Pochutnat si tady můžete na místních jídlech, které se tu připravují už od nepaměti. Hlavními surovina jsou brambory, červené zelí, houby a česnek.

Nejznámější je krkonošské kyselo. Hustá, výborná polévka, typická pro tuto oblast, která se připravuje z chlebového kvásku. Můžete ji ochutnat téměř v každé dobré krkonošské restauraci.
V Krkonoších vás určitě bude inspirovat i jídlo zvané krkonošské sejkory. Jedná se o krajový druh bramborových placek, které čas od času děláme všichni a říkáme jim bramboráky. Jsou velmi oblíbené na různých slavnostech a jarmarcích v Krkonoších. Pečou se přímo na plotně. V minulosti byly velmi častým pokrmem, protože obsahují suroviny, které byly k dostání téměř v každé domácnosti.

Jednou ze základních surovin bývávalo v krkonošských a podkrkonošských kuchyních zelí. A tak vznikly zelníky. V krkonošských domácnostech se dodnes připravuje také kysané roprachtické zelí. Je to velice křehké červené špičaté zelí. Pěstuje se výhradně v Krkonoších, v místech, kde hodně fouká. Vítr totiž pomůže rostlině pevně zatočit listy do výšky.

Krkonošskou specialitou je také švestková omáčka se špalíky a s uzeným vepřovým kolenem. Jídlo, které si zpočátku chuťově ani nedovedeme představit, ale sotva se zakousneme zjistíme, že obě složky, tedy sladká i slaná, k sobě ladí.
V restauracích v Trutnově, Malé Úpě i například v Jánských lázních a na Černé hoře, také v okolí Nového Bydžova a Jičínska vám nabídnou i makové peciválky se sirobem. Jsou to upečené bochánky s makovou náplní. Jsou výborné, velice chutné a velmi syté.

O makových peciválkách je známo, že se připravovaly hlavně na štědrovečerní stůl jako dezert po první světové válce. Pocházejí hlavně z okolí Nového Bydžova a Jičínska. Staročeský sirob se vaří z cukrové řepy, hospodyňky očistily, nakrájely na kolečka a vyvařily. Pak vše slily a nechaly na kamnech odpařit vodu. Hotovo bylo, když zbyla černá hmota hustá jak med. Sirobem se natírají i jidáše na Velikonoce.

Pochutnat si můžete také na krkonošském houbovém kubovi. Nemělo by vás překvapit, že vám stejné jídlo nabídnou pod místním názvem houbanec nebo hubník. K mání je na jídelních lístcích také krkonošský oukrop, tedy česnečka. Tato jídla umí dobře uvařit restauraci na Černé hoře, v Peci pod Sněžkou a v Trutnově. Nabídnou vám také škubánky, čili kucmochy nebo muziku, tedy kompot ze sušeného ovoce. Jsou to nejčastěji sušené švestky, hrušky a jablka den předem namočené ve vodě a pak uvařené.
A když byste si chtěli pochutnat vskutku na úplně obyčejném, ale chutném jídle, pak zvolte brambory s tvarohem, anebo obyčejné bramborové krkonošské placky. Anebo škvarkové.

Krkonošský oukrop

Recept: máslo, kmín, sůl, čenesk, majoránka, pažitka, voda
Do vařící vody přisypeme kmín a chvíli povaříme. Než se nám kmín povaří, dáme do každého polévkového talíře 1 prolisovaný stroužek česneku (nebo více - podle chuti), špetku soli, kousek másla a krajíc chleba natrhaný na kousky. Pak vše v talíři zalijeme kmínovou vodou a posypeme čerstvou majoránkou a pažitkou.

Švestková omáčka se špalíky a s uzeným vepřovým kolenem

Recept: ½ litru vody, 5 lžic švestkových povidel, 2 lžíce strouhaného perníku, kousek celé skořice, 3 utlučené hřebíčky, šálek sladké smetany, hrst spařených rozinek, 4 lžíce mandlových nudliček, cukr.
Do kastrolu nalijeme vodu, přidáme povidla, vše rozmícháme, pak vmícháme perník a koření, smetanu, mandle a rozinky a za stálého míchání přivedeme k varu. Necháme chvíli probublávat, podle chuti přisladíme a necháme v teple chvíli odstát. Podáváme s uzenou rolkou a bramborovými špalíky.

 Roprachtické zelí

Recept: 1 kg špičatého červeného zelí , 15 g soli, 1 velká cibule, trochu kmínu, křen.
Zelí nakrouháme společně s cibulí, prosypeme solí a trochou kmínu, promícháváme, dokud nepustí šťávu. Těsně před plněním do soudku zamícháme najemno nastrouhaný křen. Pro chuť můžeme přidat i malá, celá kyselá jablka. Zelí bouřlivě kvasí týden v teple, následně ve studeném sklepě kvašení zpomalí. A to je krkonošské roprachtické zelí.

Zelníky

Recept: 500 g hladké mouky, 150 g sádla, 400 g vymačkaného a nakrájeného kysaného zelí,
2 vejce, jedno rozšlehané, hrst čerstvě nasekané majoránky, sůl.
Na vále zpracujeme mouku se sádlem, zelím a přidáme jedno vejce. Vyválíme asi půl centimetru silnou placku a přeneseme ji válečkem na plech. Nakrájíme na čtverečky, potřeme je rozšlehaným vejcem a posypeme majoránkou. Pečeme do zlatohněda.

Sejkory 

Recept: 1 kg brambor, 20 ml mléka, 2 vejce, 150 g hladké mouky, 3 stroužky česneku,
2 lžičky majoránky, mletý pepř, sůl, sádlo nebo máslo.
Oloupané a omyté brambory nastrouháme a slijeme přebytečnou tekutinu. V mléce rozšleháme vejce a přilijee k bramborám, přisypeme hladkou mouku, okořeníme majoránkou a pepřem. Česnek utřeme se solí a přidáme do těsta. Všechno důkladně promícháme a připravíme těsto. Na rozpálenou pánev rozprostřeme trochu těsta a placky zprudka opečeme po obou stranách. Před podáváním sejkory potřeme sádlem nebo škvařeným máslem.

Krkonošské kyselo

Recept: 200g chlebového kvasu, 50g másla,10 g sušených hub (nebo 100g čerstvých hub),
1 cibule, 4 vejce, 1 dl smetany, 500g brambor, sůl, kmín, 1 litr vody. Chlebový kvas zalijeme vlažnou vodou, rozšleháme, osolíme, přidáme kmín, houby a vývar z namočených hub. Takto připravené kyselo necháme zvolna asi půl hodiny vařit. Nakonec přidáme drobně krájenou a na másle osmaženou cibulku a osmažená, ne příliš hustě umíchaná vejce. Vše zamícháme, přidáme smetanu a dochutíme. Do hotové polévky při servírování přidáme uvařené, oloupané a rozkrájené brambory.

 
Krkonošské škvarkové placky

Recept: 150 g vařených brambor, 100 g škvarků, 60 g hrubé mouky, 4 žloutky, 40 g sádla, pepř a sůl.
Ještě horké brambory uvařené bez slupky rozšťoucháme s rozehřátými škvarky. Směs osolíme, opepříme, zasypeme hrubou moukou. Po vychladnutí přidáme do bramborové hmoty žloutky a vypracujeme těsto, ze kterého tvarujeme placičky o průměru asi deset centimetrů. Opékáme na sádle. Podáváme k masu nebo je jíme samostatně.

Zdroj foto: www.czechtourism.cz