Antonín Karoch
Právě v letošním roce to bude třicet let od doby, kdy tehdejší Československo navázalo diplomatické vztahy s Jižní Koreou tedy správněji s Korejskou republikou. Od té doby se naše vztahy vyvíjejí více než obstojně. Tato země se pomalu stává jedním z největších zahraničních investorů u nás a v tomto ohledu předběhla i velké evropské státy, například Francii či Itálii. Ještě potěšitelnějším faktem je i to, že rozbíhá i zvláštní typ odborné turistiky, která se týká vzájemných výměn studentů.
„Pro Jižní Koreu je samozřejmé, že vkládá obrovské investice do vzdělávání a na rozvoj odborně připravených odborníků na poli vědy a techniky,“ říká Anton Uhnák, předseda Česko-korejského výboru Hospodářské komory. „Já jsem tam působil několik let a zažil jsem osobně onen obrovský společensko-technický rozvoj, který dodnes pokračuje a který dříve z jedné z nejchudších zemí udělal v současnosti jednu z nejrychleji rostoucích ekonomik na světě. Přinesl jsem si odtud ponauční, že stojí za to tuto zemi poznávat nejen jako turista nebo obchodník, ale přiblížit ji i naší mladé generaci jako příklad úspěšné aplikace vědy a techniky do praxe. Proto jsem v roce 2018 připravil delegaci vysokoškolských profesorů do Koreje na týdenní pobyt, během kterého účastníci absolvovali návštěvy vysokých škol a s tím spojenými přednáškami a odbornými exkurzemi. Tam vlastně vznikl projekt mezi Strojní fakultou Sun Moon University a Strojní fakultou Košice. Po tomto setkání už začala spolupráce mezi vysokoškolskými odborníky začala žít svým životem. Dotyční pedagogové začali spolu komunikovat a odborně spolupracovat. Právě v Košicích se zrodila myšlenka, že by na Slovensko pozvali nejen své korejské kolegy, ale také tamní studenty.“
Program byl rozsáhlejší, než čekali
V lednu 2019 přijelo 10 korejských studentů i s profesory do Košic. Ale hlavní organizátor, A. Uhnák, jim připravil program značně rozsáhlejší. Nejdříve navštívili ČVUT, Strojní fakultu v Praze, kde spoluorganizovali jednodenní seminář pro české i korejské studenty tzv. Ideal Factory Workshop. Potom byli na exkurzi v Automobilovém závodu WV Škoda Kvasiny, odtud putovali do Žiliny navštívit zdejší univerzitu a korejský závod na výrobu aut KIA. Krom jiného viděli Vysoké Tatry, což jim velice imponovalo, protože turistika je v současné době mezi mladými Korejci hitem. Nakonec skončili v Košicích, kde pedagogové obou stran zorganizovali semináře a workshop na stejné téma. „Já osobně jsem vystudoval chemické strojírenství. V současné době se ale specializuji především na 3D materiály a technické simulace v systému CAD CAM a dalších programech. Než jsem přešel na univerzitu, vyvíjel jsem ve firmě Siemens software. Takže mohu říci, že mám v teorii i strojírenském vývoji poměrně značné zkušenosti,“ představil se profesor Joo-ho Lee. „ U nás v Sun Moon University vyvíjíme programy nejen pro vlastní katedry, ale naše zkušenosti, možnosti, kapacitu a um využívá mnoho korejských i mezinárodních výrobců. O tom jsem hovořil již dříve v Praze na akci s názvem „Ideal Factory Workshop“. Šlo o diskuzi o ideální továrně dneška. Na wokshopu jsme si vyměňovali zkušenosti o vztazích mezi průmyslem a vysokou školou a aplikaci podnětných myšlenek do praxe s odborníky a studenty z obou zemí. Před třemi lety totiž začala vláda v Koreji podporovat program spolupráce univerzit. U nás se to velice osvědčilo. Takže jsme zkusili představit ho i u vás a v dalších středoevropských zemích. Myslím, že jsem vzbudil velký zájem. Také jsme diskutovali o patentových právech a uplatnění nových inovací v praxi, například v nových start upech, kde osobně vidím budoucnost. Nyní to není ještě tak rozšířené, jak bych si přál, ale domnívám se, že by to mohla být velká příležitost právě pro studenty. U nás se již několik velice schopných studentů takto na trhu uchytilo. To byl, alespoň podle toho, jak si to univerzity pochvalovaly, dobrý začátek.“
Global Cap Stone Design v Ostravě
Na základě zkušeností z roku 2018, a také protože Sun Moon University, která v podobném duchu spolupracuje s vietnamskými univerzitami na programu, kterému říkají Global Cap Stone Design, se rozhodla, že by to mohla vyzkoušet i v Česku a Slovensku, kde v současnosti působí zhruba 150 korejských firem. Proto i ze strany korejských univerzit je zájem o spolupráci. Proto už v květnu loňského roku připravili podobný seminář, jako probíhá ve Vietnamu. Setkání jsme tentokrát zorganizovali na Vysoké škole báňské v Ostravě. „Samozřejmě jsme to připravovali delší dobu. Například korejský pedagog přijel už v březnu,“ vysvětluje A. Uhnák. V Ostravě se potkalo 15 korejských a 15 českých studentů. Spolupracovali spolu tři dny. „Cap Stone Design je moderní způsob spolupráce, ve kterém se setkávají studenti z různých univerzit. Tvoří týmy, které navzájem spolupracují,“ popisuje systém profesor Joo-ho Lee. „Studenti mimochodem spolu začali komunikovat už tři měsíce dopředu. Každý tým tvořili dva čeští a dva korejští studenti. Museli si dopředu rozvrhnout, co vlastně budou řešit. Vše vykorespondovat a vyřešit na dálku, protože na finální realizaci dostali v Česku pouze tři dny.
