V Berlíně najdete hodně světoznámých i méně proslavených muzeí. I ta druhá v pořadí si zaslouží pozornost. Chtěli bychom se zastavit alespoň u třech z nich. První je nové Deutschlandmuseum, další, neméně zajímavé, se jmenuje Futurium a třetí, Samurajské muzeum můžeme označit za jednu z největších světových soukromých sbírek autentických samurajských artefaktů.
Deutschlandmuseum na Leipziger Platz není tak úplně „klasické muzeum“, ale komplexní svět zážitků. Dalo by se označit jako do hodinové prohlídky na zhruba 1400 metrech čtverečních německou zhuštěnou historií. Provedou vás tu dvanácti historickými epochami. Moderně tu prezentují německé dějiny zcela novým způsobem. Mají tu totiž jeden zajímavý cíl. Podle zdejších by měl návštěvník slyšet, vidět, a dokonce i cítit atmosféru jednotlivých expozic. Návštěvník se zde může toulat se mezi klamně skutečnými stromy germánským pralesem a o pár minut později zažít rytířské souboje zpoza vitrážových oken ve středověkého hradu. Ještě před chvílí cítil vůni střelného prachu a o chvíli později se ocitne o pár století později v bytě Wirtschaftswunder z 50. let a poslouchá pop music. Zvláště pro děti je to nezapomenutelný zážitek. Při této cestě časem téměř nepotřebuje předchozí znalosti historie. Získává je prostřednictvím expresivních historických obrazů, vysvětlovaných a prohloubených 3D animacemi, původními filmy i některými exponáty, jako je například jezdecká přilba z třicetileté války. Vše doprovází zvukové efekty z celkem 100 reproduktorů.
V Deutschlandmuseum se budete se toulat patřičně odlišnou a nápaditě navrženou architekturou jednotlivých sálů a pokojů, které spojují zážitky s výukou historie. Za svou poměrně krátkou existenci získalo toto muzeum již dvakrát mezinárodní ocenění. Poprvé šlo o cenou THEA, kterou muzejníci považují za něco podobného, jako je ocenění Oskar. Nově získalo ocenění „Europe's Leading New Tourist Attraction 2024“. Odborná porota na tomto berlínském muzeu ocenila zejména úžasný a interaktivní design.
Futurium aneb „Dům budoucnosti“ umožňuje návštěvníkům prozkoumat různé perspektivy budoucnosti. Od svého otevření se stalo mimořádně populární. Například v roce 2023 patřilo z hlediska návštěvnosti především díky rozšíření tematických oblastí k nejrušnějším. Současný tematický rok s názvem „Suroviny“ začíná 4. května novými interaktivními exponáty a workshopy. Dům muzea, navržený architektem Richterem Musikowskim, je šetrný k životnímu prostředí a je bezbariérový. Budova má prý téměř nulovou spotřebou energie a je plně přístupná. Velká okna umožňují panoramatický výhled na město a řeku Sprévu. Na střeše v budoucnosti plánují veřejnou restauraci s kavárnou.
Futurium v srdci hlavního města hostí výstavu, která se specializuje na životní prostředí. Nabízí živé scénáře, interaktivní praktickou laboratoř a fórum akcí, to vše pod jednou střechou. Je tu prostor pro vzrušující diskuse, debaty, zkoumání, tvůrčí dílny a prezentace vizionářských nápadů. Platí tu heslo objevujte, diskutujte, vyzkoušejte. Futurium poskytuje svým návštěvníkům pohled do světa zítřka. Představuje výzvy budoucnosti a nabízí různé možnosti, se kterými lze budoucnost utvářet. Je také místem, kde se setkávají politika, věda, obchod a společenské vědy, aby si konfrontovaly myšlenky o budoucnosti. To vše je k dispozici na 3 200 metrech čtverečních se ve třech podlažích.
