Za dobu své poměrně krátké existence může být obchodní ředitelka a jednatelka V. Schmittová na historii chotěbořského pivovaru opravdu hrdá. Tedy alespoň podle ocenění, která se jim podařilo nasbírat.
Původně měl mít nový pivovar výstav 10 tisíc hektolitrů ročně. Ale už po dvou letech zjistili, že je to málo. Proto nejdříve rozšířili technologii na 15 tisíc a později na současných 25 tisíc hektolitrů. Již od samého začátku se Pivovar Chotěboř specializuje na nepasterizovaná piva a sbírá ocenění téměř jedno za druhým.
Svojí produkcí 25 tisíc hektolitrů ročně se počítá zdejší pivovar v městečku Chotěboř v Železných horách mezi malé pivovary. Nicméně strukturou technologie se řadí mezi tzv. průmyslové pivovary.(Mimochodem poslední průmyslový pivovar uvedli do provozu před 33 lety v tehdejším Československu.) Není to hybrid spojený s restaurací, jako mnohé další minipivovary u nás. Klasicky zásobuje nejen svůj region, ale dokonce má obchodní zástupce v Praze a Středočeském kraji, v Jihočeském kraji, v Pardubickém a Královéhradeckém kraji, Jihomoravském a Olomouckém kraji, v Ústeckém kraji a dodává i na Slovensko.
Technologii pivovaru sice řídí počítač, ale bez lidského faktoru by pivo nemělo duši
„Pivovar jsme začali stavět v roce 2007 doslova na volné louce. Už v roce 2008 jsme v červenci uvařili první várku. Pokud si vzpomínám, tak to byla naše nepasterizovaná desítka. Jsme tak trochu unikát. Sice spadáme výstavem mezi minipivovary, ale vaříme moderní technologií české klasické ležáky,“ vysvětluje zástupce sládka Luboš Vrána. Při výrobě používáme moderní čidla, elektronické dávkovací váhy a počítač, který nám hlídá vstupy, výstupy a provoz. Ale zase u nás nenajdete tz. CK tanky, tedy tanky s řízeným kvašením. U nás používáme klasické otevřené kvasné kádě. Sice to vyžaduje důkladnější sanitaci, ale podle mne pivo kvašené řízeně v CK tancích není zdaleka tak dobré jako v našich otevřených kádích!“ Stáčejí tu Světlé výčepní pivo Originál, Světlý ležák Prémium, Polotmavý ležák Polo a nealkoholické pivo Patron. Do restaurací a na párty dodávají sudové pivo Světlý ležák 11 Na.Ex a sudové pivo Světlý nepasterizovaný ležák Chotěboř Plus. Používají oblíbené KEG sudy a pro velkoobchody si pořídili stáčecí linku do lahví. Nechybí ani stáčecí zařízení do PET obalů.
Kvasné kádě nalevo a ležácké tanky napravo
„Sladovnu nemáme. Tím nám odpadla velká starost, protože udělat dobrý slad není nic jednoduchého. Takhle si pivovar naší velikosti může u dodavatelů slady vybírat. Slad putuje zvenku potrubím do zdejších dvou desetitunových sil. Toto množství vydrží pivovaru na měsíc,“ tvrdí L. Vrána. „Můžete si všimnou i pytlů s praženým, německým a pšeničným sladem. To, protože zásobujeme i tzv. „létající pivovary. To jsou zákazníci, kteří si u nás objednají várku piva podle jejich receptury. My jim pivo podle nich uvaříme, oni si celou dávku odvezou a prodávají pod svojí značkou,“ dodává obchodní ředitelka a jednatelka Věra Schmittová. „Pokud se týká naší vlastní výroby, my dáváme přednost českému sladu několika typů u z Olomouce, tedy z Hané, a žateckému granulovanému chmelu odrůdy „Poloranný červenošpičák“. A vyplácí se nám to. Pravidelně získáváme prestižní ocenění například Česká chuťovka a další cenné diplomy. Na to, že v našem pivovaru pracuje i s obchodníky celkem 17 lidí, děláme pořádný kus práce.“
Toto je tajemství Pivovaru Chotěboř - kvalitní české slady a žatecký chmelový granulát
Budova samotného pivovaru je architektonicky strohá. Najdeme ji při vjezdu do chotěbořské průmyslové zóny. Její výrazná a nepřehlédnutelná silueta u hlavní silnice je sama o sobě výborným reklamním poutačem. Velkorysé prosklení části provozu s pivovarnickými varnami umožňuje zvenčí nahlédnout do samého srdce pivovaru. I prohlídka interiéru stojí za to. Navazující technologie kvašení, zrání, filtrace a stáčení piva využívají současných technických možností řízení, monitorování a chránění přírodních kvasných procesů řídí z velké části počítač. Ovšem bez lidského přičinění by zdejší pivo nemělo tzv. duši. To vše si ale nenechávají zdejší pro sebe. Na objednání v pivovaru můžete absolvovat i odbornou exkurzi.
V čele poroty o nejlepší guláš už léta působí známý šéfkuchař J. Sapík
Ovšem za zlatý marketingový hřeb tu považují říjnový „Den otevřených dveří“ spojený se soutěží o nejlepší guláš. Účastníkům klání tu připraví kotlíky a hořáky, přijde odborná porota vedená známým šéfkuchařem Jaroslavem Sapíkem. Každý návštěvník má v tento den možnost prohlédnout si pivovar, ochutnat několik druhů piv a zúčastnit se jako laický porotce soutěže o nejlepší guláš. Je pochopitelné, že si tuto událost nenechají ujít místní i přespolní.
Antonín Karoch
Zdejší nepasterované výrobky stáčené do lahví