Výstavu o „Cyrilometodějské stezce – Kulturní stezce Rady Evropy“ minulý týden zahájili v italském městě Aquileia v regionu Furlansko (Julské Benátsko). Vernisáž výstavy se uskutečnila 6. prosince při příležitosti konání konference, kterou tu věnovali výročí 25 let zápisu Archeologického areálu a patriarchální baziliky v Aquilei na seznam UNESCO.
Jak Cyrilometodějská stezka využívá mezinárodní spolupráci s dalšími Kulturními stezkami Rady Evropy, jako je Via Francigena, Via Romea Germanica nebo Via Romea Strata tu prezentovala Dana Daňová, předsedkyně Řídicího výboru sdružení Evropská kulturní stezka sv. Cyrila a Metoděje. „Před rokem jsme s představiteli města Aquileia, tamější nadace a baziliky uzavřeli v Modré u Velehradu memorandum o spolupráci. Pozvání na oslavy výročí zápisu Aquileie na seznam UNESCO a možnost uvést výstavu o Cyrilometodějské stezce jsou důkazem našich dobrých vztahů a zájmu o aktivní spolupráci,“ dodal Lubomír Traub, předseda sdružení Evropská kulturní stezka sv. Cyrila a Metoděje a náměstek hejtmana Zlínského kraje pro strategický rozvoj, dotace a cestovní ruch.
Výstava, představující kulturní stezku spojenou se slovanským kulturním dědictvím, je k vidění v biskupském paláci naproti bazilice. Termín ukončení výstavy zatím nestanovili. Ještě v zimních měsících by se však měla přesunout do Říma. Otevření interiérové výstavy, sestávající ze dvanácti rolovacích panelů, předcházela prezentace Cyrilometodějské stezky na mezinárodní konferenci kulturních a poutních stezek, které procházejí tímto památným místem. „Přes Aquileu putovali v raném středověku i sv. Cyril s Metodějem, proto se jedná o významné místo Cyrilometodějské stezky v Itálii. Vede tudy trasa směrem na Řím, kde sv. Cyril pochovali. S představiteli města jsme jednali například o spolupráci v cestovním ruchu. V příštím roce sem budou směřovat cesty českých cyklopoutníků i slovenských motopoutníků,“ řekla D. Daňová.
Cyrilometodějská stezka staví na širokém odkazu sv. Cyrila a Metoděje, spolupatronů Evropy, a podporuje kulturní turistiku a stále populárnější moderní poutnictví.
Martina Janochová, foto Martin Peterka