13. ročník veletrhu For Gastro & Hotel
Je to za námi. Skončil 13. ročník veletrhu For Gastro & Hotel a nastává chvíle, kdy se musíme nad ním zamyslet. Za co organizátoři zcela určitě nemohli, byl dopad covidových opatření na cestovní ruch, který je dodnes neoddiskutovatelný. Samozřejmě se promítl do účasti firem.
Veletrh měl letos propojit profesionály pohostinských oborů a milovníky gastronomie. Na výstavišti PVA EXPO PRAHA se na ploše 4300 čtverečních metrů podle tiskové zprávy představilo 128 vystavovatelů z pěti států. Tedy méně než v předcovidových ročnících. Dalším problémem bylo, že se konal ve dnech, kdy další den zahájili v Brně veletržní akci Go a Regiontour, a krom toho se konalo i slavnostní vyhodnocení populární gastrosoutěže Česká chuťovka. Proto nejspíše došlo ke zbytečnému tříštění sil. Snad se na termínech konání příštího ročníku obě veletržní správy dohodnou lépe.
Rozpačitý kongres
Krom expozic firem je hlavním cílem mnoha odborníků v turistice a gastronomii zdejší odborný kongres. Ani v tomto ohledu letos neměli v Letňanech šťastnou ruku. Vybrali si sice v Evropské unii a leckde v USA mnohonásobně skloňované slovo “Udržitelnost, aneb Nový úděl“, ale jaksi nedomysleli, že to především znamená obecné zdražování služeb i potravin. Mimochodem Roosveltův New Deal, tedy „Nový úděl“, alespoň podle pravicovějších ekonomů, znamenal protáhnutí doby americké ekonomické krize až do začátku II. světové války. Současné zelené třeštění také zanechává v současné ekonomice i ekonomii výraznou negativní stopu. Například i v cenách energetiky. Ovšem o tom na kongresu pracovník ministerstva životního prostředí zrovna nepřednášel. Z přednášky „Udržitelnost skrze rostlinné alternativy“ pro mnohé potravináře sálala hrůza. Když už pro nic jiného, přednášející používal termíny jako rostlinná smetana, maso apod., což je logický nesmysl a u nás nepovolený název. Například název smetana se týká pouze konkrétního výrobku živočišného původu a jakákoliv rostlinná náhražka prostě smetanou není a nebude.
Ochutnávka vietnamských čajů
Naštěstí náladu napravily dvě přednášky. První z nich, vystoupení Václava Stárka z Asociace hotelů a restaurací ČR na téma „Limity zeleného provozu“, s douškou „Kdy ještě mají smysl“, kdy velice rozumně připomněl majitele hotelů, kteří se za každou cenu snažili „ozelenit“ svůj podnik a na tuto snahu doplatili. Zmínil se i o faktu, že zelený provoz značně firmu prodražuje, což je v současné pocovidové době spíše smrtelné, zvláště u nás, kdy mnozí hosté považují hypotézu o globálním oteplování za nemístný podvod. Doslova skvělou přednášku přednesl Tung Nguyen (Master Vietnam) a Lucie Pštrosová (Sapa) o Vietnamu, nabídce vietnamských produktů a o podmínkách a specifikách obchodu s touto asijskou zemí. Představili Vietnam nejen jako jednoho z největších vývozců z oblasti gastro, jako např. kešu oříšků, kávy typu „robusta“, skvělého čaje, ale i jako rozvíjející se turistickou destinaci. Zdejší přímořské oblasti si podle tvrzení přednášejících nezadají s u nás populárním Thajskem.
Veletrh plný limonád
Pokud zklamala návštěvníka kongresová část, mohl si to vynahradit ve veletržní části. Bylo sice vidět, že řada dříve ustálených firem, které nabízely gastro příslušenství a nábytek, chybí, ale zato přibylo novinek, které stojí za zaznamenání. Například tu snad nikdy nevystavovalo tolik producentů nealkoholických nápojů jako letos. Také vinařů přibylo a další vystavovatelé prezentovali opravdu zajímavé výrobky.
