Winkleigh zvládá trénink na vyšetření každým dnem o něco lépe, byť se zatím zadníma nohama zdráhá vstoupit na plošinu pod hrazdičkou. Důležité ale je, že chovatelé již dosáhnou na její břicho. Foto Oliver Le Que, Zoo Praha
Samice vombata obecného Winkleigh v Zoo Praha v těchto dnech nově trénuje vyšetření břicha. Opřením se o speciální hrazdičku odhaluje citlivé partie a buduje si s chovatelem vzájemnou důvěru. Až bude březí či bude mít ve vaku mládě, usnadní to důležitou veterinární prohlídku.
Návštěvníci Zoo Praha mohou vombaty obecné pozorovat v expozičním celku australské a tasmánské fauny, zvaném Darwinův kráter, v dolní části areálu. Nejaktivnější bývají kolem 14. hodiny, kdy dostávají odpolední krmení.
„Když Winkleigh letos v dubnu přišla do Prahy, byla oproti samci Cooperovi dost plachá. Trpělivým přístupem se nám povedlo získat si její důvěru a ona začala spolupracovat. Nejvíc v klidu je, když žere. Na hrazdičku ji proto lákáme na oblíbenou pochoutku vombatů, tedy na batáty. Břicho ukazuje stále ochotněji,“ vysvětluje chovatel David Vala.
Batáty patří k nejoblíbenějším složkám jídelníčku vombatů v pražské zoo. Právě na tuto pochoutku láká chovatel David Vala samici Winkleigh k veterinárnímu tréninku. Foto Oliver Le Que, Zoo Praha
Čtyřletá Winkleigh a tříletý Cooper tvoří první pár svého druhu v Česku. Zatímco Cooper přicestoval ze zoo v německém Hannoveru, Winkleigh získala pražská zoo přímo z Tasmánie, kde se narodila v Trowunna Wildlife Sanctuary. Při jejich jarním seznamování nechyběly kousance, cenění zubů i hlasité výskání. Dnes už spí bok po boku a proběhly i pokusy o páření. I proto je trénink na hrazdičce žádoucí.
„Pokud by Winkleigh zabřezla, je možné, že o drobném mláděti se dozvíme až po porodu ve chvíli, kdy bude ve vaku. Jako u všech vačnatců je totiž i březost vombatů velmi krátká, trvá zhruba 20 až 30 dní. Na rozdíl od samice luskouna, kdy nám hrazdička usnadnila vyšetření ultrazvukem, v případě Winkleigh trénujeme spíš kvůli prohmatání břicha,“ uvádí kurátor savců Pavel Brandl.