Zprava: B. Černý, J. Friml a T. Vencálek
Stezka osobností v Botanické zahradě hl. m. Prahy je bohatší o další strom a významné jméno. Do projektu Kořeny osobností se zapojil biolog, profesor Jiří Friml, Ph.D., Dr. rer. nat., který tu vysadil lípu velkolistou Tilia platyphyllos var. Vitifolia. Listy tohoto stromu připomínají révu vinnou. Profesor Jiří Friml se zabývá rostlinnou fyziologií, zejména růstem rostlin a jeho hormonálním řízením. Je již 112. osobností, která zanechala svou stopu ve jmenovaném projektu trojské botanické zahrady.
Unikátní projekt Kořeny osobností vznikl ve spolupráci Botanické zahrady hl. m. Prahy s Darinou Miklovičovou v roce 2009. Již dvanáctým rokem přitahuje pozornost návštěvníků k vzácným rostlinným exemplářům z nejrůznějších koutů světa. Díky jejich vysazování nejvýznamnějšími českými i zahraničními osobnostmi 20. a 21. století se podařilo výrazně zvýšit zájem široké veřejnosti o cenné rostliny, dřeviny a stromy a trojskou botanickou zahradu celkově. Do projektu Kořeny osobností se zapojilo již 112 významných jmen z řad vědců, státníků, myslitelů, umělců, sportovců, ale též válečných veteránů či představitelů charitativních organizací. Vedle objevování vzácných rostlin si návštěvníci botanické zahrady mohou připomenout velké příběhy jejich patronů, mezi nimiž jsou například prezident Václav Havel, Jeho Svatost 14. dalajlama, sir Nicholas George Winton, světoznámý španělský obuvník českého původu Manolo Blahník, bývalá ministryně zahraničních věcí USA Madeleine Albrightová, držitel Oscara Miloš Forman či jeden z největších Čechů – Jára Cimrman. Součástí projektu je i putovní fotografická výstava Kořeny osobností, která jej monitoruje od počátku do současnosti. Cestuje po celé České republice. Do 31. října 2021 je k vidění v Praze na Mariánském náměstí, před Magistrátem hl. m. Prahy.
Jiří Friml (* 1973) je český biolog, odborník na rostlinnou fyziologií, zejména růst rostlin a jeho hormonální řízení. Vystudoval biochemii na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Doktorské studium absolvoval v Institutu Maxe Plancka v Kolíně nad Rýnem a doktorát obhájil na Kolínské univerzitě. V roce 2006, v pouhých 33 letech, byl jmenován profesorem a vedoucím ústavu buněčné biologie rostlin na univerzitě v německém Göttingenu. V současnosti působí v Institute of Science and Technology Austria, nově založeném středisku vědy v rakouském Klosterneuburgu. Centrem jeho zájmu je rostlinný hormon auxin, který řídí mj. vývoj embryí, růst kořenů, tvorbu listů a květů, zrání plodů nebo třeba otáčení slunečnice za sluncem. Jiří Friml získal řadu domácích i mezinárodních ocenění, mimo jiné Cenu Neuron za celoživotní přínos vědě, Cenu Charlese Alberta Shulla Americké společnosti pro rostlinnou biologii, zlatou medaili Evropské organizace pro molekulární biologii, Cenu Körberovy nadace za evropskou vědu nebo Cenu Františka Běhounka udělovanou Ministerstvem školství a tělovýchovy ČR. V současné době žije a pracuje v Rakousku.
„Velmi si vážíme toho, že právě pan profesor Friml se stal dalším účastníkem našeho unikátního projektu Kořeny osobností, který pokračuje i v letošním roce. Jeho činnost v oblasti vědy se zaměřením na fyziologii rostlin je velmi záslužná a mezi osobnosti, které se do projektu za celou dobu jeho historie zapojily, bezesporu patří,“ říká Bohumil Černý, ředitel Botanické zahrady hl. m. Prahy.
„Projekt Kořeny osobností je skvělý počin. Jde o jedinečné propojení přírody a společnosti a nabízí možnost, jak veřejnosti přiblížit obě tyto stránky našeho světa. Jsem velmi poctěn, že můžu být součástí. Vybraný strom, lípa, má pro mě zvláštní význam nejenom jako pro milovníka lipového čaje a vůně lipových květů, ale především pro pověst o lípě neviny, která roste na hradě Buchlov, v krajině mého mládí. Snad mě i v dětství trochu inspirovala pro mou budoucí dráhu rostlinného výzkumníka. To, že se jedná o lípu, která listem připomíná révu vinnou, je už jen třešničkou na dortu, můj otec je totiž vinař,“ uvádí ke svému zapojení do projektu Kořeny osobností profesor Jiří Friml.
Pro českého vědce světového významu, který se navíc celý život zabývá rostlinným hormonem auxinem, je lípa coby národní symbol důstojným zastoupením v projektu Kořeny osobností. Nejde však o lípu malolistou či srdčitou, ale o mnohem odolnější, vitálnější a reprezentativnější lípu velkolistou. „Tato dřevina snáší sucho a zastínění lépe než její známější příbuzné. Výborně také regeneruje. Proto je možná právě ona častějším zástupcem památných stromů. Že by auxiny? Ráda obráží z báze kmene a tvoří výhony s velkými juvenilními, tedy mladistvými listy. Kvete o něco dříve než lípa srdčitá, ale pro včely má stejný význam,“ uvádí k výběru dřeviny Tomáš Vencálek, kurátor Botanické zahrady hl. m. Prahy. „Pro varietu Vitifolia jsou typické pilovité listy s několika výraznými zuby, vytvářející dojem listu révy vinné. Novinky a další informace najdete také na www.botanicka.cz