Amity a M. Podlužanský
Začneme-li u nealko nápojů, stojí se zmínit o zajímavé značce s názvem „Něco jako Cola“. Jeden z majitelů Ondřej Starý mluvil o firmě jako o startupu. Původně zjistili, že dovedou namíchat opravdu zajímavé limonády. Odvaha jim nechyběla, takže se do výroby pustili ve větším. V současné době už mají zajímavý program nejen jejich nosné záležitosti, tedy nápojem s názvem „Něco jako Cola“, ale i dalšími „Něco jako…“ limonádami. Jejich pseudocola chutná trochu jako kdysi Aro-cola a prý s ní začínají mít úspěch. Dalším zajímavým výrobcem je nápojářská firma Amity. Znamená to prý „přátelství“. Podle obchodního managera Mariana Podlužanského se snaží přátelství udržovat nejen mezi sebou, ale být v souladu i s přírodou. Začínali východočeskými čistými Cidry, tedy jablečnými víny, ale portfolio rozšířili ještě nealkoholické o funkční nápoje s přídavkem přírodního kofeinu, například z japonského čaje nebo jihoamerického maté, a čistě přírodními limonádami bez sladidel a konzervantů. Velké nápojářské firmy zastupovala firma Mattoni s velkorysou nabídkou nápojů v plechovkách. Na rozdíl od velkého výrobce Kofoly, která tady letos chyběla a která začala vyrábět jablečné cidery, Mattoni se rozhodla zůstat u svých nealko.
Kapitulou samou o sobě byl čaj. Tedy především čaj z Vietnamu. Zatímco čínský čaj je všude oslavovaný, málokdo si povšiml, že ho z velké části pěstují na vietnamsko-čínské hranici. Velice rozsáhlé teritorium, kde čaj ve Vietnamu produkují, má stejné podmínky jako mají v Číně. Pouze zdejší nemají tolik prostředků k propagaci. “Osobně mě velice překvapilo, když jsem se jel podívat na sklizeň,“ vzpomínal Tung Nguyen, „že nejkvalitnější čaj se nesklízí z nám dobře známých keříků, ale vzrostlých, mnohdy více než sto letých stromů čajovníků. Také jsem se dozvěděl o tzv. investičním čaji, což je kvalitní fermentovaný čaj, uložený ve květech lotosu. Tak vydrží prý i sto let, je samozřejmě nejdražší a v Asii velice žádaný.“ Více se dozvíme na www.czechviet.cz.
Něco jako Cola...
Co k limonádám určitě patří, je tzv. slámka, neboli brčko. Ve Španělsku vyvinuli zajímavý produkt. Jde o jedlá brčka s ovocnou příchutí značky Sorbos, které u nás distribuuje společnost Dexter Vario Services z Ostravy. Brčka produkuje výrobce z cukru a kukuřičného škrobu, díky čemuž jsou 100% biologicky odbouratelná. Také jsou díky použitým materiálům jedlá a bez lepku. Mohou v drinku vydržet až 40 minut, což nám poskytne dostatek času na vychutnání oblíbeného nápoje. Protože je vyrábějí ve dvanácti ovocných příchutích, můžete si dát k pití i drobný zákusek. Pro ty, kteří nemají ovocné příchuti rádi, mají i brčko tzv. bez chuti.
Vinaři byli nepřehlédnutelní
Letos se na veletrhu Gastro & Hotel vyznamenali vinaři. Naši i zahraniční. Velice kvalitní produkty představil například Ing. Vít Trávníček ze společnosti Thaya, kterou najdeme poblíže Znojma, téměř na rakouských hranicích, mezi vinicemi. Představitelé vinařství si uvědomili, že v současné době už nemohou nabízet pouze víno, ale i patřičný zážitek. Proto vybudovali u vinařství i zajímavý pension a originální ubytování, odkud mohou návštěvníci obdivovat krajinu pěšky nebo na kolech. Navíc řeka Dyje, tedy německy Thaya je nedaleko. Zvítězili v soutěži Vinařství roku 2022 a jejich Pinot Blanc se stal v roce 2018 absolutním vítězem Salonu vín.
