Text Eva Mráčková Foto Geotour
Za první červencovou dekádu přijelo do Chorvatska bezmála 80 tisíc českých turistů, kteří tam strávili 547 tisíc nocí. Tolik čísla z eVisitor systému, která prezentoval Chorvatský Tourist Board. Ať už je to především výsledek dobře vedené kampaně kanceláře Chorvatského turistického sdružení v Praze nebo kombinace touhy Čechů po dovolené u moře a faktu, že stará láska nerezaví, jde o výsledek obdivuhodný.
Podívejme se na ta čísla eVisitoru komplexněji. V posledních dvou letech se počet českých turistů v Chorvatsku pohyboval kolem 750 tisíc, noclehů bylo kolem pěti miliónů, v obou případech s mírně klesající tendencí. Příjezdy v první červencové dekádě měly plné právo být negativně ovlivněny neustále se měnícími informacemi a požadavky na dokumenty potřebné pro příjezd, zvláště pokud jde o průjezd Slovinskem. Povinnost mít vyplněné předepsané, i když často nakonec nevyžadované formuláře, k radosti ani pohodlí dovolené jaksi nepřispěje. Přesto, pokud bude nebe turistům a Chorvatsku nakloněno a nic zásadního se nestane, tak by letošní sezóna mohla dopadnout až nad očekávání dobře. Při prolongaci čísel z první dekády na oba prázdninové měsíce a započtení zářijové mimosezóny polovinou bychom se dostali na krásných 80% loňské realizace. Vzhledem k prakticky absolutnímu odpisu předsezóny by to bylo pozoruhodné číslo.
O čem to svědčí? Především o oblibě Chorvatska u českých turistů. A také, možná hlavně, o odolnosti českých turistů vůči nepříznivým signálům. V médiích je covid stále ještě v módě, každodenních zpráv je pomalu víc než nakažených osob. Pomalu se bojím otevřít i ledničku, aby na mne covid nevypadl i z ní. A to může lézt na rozum. Skutečné nebezpečí covidu není nejspíš na chorvatských plážích a turistických destinacích o nic větší než u nás doma. A nic na tom nemění ani zpráva, že si dva turisté covid přivezli z Chorvatska jako nechtěný suvenýr. Co je to dva z osmdesáti tisíc?! Tím samozřejmě neříkám, že není potřeba mít se na pozoru a zachovávat potřebná opatření. Jen není potřeba zachovávat paniku. Té už bylo až dost.
Opatření hygienicko epidemiologická se mění podle situace, takže nezbývá, než se před cestou znovu přesvědčit. Klienti cestovních kanceláří mají výhodu, že se o jejich informovanost stará touroperátor. Ti ostatní se musí starat sami. V každém případě je vhodné vybavit se rouškami i preventivně, situace se může změnit i v průběhu dovolené. V současné době se roušky v Chorvatsku vyžadují v obchodech a ve veřejné dopravě. Tu ovšem čeští turisté až tak moc nepoužívají. Jedno základní opatření bych ale bez ohledu na aktuální situaci doporučila všem turistům: pojištění kryjící náklady spojené s onemocněním covidem či karanténou v cizině. Ne že bych tolik fandila pojišťovnám. Ale toto by měl být jeden ze základních dokladů v cestovním baťůžku. Ne že byste ho nutně použili. Naopak. Zákon schválnosti a pojistná matematika praví, že se pojišťujeme právě proto, abychom to pojištění nakonec nepotřebovali a měli krásnou dovolenou.
Kde ji strávíme? Nejvíce turisté, nejen čeští, jezdili na severní Jadran, tedy na Istrii a Kvarner, méně Zadar a ještě méně do Splitské a Šibenické oblasti, přičemž na chvostu zůstává Dubrovník. Pochopitelně, zatímco jinak atraktivní Dubrovník je vzdálený, severní Jadran je ze zdrojových zemí nejlépe přístupný. Znamená to úsporu času, nákladů na dopravu a u hromadné dopravy i úsporu nepohodlí při povinnosti roušek. Letecké linky v první dekádě ještě nelétaly a vlakové spojení je realizováno do Rijeky. I když odtud turisty rozváží autokary, dá každý turista přednost tomu, pokračovat v cestě s rouškou na co nejmenší vzdálenost. V hlavní sezóně bývá počasí i na severním Jadranu bezvadné. A kdyby náhodou letošní rozmarné léto přineslo nějaké mraky, v Chorvatsku je tolik krásných památek, že neuškodí utéct jeden den před sluníčkem. Třeba do světoznámé Eufrasiovy baziliky v Poreči, pokud zůstaneme na severu. S oživením leteckého spojení pak jistě oživne i trogirsko-splitská a dubrovnická oblast.
„Se zvýšením počtu leteckých linek, zejména ve střední a jižní Dalmácii, od poloviny července očekáváme i návštěvníky ze vzdálených mimoevropských trhů, ale také ze Spojeného království, Francie nebo Skandinávie“, uvedl ředitel Chorvatského turistického sdružení Kristjan Staničić. Zároveň s tím zdůraznil, že odpovědné chování a dodržování všech předepsaných epidemiologických opatření je stále nesmírně důležité.