Marie Kysilková, foto: František Synek
Nad řekou Moravou spojuje v její dolní části nedaleko Hodonína od roku 2019 nový most dva sobě blízké státy: Česko a Slovensko. Oficiální název projektu, který vznikal několik let, zní „Lávka přes řeku Moravu včetně přístupové komunikace v archeologickém parku Mikulčice – Kopčany“.
Sto čtyřicet tři metry dlouhá lávka z oceli a betonu, která slouží cyklistům, pěším návštěvníkům a místním obyvatelům, byla letos vzhledem k výjimečné zdravotní koronavirové situaci zpřístupněna až 4. června. Propojuje komplex Slovanského hradiště v Mikulčicích, síť lesních stezek, dvě národní cyklostezky, novou trasu do obce Kopčany okolo kostela sv. Markéty Antiochijské z 9. století, unikátní přírodu a barokní krajinu.
V době Velké Moravy tu žádná hranice nebyla. Před více než tisícem let se v těchto místech rozkládal jeden z největších středoevropských mocenských útvarů Velkomoravská říše. Archeopark Mikulčice – Kopčany je Klenot v lužních lesích, zdůrazňuje PhDr. František Synek, vydavatel a fotograf, po mnoho let vedoucí Slovanského hradiště v Mikulčicích, národní kulturní památky, kterou spravuje Masarykovo muzeum v Hodoníně. S uspokojením dodává: „Už delší dobu u nás cítíme větší zájem veřejnosti a základních a středních škol. V únoru 2020 byl vyhodnocen VI. ročník Velkomoravské olympiády, ve které dominovali žáci ze Zlína a ze Strážnice.“ Hojně navštěvované bývají rok co rok Velkomoravské a Cyrilometodějské dny, stále oblíbenější jsou aktuální výstavy a Dny pro školy.
„Letošní jubilejní 60. návštěvní sezóna byla na Slovanském hradišti v Mikulčicích po rozvolnění nouzového stavu zahájena 11. května 2020. Návštěvníci ani v době epidemie v krásných jarních dnech cestu na hradiště nezapomněli. Okolní louky se v době uzavření památek staly místem relaxace, odpočinku a her rodičů s dětmi a skupinek přátel. I proto je návštěvnost areálu v uplynulém netradičním půlroce srovnatelná s rokem předcházejícím a dosáhla bezmála 30 000 hostů,“ hodnotí situaci PhDr. František Synek.
Výzkum pokračuje
Národní kulturní památka Slovanské Hradiště Na Valech se rozprostírá v krajině asi 3,5 kilometry od centra Mikulčic. Je to největší slovanské archeologické naleziště v České republice. Akropole s podhradím Na Valech má téměř 50 hektarů. Kdysi tudy vedla Via Bohemiae – česká cesta – směrem z Prahy do Brna, Hodonína, přes Holíč a Šaštín do Trnavy a Budína (Budapešti). V 9. a 10. století procházela také hradištěm Na Valech, v té době důležitým velkomoravským centrem.
V přírodním areálu s raně středověkým památníkem z 8. a 9. století byly postaveny repliky objektů – například akropole s bazilikou a pečlivě sestavené základy knížecího paláce i osmi z dvanácti objevených kostelů. U jednoho z nich je sousoší slovanských věrozvěstů Cyrila (Konstantina) a Metoděje, kteří s největší pravděpodobností ve velkomoravském centru v době své misie pobývali. Velká Morava, jak známo, vznikla v devátém století spojením moravského a nitranského knížectví, když kníže Mojmír I., sjednotitel moravských kmenů, získal Nitranské knížectví a vypudil knížete Pribinu z Nitry. Tehdy Velkomoravská říše zahrnovala oblasti dnešní České a Slovenské republiky, Panonie, Slezska, okolí Krakova a část Lužice. Její další rozvoj je spojen rovněž s knížetem Svatoplukem, jehož jezdecká socha dominuje nádvoří Bratislavského hradu.
Unikátní expozice
Výzkum začal v těchto místech v polovině padesátých let dvacátého století, díky místní archeologické základně zde archeologové bádají dodnes. Nejen znalci historie si rádi připomenou, že je s ní spojen život jednoho z nejvýznamnějších československých archeologů akademika, profesora Josefa Poulíka, který sem poprvé přijel 16. srpna 1954 a zůstal Mikulčicím věrný 38 sezón spojených s velkými archeologickými výzkumy. Připomeňme také doc. Zdeňka Klanicu, DrSc., dr. Čeňka Staňu, CSc. a PhDr. Lumíra Poláčka, CSc., spolutvůrce původního virtuálního modelu středověkých velkomoravských Mikulčic v památníku Na Valech. Výzkum pokračuje, archeologové se shodují, že tato část Dolnomoravského úvalu byla Slovany osídlena od 6. století. První písemná zmínka o Moravanech je z roku 822.
