" Asociace hotelů a restaurací České republiky (AHR ČR) nesouhlasí se záměrem vlády na zrušení snížené sazby DPH pro většinu služeb a komodit. K podobným krokům by nemuselo dojít, pokud by se zrušil minimální limit pro povinnou registraci plátců DPH a plátcem DPH by se staly povinně všechny podnikatelské subjekty. Ohlášený záměr vlády bude znamenat další prohloubení krize v cestovním ruchu a povede k prudkému snížení pracovních míst v cestovním ruchu," píše se ve stanovisku asociace sdružující české hoteliéry a provozovatele restaurací.
Prezident AHR ČR, Václav Stárek na toto téma dodává: „Záměr vlády na získání finančních prostředků pro důchodovou reformu cestou zavedení základní sazby DPH pro všechny oblasti služeb a většinu komodit povede k dalšímu prohloubení krize v cestovním ruchu.“
Tato změna se, mimo jiné, bude týkat také ubytovacích služeb, čímž dojde k dalšímu snížení konkurenceschopnosti ubytovacích zařízení v porovnání s ostatními zeměmi EU. Přitom 24 z 27 států EU aplikuje pro služby ubytování sníženou sazbu DPH. Mezi posledními státy, které tuto změnu zavedly, je například sousední Německo.
Ještě více alarmující je skutečnost, že celkový nárůst nákladů domácností a firem povede k dalšímu šetření spotřebitelů a snížení jejich zájmu o zbytné statky, mezi nimi také služby hotelů a restaurací. Tento fakt v konečném důsledku povede k dalšímu snižování pracovních příležitostí v cestovním ruchu a tedy ke zvyšování nezaměstnanosti. Jen v pohostinství přitom přišlo o práci v minulém roce 10 000 lidí.
„AHR ČR je přesvědčena, že by k podobným opatřením nemuselo dojít, pokud by se plátcem DPH staly povinně všechny podnikající subjekty. Následně by mohla být zachována současná struktura služeb zařazených do snížené sazby, a do snížené sazby by měly být přeřazeny také pokrmy v restauracích včetně nealkoholických nápojů," konstatoval dále Václav Stárek.
Toto rozhodnutí bude mít fatální dopad do naší ekonomiky, pro cestovní ruch a sektor hotelnictví, který se již nyní zmítá v krizi, bude mít likvidační charakter.
"AHR ČR bude i nadále jednat nejen s představiteli vlády, ale i zákonodárci o výše uvedeném návrhu, ke kterému předloží také makroekonomickou studii s porovnáním dopadů současného návrhu vlády a porovnání s návrhy AHR ČR," píše se závěrem prohlášení Asociace hotelů a restaurací ČR.
Stanovisko AHR ČR k problematice sjednocení sazby DPH
V předkládaném stanovisku vyhodnocujeme dopady sjednocení stávajících sazeb daně z přidané hodnoty do oboru hotelnictví a gastronomie.
Ubytovací služby jsou v současné době zařazeny zákonem o dani z přidané hodnoty do snížené sazby daně z přidané hodnoty, stravovací služby do základní sazby daně. Zařazení ubytovacích služeb do příslušné sazby daně prošlo v minulých letech opakovanými změnami od snížené sazby daně, přes základní sazbu a nakonec do jejího zařazení ve stávající snížené sazbě daně z přidané hodnoty. V absolutní hodnotě se snížená sazba daně v poslední době zvyšovala z původních 5% přes změnu sazby na 9% až k stávající 10% sazbě daně z přidané hodnoty. S jejím dvojnásobným zvýšením za poslední tři roky se musel sektor hotelnictví z důvodu obecné finanční krize složitě vypořádávat. Přehled o vývoji snížené sazby daně deklaruje následující tabulka.
platnost sazby do 31.12.2007 od 1.1.2008 od 1.1.2010
Hodnota snížené sazby daně 5% 9% 10%
Za zařazením ubytovacích služeb do snížené sazby daně byla snaha o podporu tohoto segmentu podnikání obdobně jako je tomu i v jiných členských státech Evropské unie. Znamenalo to pozitivní dopady do rozvoje cestovního ruchu v ČR a v konečném důsledku i do vyššího inkasa daně z příjmů. V současné době 24 států EU z 27 aplikuje sníženou sazbu DPH pro služby ubytování. U stravovacích služeb 14 z 27 států EU již využilo možnosti aplikovat sníženou sazbu DPH u stravovacích služeb. Asociace hotelů a restaurací České republiky spolu s evropskou konfederací hoteliérů a provozovatelů restaurací HOTREC jednoznačně podporuje a předkládá na všech úrovních veřejné správy návrh na zavedení snížené sazby DPH pro služby v zařízeních veřejného stravování. Hlavními argumenty pro převedení služeb restaurací do snížené sazby, tak jako tomu je v některých dalších zemích EU, je diskriminace podnikatelů v gastronomii, rozdílnou sazbou DPH na vstupu a na výstupu. Dále by toto významnou měrou přispělo k zaměstnanosti obyvatelstva zvláště v regionech. Druhým důležitým argumentem je snaha o zachování zdravého životního stylu obyvatelstva, protože škrty v domácích rozpočtech vedou mimo jiné k tomu, že lidé hledají alternativní způsoby stravování místo teplé vařené stravy a tak často porušují životosprávu. Situace, kdy restaurace nakupují suroviny s 10% sazbou DPH, zatímco na finální pokrmy se vztahuje sazba 20%, je však ojedinělá a pro obor jednoznačně diskriminující.
