tím, že tento obětavý člověk a jedinečný manažér a jeho KBB jsou každoročně partnerem Mezinárodního festivalu alpinismu PRAHA (původně Smíchovského festivalu alpinismu), který zajišťujeme od roku 2004. Mimochodem, Mezinárodní festival alpinismu Praha patří dnes k významných celosvětovým akcím tohoto druhu, kde vítáme nejúspěšnější naše i světové horolezce a seznamujeme s jejich výkony českou veřejnost!“
![](/images/2024/kveten/IMG_20240309_120745.jpg)
Letní sezona
Letní sezonu v Brixentalu rozjíždějí naplno koncem května. Končí jim zhruba od konce září do poloviny října, podle toho, jak se vyvede počasí. Ještě před dvěma lety probíhala zdejší sezóna, pokud se týká obratu a návštěvnosti, v poměru 80 % zima a 20 % léto. V současné době se to překlápí. Vloni poměr dokonce činil 60 % zimní sezóna a 40 % letní. Pro obyvatele, kteří tu provozují penziony, je to významný obrat. Ch. Wörister tvrdí, že když se rozkročili tímto směrem, zjistili, že k nim Holanďani a Němci přijíždějí i v létě. Pro místní je to velká výhoda, protože dříve provozovatelé penziony na léto zavírali. Zatím zde sice mají letní tzv. „High sezon“ dva měsíce, ale chtějí ji samozřejmě prodloužit.
![](/images/2024/kveten/IMG_20240309_103701.jpg)
Podle posledních informací, jejich největší investice soustřeďují do pěší turistiky, která je mezi turisty nejoblíbenější. Díky síti lanovek nemusí návštěvníci chodit moc do kopce a alpské hory mají jako na dlani. Mnozí také obdivují alpskou květenu, potoky s čistou vodou a vůbec krásné prostředí. Proto se vedení lanovek i organizace TVB Tourismusverband rozhodli investovat do rozšíření turistického značení horských cest tak, jak to známe u nás. Turistice nebo treku na horách se zde říká „haiking“. Navíc chtějí rozšířit i kurzy horských turistických průvodců, německy Wanderführer. Podle nich by služby zmíněných vyškolených specialistů mohly nabízet nejen turistické organizace, ale i majitelé zdejších hotelů a penzionů. Hotely budou mít s turistickými organizacemi smlouvy, takže když sem přijedou například Holanďani, tak jim hned mohou nabízet kompletní servis. Průvodce musí vyhodnotit, jestli do hor povede sportovce nebo postarší návštěvníky, a podle toho nabídnout program podle obtížnosti.
![](/images/2024/kveten/IMG_20240309_093154.jpg)
Za pěší turistikou následuje podpora neméně důležité horské cyklistiky tzv.“biking“. Díky elektrokolům, kterých tu mají k dispozici bohatě, si mohou do hor troufnout i méně zdatní cyklisté. Podle Ch. Wöristera v Brixentalu plánují do několika let vybudovat alespoň třicet trailů pro cyklisty. Zatím jich mají deset. Návštěvníci si je mohou vybrat podle obtížnosti. Prý neexistuje lepší způsob, jak si užívat zdejší nádhernou krajinu a objevit co nejvíce míst v Kitzbühelských Alpách než na kole. Nejoblíbenější trasu tu nazývají „Salvenradrunde“. Je vhodná i pro rekreační cyklisty, kteří mohou využít moderní technologie elektrokol Na Salvenradrunde se nikdo neztratí. Najdete tu totiž standardizovanou koncepci značení, kterou místní použili ve spolupráci se spolkovou zemí Tyrolsko. Cyklotrasa měří 60 kilometrů a dosahuje 650 výškových metrů kolem nejkrásnější panoramatické hory Kitzbühelských Alp, která se jmenuje právě Hohe Salve. Trasa začíná a končí na návsi v obci Itter. Po cestě mnoho míst, kde se můžete občerstvit.
Místní podnikatelé i zastupitelé vědí, že možnosti letního horského sportování všude v Evropě sílí a ani v Rakousku nechtějí zmeškat příležitost. Cyklistika a pěší turistika tu mají dokonce přednost i před tzv. ferátami, což jsou fixními lany zabezpečené obtížné turistické trasy, které mají na Kitzsteinhornu tradici. Prostě, Tyrolské Alpy stojí za to navštívit v zimě i v létě.
Antonín Karoch
![](/images/2024/kveten/IMG_20240309_092737.jpg)