Expozice vinařství Thaya a V. Trávníček (vlevo)
Rodinné vinařství Jedlička zase vsadilo na bio. Podle obchodního zástupce Davida Čajky je plně v režimu ekologického zemědělství s bioprodukcí a stalo se součástí VOC Modré hory a VOC Kraví hora. V Bavorech na úpatí Pálavských vrchů nedaleko historického města Mikulov najdeme další zajímavé vinařství rodiny Staško s názvem „Naturvini“. Podle zástupce Pavla Huška je cílem firmy vyrábět vína k jídlu. Proto v nabídce převažuji vína suchá a nekomplikovaná. Vinařství zároveň produkuje i originální marmelády z hroznů jednotlivých odrůd, vinná želé, vinné omáčky a hořčice.
Vinaři se letos tzv. vytáhli
Další zajímavý distributor Miroslav Fribert zase zastupoval vína z dalekých končin jako např. z Nového Zélandu nebo Jihoafrické republiky. Už dříve vzbudil celkem značný ohlas vínem Arabica Coffe Pinotage s výraznou kávovou příchutí nebo The Chocolade Block s příchutí lahodné čokolády.
M. Fribert si dokonce na propagaci vín z Nového Zélandu vzal tamní ragbistický dres
Asi by bylo chybou si nepřipomenout také zástupce slovenských vinařů, firmu Shebo Winery, která na veletrhu prezentovala vína na Slovensku vyšlechtěných kultivarů révy vinné. Zatím co u nás v Česku se za posledních třicet let uchytily snad dva české novošlechtěnce a zbytek jsme dovezli z Německa nebo Maďarska, Slováci mají i díky geniální šlechtitelce Dorotě Pospíšilové jich hned osm. Například jejich Devín, Dunaj, Rimava nebo drsnější Hron nají opravdu na to, aby se uchytily minimálně i u nás.
Slovensko představilo kolekci vín z vynikajícího novošlechtění D. Pospíšilové
Česko si zvyká na kimči, kombuchu a čerstvé bylinky
Také vystavovaný sortiment fermentovaných výrobků na veletrhu jistě zaujal mnoho kulinářských specialistů. Například firma „I Love Hummus“ tu představila svoji řadu s označením Beavia, obsahující původně korejský národní pokrm Kimči, který tvoří z velké části pekingské zelí s pálivými i nepálivými ingrediencemi. Je výborné k masu a prý i k vegepokrmům. Podobným způsobem zpracovávají fermentací červenou řepu a další zeleninu, která díky kvašení dostává zajímavou chuť. Se obdobou přišli i ze Slovenska. Firma Veganius nabídla nejen kimči, ale také sortiment hořčic, chuteny, bio nabídku sladkého Caramelco, speciální ovocné pasty a specialitu z medvědího česneku.
„Nápoje, vyrobené pomocí kombuchy jsme začali vyrábět pro své vlastní potěšení,“ tvrdí Zdeněk Safarik z firmy JZT Ferments. Poprvé se s touto „Scoby“, tedy symbiotickou kulturou bakterií a kvasinek, setkali během studijních pobytů v severní Americe, kde si je zcela podmanila. Po návratu domů marně hledali podobný nápoj. Nenašli, proto ho začali sami vyrábět ve velkém. V současné době nabízí firma pravidelně nápoje typu OG (čistá kombucha) nebo s příchutí Marakuja, Bergamot, Jahoda/Bergamot a Borůvka.