Pro další rozvoj sektoru hotelnictví a gastronomie považujeme za významné zachovat stávající dvě sazby daně z přidané hodnoty. Jejich zachování je podle našeho názoru i společensky velmi významné. Tím bychom se zařadili do početné skupiny států Evropské unie, kde existence více sazeb daně z přidané hodnoty je v drtivé většině z nich dlouhodobý trend (resp. všech 27 členských států s výjimkou Dánska používá v současné době minimálně 2 sazby daně). Slovensko, které k 1.1.2004 přistoupilo k sjednocení sazby daně z přidané hodnoty, po relativně krátké době svůj záměr přehodnotilo a zavedlo k 1.1.2007 zpět dvě sazby daně z přidané hodnoty (zdroj – internetové stránky MF ČR).
Jsme si vědomi společenské potřeby vyššího výběru daní na řádné fungování státní správy. Proto se domníváme, že rezervou pro vyšší inkaso daní v oblasti daně z přidané hodnoty je snížení limitu pro povinnou registraci podnikatelů k dani z přidané hodnoty. V současné době jsme jedním z mála států Evropské unie, který má vysoký limit 1.000.000 Kč (resp. 35.000 EUR) pro povinnou registraci plátce daně z přidané hodnoty.
Plátcem daně z přidané hodnoty se tak povinně stává podnikatel, jehož obrat za nejvýše 12 kalendářních měsíců přesáhne částku 1.000.000 Kč. Obvyklá hranice pro registraci plátce daně z přidané hodnoty je v řadě členských států Evropské unie řádově tisíce EUR.
Vzhledem k již dlouhodobému fungování daně z přidané hodnoty v ČR a jejímu úspěšnému fungování v rámci celé Evropské unie by se se snížením limitu pro povinnou registraci dobře vypořádali i drobní podnikatelé, kvůli kterým byla vyjednána výjimka vysokého limitu. Rovněž se domníváme, že v důsledku trendu efektivního fungování státní správy při výběru daní, by vyšší počet plátců neznamenal ihned úměrně vyšší náklady na její fungování.
Stávající vysoký limit pro povinnou registraci je rovněž jednou z příčin nerovného podnikatelského prostředí pro restauratéry. Cena poskytované stravovací služby neplátcem daně je pro konečného spotřebitele nižší než stejná služba poskytovaná plátcem daně z přidané hodnoty. To vede v podnikatelském prostředí k tomu, že tzv. „malí“ restauratéři se „zuby nehty“ brání stát se povinně plátcem daně z přidané hodnoty, i když ekonomická situace jejich podnikání vede k dosažení zákonného registračního limitu. Mnozí z nich podnikají všechny kroky k tomu, aby se vyhnuli zmíněnému plátcovství daně z přidané hodnoty. A jedná se o kroky, které jsou, podle našeho názoru, za hranicí zákonnosti. Limitu 1.000.000 Kč dosáhne provozovatel restaurace s průměrnou denní tržbou kolem 4 tisíc Kč. Takových bude jistě většina a přesto nejsou registrováni jako plátci daně. Z tohoto důvodu vidíme v registračním limitu zajímavou rezervu v požadovaném inkasu daně z přidané hodnoty a zastáváme názor, že by se tento limit měl zcela zrušit.
Přijaté formální postupy těmito neplátci vedou k vyhýbání se povinné registraci k dani z přidané hodnoty a současně tak i ke vstupu do šedé ekonomiky. Jedním ze způsobů zabránění registrace je nepřiznávání svých tržeb v plné výši, případně k formálnímu „papírovému“ rozdělení provozu restaurace na více subjektů. Nepřiznáváním tržeb však dochází i ke krácení daně z příjmů fyzických nebo právnických osob.
Stanovisko bylo vydáno dne 9. února 2011
Fotografie jsou z června 2010 z tiskové konference, na které byly Ministerstvem pro místní rozvoj ČR prezentovány výsledky statistiky cestovního ruchu v České republice