Text: Eva Mráčková Foto: Silesia.travel
Stezka orlích hnízd představuje u nás dosud neokoukanou příležitost pro lezce, ale i cyklisty, pěší turisty a rodiny. Kde? V Dolním Slezsku v Polsku. Typické jsou bílé vápencové skály bizarních tvarů, z nichž některé jsou korunovány hrady, což dalo stezce jméno. Najdeme tu romantiku, více než jeden a půl tisíce jeskyní, lezecké terény i příležitosti pro speleology, ale také přírodní parky.
Krakovsko-čenstochovská vysočina (Jura) je jeden z nejmalebnějších a nejoblíbenějších turistických regionů v Polsku, Mekka pro horolezce a jeskyňáře. Typické jsou vápencové skály, zformované erozí do atraktivních tvarů: jehly, brány i okna. Stezka orlích hnízd vděčí za své jméno bývalým hradům a pevnostem vystavěným na vrcholech kopců mezi obtížně dostupnými vápencovými skalami. Vznikaly ve 13. století a byly posíleny za Kazimíra Velikého. Dějiny tomu chtěly, že na obranu proti Čechům, které dnes Poláci zvou k jejich návštěvě. Měla to být hodně neprostupná hráz. Tomu odpovídá hustota hradů i strážních věží, které nakonec zcela neodolaly válkám, požárům ani zubu času. Romantické zříceniny jsou na Stezce orlích hnízd navlečené jak korálky na značně zprohýbané niti. Stačí si vybrat z přehledu, zda absolvovat celou stezku nebo si vyzobat to osobně nejzajímavější.
Stezka orlích hnízd představuje nejen nejmalebnější, ale také nejlépe vyznačenou trasu pro turisty. Vede od Čenstochové do Krakova, resp. opačně. Pro pěší turisty je vyznačena v délce 160 km, pro cyklisty 190 km. Z hlavní trasy vedou značené odbočky ke všem významnějším místním zajímavostem. Nechybí ubytovací a gastronomické objekty.
Hlavní body stezky:
Čenstochová
Stezka začíná na Jasné hoře v Čenstochové. Paulánský klášter s barokním kostelem patří mezi nejnavštěvovanější mariánské svatyně, resp. je údajně čtvrtým největším poutním místem světa. Byzantská ikona „černé“ madony s dítětem sem byla dovezena v 15. století.
Olsztyn
Za cca 20 kilometrů stezka dovede ke zřícenině hradu Olsztyn, která patří mezi nejznámější jurské pevnosti. Válcová, 35 metrů vysoká věž upoutá pozornost již z dálky. Postavená na kopci z bílého vápence a z hnědých cihel připomíná stěžeň lodi na moři. Vstup do areálu je zpoplatněn. Na úpatí hradu byla v roce 2007 zrekonstruována dřevěná panská sýpka z 18. století, ve které je nyní stylová restaurace. V blízkosti Olštýnu jsou krásné přírodní rezervace, které chrání charakteristické rysy jurské krajiny. A také několik jeskyní, k některým vede značka.
Zloty potok
Obec v údolí říčky Wiercica. Orlí hnízdo tam není (jen zámek v úrovni terénu), zato krásná i chráněná příroda ano. K dalšímu orlímu hnízdu je to asi 10 km k jihu.
Przewodziszowice
Zříceniny obranné věže na skalách již nedávají obraz jejího původního obrysu. Ve středověku patřila mj. loupeživému rytíři Mikołaji Korniczovi, řečenému Siestrzeńec, který podle pověsti přepadal jen bohaté a byl proto u místních lidí v oblibě. Naloupené poklady ukryl dříve, než byl dopaden a sťat. Za mlžných rán je prý vídána jeho silueta bloudící po kraji. A poklady stále čekají na svého nálezce.
Hrad Mirów
Za dalších 10 km po stezce je zřícenina mohutného hradu, který chátral už od švédských válek, sloužil pro místní jako zdroj stavebního kamene a nepřevzal a nevzkřísil jej ani socialistický stát. Teprve v poslední době byly prováděny stabilizační práce, nicméně zřícenina impozantní na pohled je stále ještě nepřístupná.
Hrad Bobolice
Menší dvojče Mirowa, asi 2 km odtud, sdílelo osud chátrající ruiny. Zde však již byla provedena rekonstrukce a hrad je přístupný. Pozoruhodné jsou Mirowské skály na cestě spojující oba hrady. V bizarních skalních útvarech jsou krásná okna i četné jeskyně od mělkých až po hluboké krasové.
Hrad Bakowiec
Zřícenina rytířského hradu "Bąkowiec" ze čtrnáctého až patnáctého století se nachází v rekreační oblasti "Morsko Plus". Zříceniny byly za socialismu necitlivě doplněny na rekreační středisko. Objekt není přístupný, ale zvenčí je působivý. Cestu ke zřícenině hradu lze obohatit návštěvou skal Rzędkowických a Kroczyckých, které jsou po jejích stranách.