Mikrobylinky jsou vynikajícím zdrojem vitamínů, minerálů a fytochemikálií, což jsou látky, které se nacházejí hlavně v mladých rostlinách a mají příznivý vliv na lidské zdraví. Proto se nedivme, že se objevily na našem trhu a kuchaři je běžně používají k ozdobě pokrmů. „Naše bylinky pěstujeme pomocí vertikálních záhonů pod speciálním LED osvětlením. Trvalo nám dva roky, než jsme si osvojili výrobní postupy tak, abychom mohli na trh přinést ty nejlepší mikrobylinky. Naše semínka, která pochází výhradně z Itálie, pěstujeme v mírně předhnojeném, organickém substrátu, který obsahuje pouze přírodní složky,“ říká Dominik Samec ze společnosti Prague Greens. Bylinky doručují v drobných platíčkách, tak aby mohly dále růst, nebo ve vratných krabičkách, kde vydrží v lednici čerstvé až 14 dní. Mezi deset nejoblíbenějších mikrobylinek patří slunečnice, hrášek, ředkvička, brokolice, červené zelí, koriandr, cibule, růžová kedlubna, amaranth a bazalka.
Kávová tečka
Kávovou tečkou za letmou přehlídkou veletrhu For Gastro & Hotel by bylo dobré připomenut nabídku AGFoods, která nabízí zákazníkům, že zařídí kavárnu nebo kávový koutek od automatu na kávu po zrno, tedy od A do Z. Ovšem překvapením v této oblasti byla spíše společnost Bona Fide, nabízející tzv. Nitro Coffee & Tea. Pro ty, kteří si spojili kávu s ležérním posezením v kavárně, tato hodně revoluční technologie asi nebude. Ale pro jedince, kteří si chtějí dát zmíněný nápoj rychle a bez front a čekání, například v kině nebo divadle, je to to pravé. „Právě o to nám jde,“ vysvětluje představitel firmy John Goerke, „Chtěli jsme něco nenáročného na obsluhu, provozně rychlého a něco, co zaručí zákazníkovi kvalitu nápoje. To, co některé zákazníky trochu odrazuje, je způsob, jakým kávu připravujeme. Stáčíme ji podobně, jako se například čepuje pivo nebo limonády. My tímto způsobem nabízíme kávu. Dovážíme ji ve speciálních KEG sudech, které mají v sobě speciální plastový vak, ve kterém je již námi připravená káva. Tu ze soudku vytlačuje dusík. Nápoj není sycený, takže ani KEG nemusí být odolné proti tlaku. Je z důvodů manipulace z odolného plastu. Zaručujeme garanci 120 dní. Zatím nabízíme dva druhy kávy a jeden čaj. Obě kávy, Organic Hair Raiser a Organic Peru i Organic Hibiscus Tea vyrábíme z bio surovin. Podle mnoha zákazníků si nezadají s kávou připravenou v automatech.“ Podle použité výčepní stolice zařízení nabízí horkou, studenou, ale hlavně výbornou kávu.
V expozici s čepovanou kávou Johna Goerke
Něco pro školy a gastronomické vzdělávání
Po čtyřech letech se do Letňan vrátila 2. listopadu populární carvingová soutěž Czech Carving Cup. Pro pokročilé i začínající řezbáře připravili organizátoři čtyři soutěžní kategorie, a to live carving s volnou tematikou na omezený čas tři hodiny, v druhé kategorii téma „dýně“, ve třetí cukrový meloun a ve čtvrté květinová kompozice. Poslední den veletrhu, pátek 3. listopadu, si vychutnali ti, kteří mají italskou vášeň pro kávu. Ovšem při příležitosti konání „Enzo Bencini Barista Cup 2023“, soutěže středních hotelových škol si tu dali sraz perspektivní mladé talenty z výučních pohostinských oborů. Hlavním porotcem akce byla živoucí legenda, Roberto Trevisan, lektor „Školy kávy“ a zakladatel „Mistrovství baristů ČR“.
Veletrh skončil a my můžeme rekapitulovat, co se podařilo a co ne. Ovšem do budoucnosti bychom si mohli přát, aby nás v příštím roce nepotkaly takové hrůzy, jako byl covid, válka na Ukrajině a energetická krize.
Antonín Karoch