Text a foto: Ing. Zdeněk Kulhánek
Koronavirus postupně umlká a brány mnoha unikátních památek se pomalu otevírají. Stejně tomu je i v Polabském národopisném muzeu v Přerově nad Labem, kde můžeme nahlédnout například do včelařské expozice, unikátní nejenom v Česku, ale i v Evropě.
První skanzen na světě vznikl v roce 1891 ve Stockholmu. V době tehdy populárních národopisných výstav se tu mnohé země inspirovaly. Ani u nás tomu nebylo jinak. V Polabí na přerovském panství, příslušník toskánské větve Habsburků, mořeplavec a etnograf, arcivévoda Ludvík Salvátor Toskánský začal budovat na svém panství tehdy čtvrtý skanzen v Evropě. Majitel panství v sousedství renesančního zámku nechal v roce 1895 upravit stavbu z počátku 18. století, bývalou panskou kovárnu a rychtu z počátku 18. století na „staročeskou chalupu“ a vybavit ji národopisnými předměty, pocházejícími z obce a okolí. Postupně přibývaly další chalupy přenesené z okolních vesnic. Místnosti chalup dodnes doplňují dobovými předměty a figurínami, které dokumentují život v polabské vesnici od poloviny 18. století do první poloviny 20. století. Skanzen slouží k mnoha věcem. Například v roce 1922 opera Národního divadla v Praze před staročeskou chalupou uvedla dílo B. Smetany, ”Prodaná nevěsta“.
Od roku 1967, kdy staročeskou chalupu převzalo do své správy Polabské muzeum v Poděbradech, skanzen rozšiřovali o přenesené a ohrožené stavby z okolí. V současnosti na dvou hektarech je téměř 40 staveb lidové architektury. Podstatnou část tvoří devět chalup, včetně té prapůvodní staročeské, špýcharů, čtyři stodoly, kaplička a další drobné stavby.
Košnice měly nástavky
K životu na venkově patřilo i včelaření, kterému tu věnovali expozici v jedné z chalup a kolem ní. Už v před vchodem zaujme „dědečkův“ včelín s historickými almárkami. Najdeme tu i novější úly, tzv. budečáky. Pod přístřeškem zaujmou různě tvarované slaměné úly například košnice. A ne jenom ony. Zajímavé je, že už v dobách, kdy se včelařilo v košnicích, vyráběli včelaři i úly se slaměnými nástavky, a to dokonce s okénkem k pozorování.
Mezistěny si vyráběli sami
Největší bohatství ze včelařské historie však je uvnitř roubenky. K vidění jsou keramické kuřáky, ale i desky k výrobě mezistěn, tedy voskových plátů, které včelaři vkládají do úlů. Průkopníkem jejich výroby byl František Čermák (1821 – 1903) z Cerhenic na Kolínsku. Byl první, který vyráběl cementové lisy na mezistěny. Pozdější lisy už byly i z kovu a dřeva. V první polovině minulého století včelaři nejvíce věřili mezistěnám, které si vyrobili sami. Hruškův vynález medometu, který zjednodušil získávání medu z plástů, se zase stal inspirací pro lidovou tvorbu vytáčecích zařízení, zhotovených mnohdy ze dřeva a vybavených převodem pro snadnější práci.
Průkopníci moderního včelaření
Mnoho předmětů v expozici patří do pozůstalosti středoškolského profesora Františka Hese, bývalého ředitele hospodářské školy v Lounech, který později působil na Poděbradsku. Byl velkým propagátorem včelařství. Skanzen připomíná i předního českého včelaře, Josefa Antonína Janiše z Hostivaře u Prahy. Už v roce 1784 vyráběl praktické, levné a dělitelné truhlíkové (dnes nástavkové) úly a vydal základní včelařské příručky. Zdejší písemnosti zmiňují i včelaře světového jména, Josef Kebrle (1847-1925), faráře v Přistoupimi u Českého Brodu. Byl dlouholetým předsedou českých včelařů, spisovatelem a redaktorem časopisu Český včelař.
Sv. Ambrož - patron včelařů
Milovníky včelařské historie zaujme i stručný životopis svatého Ambrože, který je patronem včelařů. Narodil se v Trevíru v roce 330, zemřel v roce 397. Vystudoval v Římě práva a stal se místodržícím v oblasti kolem Milána. Přiklonil se ke křesťanství a nakonec se stal biskupem. V jednom ze spisů píše o včelách. Podle legendy se prý nad Ambrožem, když coby dítě spal, snesl roj včel a do otevřených úst mu snesl med, což symbolicky vyjadřovalo jeho píli, výmluvnost a sladkost řeči. Kult sv. Ambrože u nás začal šířit panovník Karel IV. Včelaři ve sv. Ambrožovi spatřují ochránce úlů, na kterých ho lidoví umělci často zobrazovali.
Včelařské pranostiky
Na letošní zimu se hodí hned první ze sbírky ze starých pranostik, které ve včelařské expozici skanzenu také najdete.
- Když včely v lednu vylétají, nedobrý rok zvěstují
- Májový roj za fůru sena, o sv. Jáně ani za vodu ve džbáně
- Je-li máj studený, bude málo medu
- Ženci na pole, včely z pole
- Budou-li psi o Vánocích výti, bude včelař hodně medu míti
- Hojně medu jest v tom roce, připadne-li Boží narození na neděli
- Koupíš-li včely, dej almužnu nebo jiný dobrý skutek udělej, pak se ti budou dařit
- Kdo najde ohlávku, která z koně spadla, ať ji nerozepíná a zavěsí na úl, žádný roj mu neuletí
- Umře-li včelař, má se na úl třikrát zaklepat a úly přestavět
Přidávám jedno další obecně platné moudrosloví: Lepší jednou na vlastní oči viděti, než o tomtéž mnohokrát čísti. Bezesporu to platí o Polabském národopisném muzeu v Přerově nad Labem. Na jeho webových stránkách (www.polabskemuzeum.cz) se dozvíte, kdy letos otevře své brány a jaké akce připravuje. Tradičně se zde konají velikonoční a vánoční výstavy s doprovodným programem v celém areálu skanzenu.