Při procházce přírodním parkem Slovanského hradiště, který je přístupný po celý rok, návštěvníci obdivují především repliky základů trojlodní baziliky dlouhé 35 a široké 9 metrů. Stačí trocha představivosti a vidíme před sebou hrad o rozloze šesti hektarů, obklopený až osm metrů vysokými kamennými hradbami, mohylovitá návrší, lesy a říční koryta Moravy. Jsme v místech, kde archeologové objevili rovněž pozůstatky tří dřevěných mostů, které umožňovaly přechod nad některými rameny řeky Moravy. Střežila tisíc let i světové unikáty - dva původní dubové čluny z jednoho kmene z devátého století, dlouhé devět a deset metrů, které budou opět k vidění v expozicích památníku. S nimi také různé zbraně, železné ostruhy, kožený pás se dvěma dvojicemi bronzových pozlacených snad holubů, náušnice, keramické nádoby a šperky – stříbrné knoflíky, pozlacené gombíky, nádherná nákončí. Za více než půl století zaevidovali archeologové v oblasti Slovanského hradiště v Mikulčicích na 250 tisíc sbírkových předmětů. Prohlídkovou trasou areálu vedou informační panely s údaji o akropoli, jednotlivých stavbách a výsledcích archeologického průzkumu. Od dubna do konce října je v současné době denně kromě pondělí otevřen jeden pavilon s expozicí, které zahrnují kopie cenných nálezů, s moderní vizualizací a promítáním filmů. Tato archeologická expozice byla v roce 2008 oceněna v soutěži Gloria musaealis cenou Nejlepší muzejní expozice České republiky.
Směr Kopčany
Nová lávka přes řeku Moravu je široká pět a klene se nad řekou ve výšce devět metrů. Pohodlně se dá projet na kole či přejít pěšky. Umožňuje přejezd z moravské strany řeky Moravy od Mikulčic a Slovanského hradiště ke kapli sv. Markéty (sv. Margity), národní kulturní památce Slovenské republiky, poblíž Kopčan, od vyhlídkové věže v památníku Na Valech přes Stinnou alej a Cyrilometodějskou poutní stezkou až do věhlasného Šaštína. Kaple u Kopčan byla postavena v čase velkomoravských knížat Rostislava I. (či Rastislava I.) a Svatopluka I. Velikého. Kostelík je nejstarší stojící církevní stavbou ve střední Evropě a nachází se ve východní části mikulčicko-kopčanské aglomerace. Až do osmnáctého století byl obklopen malými osadami. Dnes jeho historickou krásu podtrhuje v polích vzrostlý strom a dvouletá lipka s pořadovým číslem 99, která byla spolu s další, která má v areálu Slovanského hradiště Na Valech číslo 100, vysazena v rámci stého výročí založení Československa. Nová lávka přes řeku Moravu jistě přivede mnoho cyklistů a turistů přímo do Kopčan, které byly velice blízké prvnímu československému presidentovi Tomáši G. Masarykovi - vždy se k nim hrdě hlásil. Jako jeho rodiště se uvádí Hodonín, který je od Kopčan vzdálen asi 12 kilometrů (Hodonín – Mikulčice 7,5 kilometrů, Mikulčice – Kopčany 4,5 km). Kudy přesně vedly cesty v době narození T.G.M. (1850) se už těžko zjistí, ale blízkost obou míst by mohla potvrdit jeden z názorů, že dítě se narodilo právě v tomto místě. Ocitujme z webových stránek obce (www.kopcany.sk):
„Kopčany sa stali známymi až po vzniku republiky zásluhou prvého prezidenta T. G. Masaryka. Jeho rodičia bývali v domčeku na Masarykovej ulici číslo 51. Tento dom už dnes nestojí a na jeho mieste stojí dom s číslom 493. Ústne sa traduje, že prezident sa nenarodil v Hodoníne, ale v Kopčanoch. V roku 1850 nebol v obci farský úrad a evidencia do matriky sa robila v Holíči. Krátko po narodení malého Tomáša bol jeho otec – kočiš premiestnený zo Štítu na veľkostatok v Hodoníne, preto zapísal syna až tam. Túto udalosť spomína v knihe Hovory s T.G.M. od Karla Čapka na časť detstva stráveného so starými rodičmi a kamarátmi v Kopčanoch.“
Příjmení otce Jozefa je zapsáno jako Maszárik, byl kočím v barokním hřebčíně Štít v Kopčanech, který dal ve čtyřicátých letech 18. století postavit František Štěpán Lotrinský, manžel Marie Terezie, pro chov koní pro císařský dvůr. V polovině letošního července bylo v Kopčanech v renovovaném otevřeno Informační centrum.
Cíl UNESCO trvá
Tvář krajiny se po obou stranách hranic mezi Českem a Slovenskem příliš za tisíc let nezměnila, i když řeka Morava si občas v lužních lesích vybírá jiné trasy. V roce 2006 se začala prosazovat myšlenka zapsat Památky Velké Moravy – Slovanské hradiště v Mikulčicích a Kostel sv. Markéty Antiochijské (sv. Margity Antiochijskej) v Kopčanech na seznam světového kulturního a přírodního bohatství UNESCO. K iniciativě se připojili postupně starostové obcí Mikulčice a Kopčany, pracovníci Archeologického ústavu Akademie věd ČR v Brně, Masarykovo muzeum v Hodoníně, Jihomoravský a Trnavský kraj. V letech 2009 a 2013 byly podány česko-slovenské návrhy na zápis této památky světového významu, ale tehdy se neuskutečnily, neboť bylo rozhodnuto doplnit podání o některé další vědecké argumenty. Cíl však trvá a má stále větší podporu. Nejen mezi odborníky, ale i návštěvníky – vloni prošlo návštěvnické stezky a památník v Mikulčicích téměř 65 tisíc lidí. Letos probíhá už 60. návštěvnická sezóna.