Hrad Ogrodzieniec
Za 14 km čeká největší, nejmalebnější a nejnavštěvovanější z „orlích hnízd“. Vybudovaný na Janowské hoře, obklopený bizarními skalními útvary, z nichž některé byly využity k budování hradeb. Skály mimo hradby jsou vhodné i jako horolezecké terény. Hrad poničily války i požáry, nicméně malebnost majestátní zříceniny láká nejen turisty, ale i filmaře. Kromě běžného návštěvnického provozu je hrad využívaný ke kulturním a společenským akcím – Mezinárodní festival kultury raného středověku, rytířské turnaje, Večer s duchy, Vrata času a svátek trasy Orlích hnízd – Jurománie. Podrobné informace http://www.zamek-ogrodzieniec.pl
Zřícenina strážní věže v Ryczow
Od hradu Ogrodzieniec je vzdálena nějakých 6 km. Na pohled doslova orlí hnízdo na sloupové skále, přístupné jen pro horolezce s odpovídajícím vybavením. Ti si užijí celou blízkou oblast Ryczowských skal včetně jeskyní a milovníci přírody ocení rezervaci Ruskie Góry s krasovými jevy i lesními porosty a vzácnou flórou a faunou. Bonusem pro tuto odbočku z přímé Stezky orlích hnízd je zatím menší návštěvnost.
Zřícenina hradu Pilcza ve Smoleni
Jakkoliv zřícenina jako ostatně skoro všechna orlí hnízda, patří hrad Pilcza k těm velkým, nepřehlédnutelným a hojně navštěvovaným. Uprostřed přírodní rezervace Smoleň se jeho bílá věž vysoko nad lesním porostem stala symbolem krajiny. Od hradu Ogrodzieniec je vzdálen 11 km.
Zříceniny hradu Bydlin
Stezka na Bydlin vede zalesněnou krajinou skal a jeskyní, takže může naplnit rčení, že i cesta je cílem. Hrad sám byl silně poničen jak válkami, tak i místními obyvateli, kteří si z něj dělali kamenolom. Ze Smoleně je to cca 11 km.
Zříceniny hradu v Rabsztyn
Hrad dopadl podobně jako Bydlin, rekonstruovány byly brána a část vnějších zdí, přístup je celoročně. Takže možná atraktivnější bude navštívit cestou mezi oběma hrady
přírodní rezervaci Pazurek s bukovými lesy a zejména s atraktivními skalami: Zubowe Skaly, Jastrzabka a Igly Olkuskie s krasovými i pískovcovými skalními útvary a jeskyněmi. Vede tu 5km naučná stezka; částí rezervace vedou i cyklostezky, k většině skalních útvarů je však třeba dojít pěšky.
Zříceniny hradu Tenczyn v Rudno
Zatímco předchozí orlí hnízda jsou od sebe doslova na dolet (od 2 do 15 km), nyní se trasy prodlužují: do Tenczyna je to skoro 35 km. Hrad to byl mohutný, vystavěný na vrcholu sopečného kuželu. V historii hrál důležitou roli, ale škody za švédských válek a požár i zde vykonaly své. Nemálo škod nadělaly i spory o vlastnictví, takže ruiny zůstaly ještě do desátých let našeho století bez údržby. Té se nakonec takto významné památce přece jen dostalo a šest let již jsou hradní zdi zakonzervovány a areál celoročně přístupný. Jakkoliv jsou zachovány jen obvodové zdi a část věží, stále jde o působivý objekt hodný pozornosti.
Wawel
Na konci naší cesty jedeme 33 km do Krakova. Hrad Wawel, tyčící se nad městem na kopci nedaleko Visly, je nepochybně nejdůležitějším z hradů nacházejících se na Krakovsko-čenstochovské pahorkatině. Bylo to knížecí sídlo dlouho před vytvořením polského státu a první Piastovci se zde usadili již na počátku desátého století. Zpočátku měl dřevěnou konstrukci. První kamenné budovy byly postaveny v jedenáctém století, ale až Władysław Łokietek a jeho syn Kazimír Veliký zde vytvořili skutečné královské sídlo. Za časů Zikmunda Starého a královny Bony získal hrad charakter renesanční rezidence. S přenesením hlavního města do Varšavy ztratil Wawel svůj význam. Po dobytí Krakova Rakušany v polovině devatenáctého století byl přeměněn na vojenská kasárna. Aby byl hrad zachráněn před degradací, byl pod záminkou předání Františku Josefovi před první světovou válkou zrekonstruován. V současné době je sídlem muzea a pokladnicí národních memorabilií.