Část muzea, Laboratoř Futurium, dává tušit, co nás bude čekat v budoucnu. Dotkněte se, zúčastněte se, vyzkoušejte to. V suterénu si návštěvníci všech věkových kategorií mohou osahat předměty, které budou možná utvářet naši budoucnost. Nové technologie, jako 3D tiskárny a laserové řezačky, jsou k dispozici pro každého, kdo je dovede obsluhovat. Každý účastník se dokonce okamžitě může pokusit přeměnit vlastní nápady na skutečnost. Návštěvníci se mohou také podívat do testovací kuchyně, aby zjistili, zda bude hmyz jejich stravou zítřka, naprogramovat nebo hacknout software, společně s týmem otestovat neznámé prototypy zařízení a další.
Samurajské muzeum Berlin na Auguststraße v Berlíně Mitte je místem jedné z největších světových soukromých sbírek autentických samurajských artefaktů z 8. až 19. století mimo Japonsko. I zde kombinují sbírky s interaktivními instalacemi. Kromě toho mají návštěvníci možnost každých 30 minut zažít živá vystoupení v podobě ukázek z různých divadelních her Nō nebo vystoupení taiko bubeníků. Majitel muzea, Peter Janssen, se rozhodl využít v muzeu nejnovější technologický vývoj v oblasti muzejní prezentace a vystavení exponátů, aby umožnil návštěvníkům ponořit se do světa samurajů.
Majitel, inspirovaný svou vášní pro bojová umění a japonskou kulturu, získal svou první katanu před více než třiceti lety. Od té doby sbírá samurajské artefakty. Dnes jeho rozsáhlá sbírka obsahuje více než 4000 předmětů. Pocházejí od pozdního Kofunu do raného období Meidži (6.–19. století) a nabízejí fascinující pohled na vývoj japonské kultury a řemesla. Sbírka je jedinečná svou velikostí a rozsahem. Tvoří ji nejen zbraně a brnění, ale také předměty samurajské kultury, jako jsou textilie, obrazy, dřevořezby, čajové náčiní a buddhistické sochy. Mezi nejvýznamnější artefakty patří nosítka z 18. století, brnění klanu Matsuidara ze 17. století a čajové náčiní z doby Sen no Rikyū (1522-1591).
Kdo byli samurajové ve skutečnosti? Jaký byl jejich život? Samurai Museum Berlin se svou jedinečnou sbírkou Janssen Collection dává návštěvníkům možnost nahlédnout do kulturního života Japonska v minulosti a zpřístupňuje tato působivá díla japonského umění širšímu publiku. Cílem muzea je především ukázat návštěvníkům, že předměty jako brnění, masky, helmy a meče mají více než jen jejich bojovou funkci. Daleko důležitější je, že jde o jedinečná, nadčasová umělecká díla, vyrobená s maximální precizností.
Středověké Japonsko utvářely krvavé rodinné spory a boje o moc. V tomto období se tu rozvinula kultura založená na válečnících a zbraních, která se nepodobá žádné jiné na světě. Zpočátku byli samurajové vojáci, kteří sloužili císaři a šlechtickým klanům. Poté, díky zlepšení postavení klanů a ustavení vojenské aristokracie, se samurajové stali vládnoucí třídou. Srdcem samurajského umění a kultury se stal jejich způsob života, zvaný Bushido, které se překládá jako „cesta válečníka“. Z toho v předmoderním Japonsku vycházel samurajův kodex cti, morální zásady a ctnosti. Velkou část filozofie Bushido převzali Japonci z učení šintoismu, buddhismu a konfucianismu. Tyto ctnosti poprvé kodifikovali v období Heian (794-1185), dále je rozvíjeli až do období Edo (1615-1868).
Každý bushi (bojovník) přemýšlel a jednal podle „sedmi ctností“, tedy čestnosti, odvahy, shovívavosti, zdvořilosti, poctivosti, cti a loajality. Tyto ctnosti také ovlivnily bojové dovednosti, jako je boj s mečem, lukostřelba a manipulace s kopím, které byly pro samuraje nezbytné. Japonci cenili také zcela mírumilovné činnosti, jako je čajový obřad (čado) a kaligrafie (šódó).
Antonín Karoch