Soutěž rodinných farem s různorodou charakteristikou, strukturou či velikostí hospodářství, si za devatenáct let svého trvání získala neuvěřitelnou oblibu. Za nerovných startovních podmínek se některým farmářům podařilo nejen začít soukromě hospodařit a ze zdevastovaných statků vybudovat prosperující farmy, ale také oživit venkov, nabízet řadu pracovních příležitostí, produkovat kvalitní potraviny, pečovat o krajinu, a někteří z nich se dokonce zapojili v rámci agroturistiky do cestovního ruchu.
Ocenění Farma roku 2020 převzala v pražském Divadle ABC pětice rodinných farem v soutěži, kterou pořádá Asociace soukromého zemědělství ČR. Z důvodu nepříznivé covidové situace si však museli vítězové na slavnostní vyhlášení v pořadí již 19. ročníku tohoto klání počkat až do současnosti. Na druhé straně při slavnostním vyhlašování vítězů nechyběli ani vzácní hosté. Mezi nimi například předseda Senátu PČR Miloš Vystrčil, který prý rodinnému způsobu hospodaření fandí.
Jsou to právě rodinné farmy, které i v nelehké covidové době prokázaly svou stabilitu. Jejich velkou výhodou je, že se přizpůsobili místním podmínkám. Často se dokonce hospodářství věnovali již jejich předci a oni na své kořeny rádi navázali. „Myslím, že každý finalista Farmy roku je vítězem! Všechny tyto rodinné farmy totiž přirozeně a veskrze originálním způsobem prokazují, že jejich způsob života v rodinném kruhu, těsně spojený s podnikáním na společném majetku, je nejen životaschopným modelem českého zemědělství s mnoha přesahy, ale může také sloužit pro část veřejnosti jako určitá inspirace, jak získat životní pohodu a smysluplnou budoucnost. Osobně v tom cítím asi největší přínos naší soutěže,“ říká předseda ASZ ČR Jaroslav Šebek.
Titul Farma roku 2020 vybojovala Farma Milošovice pětičlenné rodiny Cihlářových (ASZ Benešov), která v této obci na rozhraní Kutnohorska, Benešovska a Havlíčkobrodska hospodaří po vzoru svých předků, kteří se v místě věnovali sedlačině několik staletí. Rodina Cihlářových hospodaří na sedmdesátihektarové výměře a stará se o zhruba sto kusů holštýnského skotu. Za něj rodina získala několik titulů na oblastních i národních výstavách. Pro skvělé mléčné výrobky si zvykli jezdit na statek lidé z širokého okolí. A recept? Pravé selské smýšlení, odolnost vůči byrokracii, láska k rodné hroudě a zvířatům, nadšení, optimismus a jistota o správnosti zvolené cesty.
Stříbro putuje na Farmu Koňákov rodiny Kotajnych (ASZ Nový Jičín) nedaleko Českého Těšína. Špičkový chov masného skotu plemene aberdeen angus provozuje rodina na malebných pastvinách Těšínské pahorkatiny i v kompletně zrekonstruovaném areálu. V něm nechybí ani turisty velmi oblíbená rozhledna, postavená na betonových silech. Farma, na jejímž chodu se podílí řada členů celé velké rodiny, disponuje i vlastní bourárnou. Díky tomu nabízí vlastní prodej hovězího masa ze dvora.
Bronz náleží Farmě Ráječek rodiny Sklenářových z Brna (ASZ Brno). Těžko uvěřit, že v malém rodinném hospodářství nedaleko centra této metropole naleznete největšího moravského producenta více než desítky druhů křehkých salátů, které denně rozváží v počtu deseti tisíc kusů do blízkých a vzdálenějších řetězců, gastroprovozů i běžných obchodů. Farma je známá v současnosti českým unikátem, a to pěstováním šťavnatých rajčat, které se podle mnohých u nás nevyplácí pěstovat. Farma Ráječek manželů Ivety a Josefa Sklenářových hospodaří na 20 hektarech polí. Také vybudovala hektarový skleník, kde ve velkém využívá hydroponii. Díky ní se u nich daří právě rajčatům, které dodávají nejen do celé sítě obchodního řetězce MAKRO, ale také přímo zákazníkům ve své faremní prodejně. Zárukou dalšího rozvoje a aplikace moderních pěstebních metod jsou již nyní obě děti zakladatelů farmy, absolvent prestižní nizozemské zemědělské univerzity ve Wageningenu Matěj Sklenář a jeho sestra Marie, studentka České zemědělské univerzity v Praze.
Čtvrté místo obsadila Farma Moulisových z Milínova (ASZ Plzeňsko), která se se v několika posledních letech proměnila v agroturistický areál a centrum poznávání života na statku. Ekologické hospodaření na 150 hektarech půdy, chov skotu plemene masný simentál, péče o vlastní i ustájené koně, provoz jezdeckého klubu a pořádání množství akcí včetně dětských táborů, tomu všemu se věnuje pedagog České zemědělské univerzity v Praze Pavel Moulis se svou ženou Hanou a dětmi Ondřejem a Barborou.
Do pětice oceněných se ještě umístil Statek Horní Dvorce rodiny Dubových (Svaz chovatelů ovcí a koz z.s.). Sen o ne úplně tradičním hospodaření, spojeném s chovem ovcí, zpracováním a prodejem vlastní produkce si začali Michaela a Radek Duboví plnit před patnácti lety. Tehdy koupili zchátralý historický objekt v obci Horní Dvorce na rozhraní Jihočeského kraje a Vysočiny a začali farmařit na 140 hektarech trvalých travních porostů. Dnešní chov zahrnuje pětistovku dojných ovcí plemene lacaune a produkci tří stovek plemenných jehňat ročně. Jejich farmaření doplňují další aktivity. Kromě otevření hospodářského dvora pro veřejnost je to především výroba a prodej výtečných sýrů z téměř sedmi set litrů ovčího mléka denně, prodej masných specialit a provoz hospůdky v prostorách statku, která je spojená i s prodejnou. Hospůdka i prodejna ovčích specialit se stala vděčným cílem mnoha turistů.
Soutěž Farma roku umožňuje vybrat a ocenit pouze pětici farem, nicméně poděkování a uznání si zaslouží všichni sedláci, kteří svoji profesi berou jako poslání a vykonávají ji s opravdovým zájmem a vrozeným respektem, nikoli jen pro peníze. Ono to totiž ani jinak nejde.
Šárka Gorgoňová