Ivan Černý, foto archiv

Tomáš Hejna má na svém kontě řadu knih. Vydavatelství Olympie mu začátkem letošního roku vydalo první díl trilogie 100 osobností na Kralupsku, Slánsku a Kladensku. Kniha je věnovaná zajímavým osobnostem vzpomínané části středních Čech. Byla také důvodem, proč jsme položili spisovateli několik otázek.

Nejdříve několik informací o autoru knihy. Tomáš Hejna, spisovatel, publicista a novinář, se narodil v roce 1991 na Žižkově, ale posledních deset let tráví ve Velkých Přílepech. Tento kraj ho natolik zaujal, že řadu svých posledních knih, psanou formou historicko-turistických průvodců, věnoval právě jemu. T. Hejna se dlouhodobě věnuje především studiu historie a jejím osobnostem, převážně se zaměřením na Čechy. Je autorem knih žánru literatury faktu. Za všechny tituly alespoň připomeňme Báječný svět literatury, Osudová místa Prahy, Pravda o první republice nebo Podivně pravdivé příběhy.

Proč jste se rozhodl zaměřit právě pro mnoho z nás na středočeské regiony, které u veřejnosti nemají právě nejlepší pověst?

Již dříve jsem několikrát v různých publikacích a článcích podotkl, že okolí Kralup nad Vltavou, Slaného a Kladna je jen velice malým územím v rámci velkého kraje. Přesto se na tomto kousku naší země nachází tisíce historických, kulturních i přírodních památek a, což je pro tuto knihu nejdůležitější, v minulosti se zde narodila, žila nebo jen významně angažovala dlouhá řada zajímavých a významných osobností. Některé byly významné pro celou naší národní historii, u jiných tato důležitost nepřesáhla lokální měřítko. V knížce 100 osobností se však sešli všichni bez rozdílu, protože každý, kdo se nějak historicky přičinil, si zde zaslouží být!“

Výběr osob je velmi zajímavý a přitažlivý. Máte nějaký klíč k tomu, jak si vybírat osobnosti?

„Snažil jsem se o co nejpestřejší výběr, abych pokryl celý prostor, který je v podtitulu knihy. Popisovanou oblast jsem vymezil zdejšími městy a především Vltavou. Samozřejmě s občasnými mírnými přesahy, kterým se nebylo možné vyhnout. Jsem si vědom, že na někoho se ve výčtu nedostalo. Proto nevylučuji, že bude mít tato trilogie i svá další pokračování. To je však otázkou budoucnosti…“

Mimochodem, obdivuhodný je váš sběr materiálů a podkladů, které předcházelo psaní samotnému…

„Při pátrání po jednotlivých osobnostech jsem užíval velké množství dostupné literatury, čerpal z řady publikovaných historických a kulturních zdrojů, a také z dobových periodik, jako byly třeba Národní listy, Světozor, Zlatá Praha či současné různé vlastivědné sborníky. Listování a pročítání prastarými zažloutlými ročníky novin a časopisů i práce s výpisky nejrůznějších historek a pasáží mi přinášela velkou tvůrčí radost…“

Předpokládám, že jste jmenovaná místa osobně prošel…

„Bez toho by to nešlo! Naprostou většinu míst, spojených s oněmi osobnostmi, jsem navštívil a nafotil. Také prolezl hřbitovy, muzea, památky. A aby text nepůsobil příliš školometsky, doplnil jsem většinu životopisů řadou dle mého soudu zajímavých citací. Já knihu totiž nepsal jako biografický slovník. Snad nebude příliš vadit, když u některých textů čtenář narazí na text v původní, dnes již archaické češtině.