Čeští studenti například nastínili situaci, při které jdou maminky s kočárky přes rušnou silnici. Ale místo aby dávaly pozor, poslouchají v sluchátkách hudbu z mobilu. Proto na přechodech neslyší auta, či jinak ignorují svět.“ Studenti mimochodem reagovali na skutečnou konkrétní událost. Tým proto navrhl takový kočárek, který měl senzory. Pokud jede auto, tak to mamince v uších začne pípat. Když i přes signál jde dál, tak jí systém kočárek zablokuje. Korejci sebou přivezli speciální kočárkové šasí, vytištěné na 3D tiskárně, do kterého spolu s Čechy namontovali patřičné stykače a senzory. Výsledek byl velice zajímavý. Hodnotící porota shledala tento výrobek jako nejzajímavější. I na základě této zdařilé akce podepsal zástupce korejské univerzity s ostravskou báňskou fakultou MOU o spolupráci. Následně se obdobný workshop konal v listopadu v Košicích, kam už přijelo 20 studentů.
„Poslední setkání jsme uskutečnili letos v lednu, a to opět v Ostravě,“ vypráví Joo-ho Lee. „Sem jsme už přivezli 30 korejských studentů. Oproti loňsku, studentské týmy letos vymýšleli nejen techniku a technologii, ale zároveň připravovali i byznysovou stránku. Tedy, jak tento výrobek uplatnit v praxi. V podstatě se jednalo o jistý typ Start Upu. Museli si najít něco, co již ve světě vyrábějí, zjistit, kolik to stojí a jaké jsou možnosti se s ním uplatnit na trhu, ale pak vymyslet něco úplně jiného. Museli dát novému produktu marketingovou podobu, aby se na trhu mohl reálně prodávat. „I já jsem vzniklé nápady uvedené do praxe skutečně ocenil, Přiznává Joo-ho Lee. „Například bezřetězové kolo nebo inovovaný kočárek, spojený se skateboardem. Výsledky Start Upu inspirovaly ostravské pedagogy, takže krom vlastních odborníků pozvali ještě významné ostravské podnikatele, kteří spolu s nimi projekty posuzovali a sami přidávali studentům další doporučení.“
Co vše čeká na lidský potenciál
V Koreji, když se něco dělá, tak to zaměřují na určitou konkrétní potřebu a na způsob, jak na ni reagovat. Na zdejších univerzitách už uvažují o tom, že pouze tzv. rozumové vzdělávání už nestačí. Oni totiž začali podporovat vzdělávání komplexního lidského potenciálu. Uvědomili si, že každých deset let přijde na svět určitý výrobek či jev, ať už v průmyslu, vědě nebo ve společenském životě, který následně provází lidstvo celou dekádu. Ovšem dokud nepřijde nový. Proto letos krom profesora ze Sun Moon University se ke studentům připojil i ředitel firmy Ideapalm, Chae yisik, který přijel seznámit studenty se speciálním druhem programu. Na toto téma přednesl obsáhlou přednášku i na půdě vysoké školy v Ostravě. „Když jsem viděl, že se univerzity lidskému potenciálu podle mne málo věnují, vymyslel jsem tzv. Image Thinking program., což by se dalo přeložit jako myšlení podle představ. V USA či západní Evropě je tento program známý jako Design Thinking,“ popisuje Chae yisik. „Člověka často něco inspiruje a on může na základě inspirace vynalézat. Naopak, když máme něco vymyslet, ale nemáme inspiraci, tak je to mnohem těžší. Proto jsem vymyslel tzv. Ideal Box, tedy soubor tří krabic ve třech úrovních. V každé z nich je sto kartiček. V první kategorii jde o soubor šíře podaných všeobecně technických témat. Funguje to tak, že si v prvním boxu najdete svoje téma. V druhém boxu už jsou jednotlivá témata rozvedena daleko šířeji a ve třetím boxu už jdete do detailů. V Koreji mám se jmenovaným systémem úspěch především na univerzitách, ale kupodivu i v komunální sféře. Například se o něj zajímají starostové obcí i měst. Například v prostředí menších obcí je starosta schopný si svolat občany, aby zjistil, co obec skutečně trápí. Potom společně najdou patřičné karty, rozdělí se na jednotlivé týmy, které postupují od myšlenky k detailům. Nakonec se na základě výsledků týmů společně rozhodnou, který projekt bude pro obec nejlepší. Přiznám se, že jsem využil nabídku a přijel o svém systému přednášet. Zde bych chtěl se pokusit tento systém realizovat s vašimi studenty v praxi. Hodně mi pomohl i profesor Lee, který už o něm přednášel vloni na ČVÚT a letos jsme s ním seznámili studenty v Ostravě, kde ho také v praxi odzkoušeli. Princip vypadá složitě, jakmile ho člověk pochopí, je snadné s ním pracovat. Samozřejmě, že jsme na toto téma přednášeli i na dalších navštívených univerzitách.“ „Také jsme se domluvili,“ doplňuje A. Uhnák, „Abychom mohli u nás tento program šířit, musíme vychovat lektory, kteří by systém předávali dalším. V Brně máme institut, který spolupracuje s univerzitami i středními odbornými školami v Česku i na Slovensku. V dubnu můžeme za dva dny proškolit lektory. Naštěstí u nás v Česku už není problém zajistit překlad z korejštiny do češtiny, protože desítky našich studentů absolvovaly v Koreji univerzitní vzdělání a korejštinu ovládají bravurně.“