Antonín Karoch, foto Edita Volková
Slavnostní přípitek s kmotřenci a kmotřenkou
Praha byla kdysi vinohradnickým městem. Tehdy evidentně muselo slunce hřát více než dnes, protože například za Karla IV. se vinice od Prahy táhly všemi směry. Dokonce až do Plzně, za Litoměřice nebo Čáslav. Dnes v našem hlavním městě zůstaly jejich zbytky. Památkově chráněná vinice sv. Kláry, která tvoří součást Botanické zahrady Praha, je jednou z těch, které pomáhají udržovat zdejší vinohradnickou i vinařskou tradici. Dokonce ve svém vlastním vinném sklepu vyrábí unikátní pražská vína, jak se o tom mohli přesvědčit známí herci z nově uvedeného filmu Bobule. Křtili totiž kolekci vína a cuvée ročníku 2019.
Někteří historici tvrdí, že vína do Čech přivezla královna Ludmila. Vinice v dnešní Troji bychom objevili pravděpodobně již za vlády Václava II. Podle listiny, sepsané přibližně roku 1228, totiž náležely klášteru sv. Jiří na Pražském hradě jako poplužní dvůr a dvě usedlosti v Ovenci (dnešní Bubeneč) a Troja. Součástí majetku byly pole, louky, štěpnice, řeka a samozřejmě vinice. Během následujících století patřil vinohrad k Trojskému zámku. Pobělohorské válečné události a malá doba ledová zasáhly české vinařství dosti drtivě. Ještě horší však byl rozvoj dopravy, kdy obchodníci s vínem do Prahy začali dovážet laciná vína z jihu, nebývale se rozšířilo pivovarnictví a do Evropy se dostaly tři vinařské morové rány, plísně jako peronospora a oidium, i parazit muška révokaz. Přestože se poslední z nich v Praze neobjevil, vinice v našem hlavním městě jedna po druhé upadaly. Například místo trojské vinice tu byl například třešňový sad. Vinici samu obnovili z prestižních důvodů v letech 1950 – 1953, kdy víno z nich sloužilo hostům Hradčan. Nynější podobu získala vinice sv. Kláry v 70. letech, kdy bylo historické vedení tzv. „na hlavu“ změněné na tehdy nejmodernější systém řezu Vertiko. Evidentně se na něm révě vinné daří obstojně. Také tu najdeme i klasické Rýnsko-hesenské vedení révy. Od roku 1995 je vinice součástí Botanické zahrady hl. města Prahy. A od roku 2004 ji zpřístupnili návštěvníkům.
Sbírka odrůd révy vinné
Sortiment zdejší révy vinné je velice obsáhlý. Vinici můžeme rozdělit na část produkční a část ukázkovou. Pro výrobu vína tu najdeme bílé moštové odrůdy jako Ryzlink rýnský, Müller-Thurgau, Sauvignon, Muškát moravský, Tramín červený, Ryzlink vlašský a Rulandské šedé. Z červených moštových odrůd je zde Modrý Portugal a Rulandské modré. Staré stolní a současně moštové odrůdy, tu zastupují Chrupka bílá a Chrupka červená. Pro doplnění tu pěstují i stolní odrůdu Královna vinic. Část ukázková určitě nadchne každého zahrádkáře. Jako každá správná botanická zahrada tu uchovávají sortiment téměř všech moštových odrůd révy vinné, které jsou povolené k pěstování a výrobě vína v České republice. Ten doplňuje sortiment zhruba padesáti stolních odrůd révy vinné. Tady se mohou drobní pěstitelé pokochat kultivary, vhodnými pro pěstování mimo vinařské regiony, ale i ve skleníku.
Jaký byl ročník 2019?
Loňský vinařský rok se od většiny ostatních nijak zvláště nelišil. Sprchlo relativně často a tropických dní bylo také několik. Trochu vrásek přidělaly vinařům podzimní deště, ale nakonec se ukázalo, že to stačilo na kvalitní ročník s obsahem alkoholu ve vínech průměrně 11,5 %. Z vinice Sv. Kláry sklidili 17,6 tun hroznů. Herci a lidé od filmu tak mohli pokřtít kolekci pěti odrůdových vín, z toho tři vína bílá. Byly to Ryzlink rýnský, Tramín červený, a Rulandské šedé. Dále vína růžová, a to Rulandské modré rosé a Portugalské modré rosé. Do nabídky v botanické zahradě také zařadili dvě směsná vína, tedy cuvée. Jedná se o zdejší tradiční značku „Klára“, což je směs Muškátu moravského (v českém vinařském regionu kultivar povětšinou označují jako „MOPR“) a nové cuvée, příznačně nazvané „Botanica“. Je to velmi zdařilá směs Tramínu červeného, Savignonu a Ryzlinku rýnského. Jediné víno, které trochu vybočovalo, bylo Rulandské modré, ročník 2016. Toto zdařilé víno totiž muselo ležet po jistou dobu v barrikových sudech a následně zrát, což mu dodalo typickou chuť s nádechem vanilky. Rulandské modré, původně Burgundské, totiž patří do sortimentu, který k nám dovezl Karel IV. Štěpy prý při převozu tehdy uchovávali v medu. Evidentně kultivar přežil v našich vinicích až do dnešních dob a stále patří mezi špičková česká vína. „Již od vysazení této odrůdy na zdejší vinici jsme se rozhodli, že bude naše profilační réva. Tedy něco, čím se budeme moci chlubit. Používáme v tomto případě jiný typ vedení révy, redukujeme sklizeň a kultivaru věnujeme zvýšenou péči. Dnes už můžeme prohlásit, že i červená vín a z Čech se dají pít. Tedy alespoň ta z naší vinice,“ vysvětluje Martin Beránek, kurátor vinice Sv. Kláry.
B. Černý, ředitel Botanické zahrady hl. města Prahy
Návštěva vinných sklepů možná
Zdejší vinice se honosí v našich podmínkách ještě několika primáty. Přímo pod svahem má botanická zahrada výrobní a ležácké prostory, kde vlastní hrozny zpracovávají a které si mohou návštěvníci prohlédnout. Na svazích vinice je i historický Viniční domek, v jádru barokní stavba a jedna z mála dochovaných viničních stavení. Část vybudovali již v 18. Století. Místnosti mají trámové stropy a poměrně malá okna v hlubokých segmentových záklencích. Domek i dnes slouží jako částečné zázemí pro vinaře. Větší část ale zabírá zdejší vinotéka, kde prodávají vlastní víno ze zdejších svahů. K vinohradu patří i kaplička sv. Kláry, která je dominantou nejen vinice, ale celé Troje. Kaple je zasvěcená sv. Kláře, patronce a jmenovkyni stavebníkovy ženy, Kláry Bernardiny, svobodné paní z Malzanu. Krom pravidelných bohoslužeb tu prý pořádají i svatby.
„Vinice sv. Kláry má díky své poloze na jižním svahu a blízkosti řeky Vltavy ideální podmínky. Skvěle se révě daří a hrozny dozrávají do vysoké kvality. Díky péči našich vinařů vznikají v místním sklepě vynikající vína a ročník 2019 není výjimkou!“ dodává na závěr Bohumil Černý, ředitel Botanické zahrady hl. města Prahy. Mimochodem v letošním koronovirem dosti ochuzeném roce na vinařské akce získali zdejší vinaři zlaté medaile za již zmíněné Rulandské modré z ročníků 2014, 2015, 2016 a 2018 na výstavách vín „Vinex 2020“ a „Promenáda červených vín“.