Miroslav Navara (1965 – 1981 tiskové oddělení Čedoku)
Pouhé dva roky po vzniku Československa vznikla – k datu 1.července 1920 – první – a na dlouhá desetiletí jediná univerzální cestovní kancelář ve státě. Do vínku obdržela monopol na prodej železničních jízdenek (proto nejspíš později název Če-československá ,do- dopravní, k-kancelář)… Bezprostředním impulzem k založení samostatné cestovní kanceláře bylo zřízení tzv. Informační kanceláře v Praze závěrem roku 1919.
První pobočky Čedoku byly otevřeny v Praze, Brně, Bratislavě a Karlových Varech, v zahraničí pak v Londýně, Vídni, Paříži a později i v Berlíně. V roce 1925 se Čedok zařadil po bok maďarského IBUSZU, polského ORBISU a jugoslávského PUTNIKU mezi zakládající členy mezinárodní asociace národních cestovních kanceláří – AGOT – jež se brzy rozrostla na sdružení 41 cestovních kanceláří.
Počátkem třicátých let provozoval Čedok už 21 poboček na území Československa a park vyhlídkových autokarů pro okružní jízdy i luxusních autokarů pro cesty svých klientů na delší vzdálenosti. Mezi cílovými destinacemi tehdejších zájezdů Čedoku nechyběly Itálie, Francie, Jugoslávie, ale i Egypt, či Maroko. Pořádaly se plavby po Dunaji i Středozemním moři, v polovině třicátých let přibyly i zájezdy letecké. Několikrát týdně jezdily přímé vlaky z Londýna do Karlových Varů. Roku 1937 se Ćedok stal akciovou společností, přičemž většinu akcií držel stát prostřednictvím ministerstva dopravy. To už kancelář nabízela mnohem širší rejstřík služeb a činností - kromě dopravy i ubytování, stravování, prodej vstupenek a loterií, provozování kin, bankovní operace. Patřila k nejrozvinutějším v Evropě. Druhou světovou válku Čedok přežil v područí německé firmy Mitteleuropäisches Reisebüro, s nabídkou podléhající válečným poměrům. S koncem války byla činnost - doma i v zahraničí - obnovena v plném rozsahu. Rok 1948 Čedoku přinesl monopol, provozní oprávnění bylo výrazně rozšířeno a posílila úloha podniku ve struktuře národního hospodářství. Přibylo např. vlastní nakladatelství, prodej turistických publikací, upomínkových předmětů,cestovní spoření, filatelie, předprodej vstupenek, atd. V roce 1954 se odtrhly pod tlakem národnostního „balancování“ služby domácího cestovního ruchu, které převzal podnik TURISTA Bratislava. Zásadní změna přišla v roce 1965, kdy došlo k fúzi Hlavní správy pro cestovní ruch, Čedoku, podniku Turista a sítě tzv. Interhotelů. Čedok se stal trustem se všemi službami potřebnými v oboru, svou velikostí se řadící na čtvrté místo na světě mezi organizacemi svého druhu. Počátkem osmdesátých let dosáhl největší expanze ve své historii. Zaměstnával 21000 pracovníků, provozoval 208 hotelů v deseti krajských podnicích s 23000 lůžek, 265 restaurací, 32 lyžařských vleků, 4 sedačkové a jednu kabinkovou lanovku, 10 hudebních provozů, 166 domácích poboček a 20 zahraničních reprezentací. Rok před pádem komunistické totality ještě stihl získat statut státního podniku. Na okraj nelze nepoznamenat: jako podnik se stykem s cizinou byl Čedok prošpikován dozorem STB, na nervy odbornému okolí šel také svým monopolním postavením. Díky tomu byl až do roku 1993 ponechán, ať se škvíří v nejistotě, jak bude nakonec vypadat privatizace. Po tu dobu mnozí zkušení zaměstnanci – řada z nich někdejší „baťováci“ (trénovaní a schopní, zčásti tvořící odbornou páteř podniku) – nevydrželi s nervy, vzali si šanony a „udělali se pro sebe“. Se souhlasem tehdejšího vedení se oddělily interhotely, což vedlo k takovým lapsům, že např. poté si Čedok kupoval ubytování pro své zahraniční hosty ve svých bývalých pražských hotelech od překupníků z Německa za hezky „mastné“ ceny, apod. Tou dobou se střídali i vlastníci a Čedok na trhu ztrácel dech. Teprve od roku 1995, od převzetí společností UNIMEX se firma postupně konsoliduje, privatizace nabírá úspěšný směr a Čedok se vrací mezi klíčové hráče na českém trhu cestovního ruchu. V roce 2007 získala 98% akcií společnost ODIEN (USA), devět let na to převládla polská skupina ITAKA. Oba tyto kroky představovaly příchod investic a posílení značky. Čedok má nesporně zásadní zásluhu i na skutečnosti, že Češi se řadí k národům do cestování zapáleným a „za hranice všedních dnů“ vyjíždějí v masovém měřítku. Dokonce nezřídka i do ne vždy úplně nejbezpečnějších destinací…
Není na světě příliš mnoho srovnatelných společností, které se mohou pochlubit staletou historií. I takové giganty, jako do nedávna světová jednička – britský Thomas Cook - se propadly do historie. Závěrem se tedy jistě shodneme: ano, ČEDOK můžeme s čistým svědomím nazvat národním „rodinným stříbrem“… a jak se v podobných případech sluší – ke stému výročí „mnoga ljeta, živijó!“